„Pomsta společnosti.“ Čína řeší, co je příčinou masových útoků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čína se potýká s řadou násilných činů, které si vyžádaly desítky mrtvých a vyvolaly diskuzi, zda k útokům, jež jsou označovány jako „pomsta společnosti“, dochází častěji, napsal britský list The Guardian.

Listopadovou vlnu odstartoval ve městě Ču-chaj 62letý řidič, jenž záměrně najel do lidí cvičících před sportovním centrem. V zemi šlo o nejsmrtelnější vraždu za posledních deset let - zemřelo 35 lidí.

Ve stejném týdnu ubodal na odborné škole bývalý student osm lidí a 17 dalších zranil. O pár dní později pak devětatřicetiletý muž najel autem do skupiny lidí poblíž základní školy ve městě Čchang-te a zranil několik studentů.

O skutečných motivech a duševním stavu útočníků je známo jen málo. V případě incidentu v Ču-chaji místní policie uvedla, že byl řidič nespokojen s finančním vyrovnáním při rozvodu. Při útoku nožem úřady informovaly, že útočník neudělal zkoušky, nemohl dokončit školu a byl nespokojen se svým platem na stáži.

V zemi proto rostou obavy, že společenské napětí, vysoká nezaměstnanost a problémová ekonomika některé vedou k tomu, aby si frustraci vybíjeli právě prostřednictvím masových vražd. S podobnými incidenty se totiž Číňané potýkali i v předchozích měsících.

V říjnu pobodal 50letý muž před základní školou v Pekingu pět lidí, včetně tří dětí. V září třicetiletý muž při útoku nožem v šanghajském supermarketu zavraždil tři lidi a dalších 15, mezi nimi i batole, zranil. Policie uvedla, že měl „osobní finanční spory“.

K incidentu došlo necelé dva týdny poté, co byl při útoku nožem poblíž japonské školy v čínském Šen-čenu zabit desetiletý chlapec. Tragédie vyvolala obavy z protijaponského nacionalismu, a to v návaznosti na červnový útok v Su-čou, kdy čínský útočník zaútočil na Japonku a její dítě.

Na čuchajský útok autem reagoval přímo prezident Si Ťin-pching, který vyzval úřady, aby si z případu „vzaly ponaučení a posílily prevenci a kontrolu rizik u zdroje“.

Obecně však podle The Guardian čínské úřady jakoukoliv diskuzi nebo veřejné truchlení nad tragédiemi rychle utlumily a policie sdílela jen málo informací nad rámec základních prohlášení.

Ve dnech po incidentu otiskl Lidový deník, oficiální noviny čínské komunistické strany, několik článků o letecké přehlídce v Ču-chaji, o útoku se zmínil jen okrajově. Několik příspěvků na sociálních sítích, které o incidentu informovaly, bylo zcenzurováno. A to včetně jednoho, který čínskou společnost přirovnával k „tlakovému hrnci“ připravenému vybuchnout.

Čchin Siao-ťie, psychoterapeutka a zakladatelka organizace CandleX, která v Pekingu podporuje duševní zdraví, uvedla, že nedávné útoky odrážejí „velmi silný pocit, že společnost není spravedlivá“. „Když vidíte někoho, kdo útočí na jiného člověka nebo na společnost, pod povrchem to skutečně odráží, že nemá stabilní já,“ řekla.

Vysoká míra nezaměstnanosti a nejednotné veřejné služby, zejména pokud jde o podporu při problémech s duševním zdravím, podle Čchin znamenají, že „lidé se cítí velmi zoufale, jako by nemohli přežít“.

Podle ředitele čínského institutu Soas Steva Tsanga útoky odrážejí „faktické selhání společenské smlouvy“ mezi lidem a čínskou komunistickou stranou. „Zoufalí lidé pro sebe nevidí lepší zítřky, jinak by ze zoufalství nejednali,“ uvedl.