Hlavní obsah

Pomohou Trumpovi Putin a Kim? Washington se obává „říjnového překvapení“

Foto: Shealah Craighead

Donald Trump se s vůdcem KLDR setkal jako prezident v červnu 2018.

„Kdybych vládl já, tak by se to nestalo.“ To je narativ, který šíří Donald Trump ohledně války na Ukrajině či v Izraeli. Bidenova administrativa se obává, že Rusko a KLDR budou kvůli pomoci Trumpovi eskalovat napětí i jinde.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vojenské spojenectví mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem se v posledních měsících upevňuje. Už zhruba necelý rok se v médiích objevují zprávy, že z KLDR vyplouvají lodě plné zbraní a munice. Náklad vykládají v ruských přístavech na Dálném východě, odkud zbraně putují po železnici do muničních skladů na západě Ruska a pak rovnou na bojovou frontu na Ukrajinu.

Bidenova administrativa se stále více obává, že sílící spojenectví by mohlo rozšířit jaderný potenciál Pchjongjangu. Rusko prý výměnou za zbraně na Ukrajinu posílá Pchjongjangu technologie pro jaderné ponorky a balistické rakety. Pro stanici NBC News to uvedlo šest vysoce postavených amerických představitelů.

Podpora Moskvy může Severní Koreji dát jistou stabilitu a sebevědomí pro zvýšení napětí v asijsko-pacifickém regionu. Představitelé Washingtonu se tak připravují na to, že Severní Korea může v době před termínem amerických prezidentských voleb, které budou 5. listopadu, provést nejprovokativnější vojenské akce za posledních deset let. A to možná přímo na popud svého spojence Vladimira Putina.

„Nepochybujeme o tom, že Severní Korea bude letos provokovat. Jde jen o to, jak moc bude eskalovat,“ uvedl jeden z představitelů amerických zpravodajských služeb.

Načasování by nebylo náhodné. Vyvolání zmatku v další části světa v době, kdy se budou Američané rozhodovat, zda prodlouží mandát současnému prezidentu Joeu Bidenovi, nebo do Bílého domu vrátí Donalda Trumpa, by mohlo výsledky voleb zamíchat.

A „říjnové překvapení“, jak o něm někteří představitelé hovořili, by určitě pomohlo republikánskému kandidátovi. Ten se již dva roky, od začátku války na Ukrajině v únoru 2022, snaží šířit narativ, že kdyby byl u moci on, Putin by si vpád na Ukrajinu rozmyslel.

Dokládá to zkušeností ze své administrativy, která byla u moci mezi lety 2017 a 2021. „Za Bushe Rusko napadlo Gruzii. Za Obamy Rusko obsadilo Krym. Za Bidena Rusko napadlo celou Ukrajinu,“ opakuje Trump na každém mítinku s voliči s tím, že svět je vždy bezpečnější, pokud má Amerika silného prezidenta, jako byl on.

Po útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 toto tvrzení rozšířil i na tuto oblast světa. „K tomuto strašnému útoku na Izrael, stejně jako k tomu na Ukrajinu, by nikdy nedošlo, kdybych já byl prezident - nulová šance,“ napsal velkými písmeny hned následující den v příspěvku na sociální síti Truth.

Eskalace v další oblasti světa těsně před důležitými volbami by byla vodou na jeho kampaňový mlýn.

Trump se navíc svojí politikou vůči KLDR také často chlubí. V červnu 2018 v Singapuru byl dokonce historicky vůbec prvním prezidentem USA, který se s představitelem severokorejské diktatury v Severní Koreji setkal. O rok později dokonce překročil severokorejskou hranici.

Koreanisté a odborníci sice tvrdí, že závěry schůzek byly vágní a nicneříkající, bývalému prezidentovi, který opět usiluje o znovuzvolení, to nebrání jednání propagovat jako obrovský úspěch své diplomacie.

Podle různých průzkumů Joe Biden v klíčových amerických státech ztrácí a „říjnové překvapení“ by jeho kampani mohlo zasadit fatální ránu. Rusko má navíc se zasahováním do amerických voleb svoji zkušenost. V roce 2016 zřejmě přímo Putin nařídil operaci Projekt Lakhta, která spočívala v hackerské a dezinformační kampani proti Hillary Cllintonové.

Teď by mohl využít svého spojence v Severní Koreji, kterého se navíc v příštích týdnech podle aktuálních zpráv chystá navštívit.

Zásahem do amerických voleb by tak Putin porušil své prohlášení z letošního března, a sice, že Ruská federace nezasahovala a nebude zasahovat do žádných voleb a jeho administrativa bude spolupracovat s kýmkoli, koho si Američané zvolí.

Spolupráce s Bidenem se však po invazi na Ukrajinu zadrhla, zatímco s Trumpem udržoval pravidelnou komunikaci. Navíc s Trumpovým nástupem by mohla oslabit Severoatlantická aliance. Republikánský kandidát třeba letos v únoru podle deníku Financial Times prohlásil, že pokud budou členské státy NATO platit příliš málo na svoji obranu, Rusko si s nimi může dělat, co chce.

Doporučované