Článek
„My pomáháme – a lídři nedělají nic. Lidé stále umírají. Už to nemůžu vystát,“ svěřil se během rozhovoru s reportérem BBC šestnáctiletý Pau.
V neděli vyrazil po boku dalších rozzlobených Španělů do ulic Paiporty na okraji Valencie, kterou navštívil španělský král Filip VI. a premiér Pedro Sánchez, aby dal najevo svou nespokojenost s tím, jak úřady reagovaly na ničivé povodně.
Bleskové záplavy, které v minulém týdnu zasáhly jihovýchod Španělska, vzaly více než 200 životů. Jsou nejtragičtější přírodní katastrofou, která zemi za poslední desetiletí postihla.
Ze zasažených oblastí se od minulého týdne ozývá ostrá kritika regionálních úřadů i španělské vlády. Většina místních má jasno: Povodním se sice vyhnout nedalo, ztrátám na životech ale ano.
„Je zřejmé, že jde o katastrofu způsobenou změnou klimatu. Ale kdyby nás vláda varovala dříve, všechno by bylo jinak,“ řekl deníku The New York Times dvaadvacetiletý Francesc Zamorano, který v úterý večer uvázl v zatopeném městě Sedaví poté, co vyrazil do práce. Nedostal žádné varování, že by se měl držet v bezpečí.
Podobně to vidí i odborníci na klimatická rizika, kteří se shodují na tom, že ztrátám na životech se dalo předejít (psali jsme zde).
Čerstvá výstraha
- V pondělí bouře dorazila do katalánské metropole Barcelony.
- Vedení města vydalo kvůli přívalovým dešťům varování před „extrémním nebezpečím“.
- Tamní úřady pozastavily provoz příměstských vlaků a uzavřely několik dálnic.
- Záplavy postihly také barcelonské letiště El Prat, které muselo od rána zrušit přes 70 letů.
Obyvatelé zasažených oblastí si stěžují hlavně na to, že odpověď úřadů na povodně přišla pozdě – a nebyla dostatečná.
Přestože stránky světových médií v neděli zaplnily snímky španělského krále, na kterého se obořil rozzuřený dav, Španělé jej nepovažují za hlavního viníka. Toho vidí ve dvou osobnostech španělské politiky – v šéfovi valencijského regionu Carlosi Mazónovi a španělském premiérovi Pedru Sánchezovi, který v neděli Paiportu urychleně opustil.
Regionální orgány varovaly před povodněmi až v úterý kolem 20. hodiny. Tedy osm hodin poté, co byly hlášeny první povodně, a déle než půl dne od okamžiku, co španělská Národní meteorologická agentura AEMET vydala výstrahu.
Teprve pak místní úřady požádaly centrální vládu v Madridu o nasazení vojenské pohotovostní jednotky, která má v krizových situacích zasahovat.
Povodně ve Španělsku pohledem hydrologa
„Předpověď meteorologům vyšla, ale byla obecná, srážky nebyly samy o sobě šokující, ale trefily se do hustě obydlené oblasti,“ říká o katastrofě ve Španělsku hydrolog Jan Daňhelka.
Místní tvrdí, že do některých měst a vesnic nedorazila pomoc ještě několik dní poté, co je spláchly prudké deště. Do úklidu ulic se pustili dobrovolníci. Často ti, kteří při povodních sami přišli o všechno.
„Armáda a policie pomáhají, ale ne tak moc, jak jsme doufali. A mají několikadenní zpoždění,“ řekl stanici CNN osmnáctiletý Pedro de Juan, který sám přijel pomáhat do vyplavených míst.
Americká stanice v této souvislosti připomíná, že se z povodní ve Španělsku stala do jisté míry politická záležitost.
Mazón a Sánchez jsou zástupci různých politických stran a regionální a centrální vláda si navzájem připisují odpovědnost za selhání.
Španělský premiér nechal do oblasti v sobotu vyslat dalších deset tisíc vojáků a policistů, ti posílili tisíce policistů, kteří již na místě pomáhali s pátracími a záchrannými operacemi a odstraňováním následků povodní.
Připomněl přitom, že jde o vůbec „největší nasazení státních bezpečnostních sil a orgánů“, k jakému v mírových dobách v zemi došlo.
Mapa zasažených oblastí
Zatopených vesnic, městeček a čtvrtí je víc než deset a pás zdevastované oblasti se táhne desítky kilometrů.
Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová na otázku, proč centrální vládě trvalo tak dlouho, než armádu povolala, odpověděla: „Kladu si stejnou otázku“. „Armáda byla připravena vyrazit, ale řízení mimořádné situace odpovídá Generalitatu, nikoliv španělské vládě,“ vzkázala a za prodlevu kritizovala Mazónovo vedení.
Zahraniční média připomínají, že španělský politický systém je nastaven tak, že centrální vláda nemůže uvolnit nouzové prostředky, aniž by dostala povolení od regionální vlády. A to dostala až v sobotu. Tedy zase: Až čtyři dny poté, co oblast zasáhly ničivé povodně.
Kritizovaný šéf valencijského regionu je členem španělské Lidové strany. Lídr partaje Alberto Núñez Feijóo se ho zastal. Namítl, že „v případě národní nouze žádná vláda nečeká, ale jedná, což valencijská regionální vláda činí s obdivuhodnou houževnatostí“. A ministryni obrany obvinil z „nepřípustné neloajality“.
Podle BBC Mundo povodně ve Valencii obnažily problémy s rozdělením pravomocí a odpovědnosti mezi centrální vládou a autonomními regiony, které mají ve Španělsku vysokou úroveň samosprávy. Odborníci, se kterými server mluvil, tvrdí, že ukázaly nevhodnost tohoto zřízení pro řešení katastrof tak velkého rozsahu.
