Pomáháme snad Rusku? Španělsko poslalo Ukrajině poruchové kulomety

„Myslel jsem, že podporujeme Ukrajinu, když jsme ale poslali Ameli, jsme asi na straně Ruska.“ Na španělských sociálních sítích se od začátku tohoto týdne šíří v různých verzích podobný vtip. Odborníci na armádní vybavení i samotní vojenští velitelé kritizují část španělské pomoci Ukrajině.

Na začátku týdne ministryně obrany Margarita Roblesová poskytla v rozhovoru na stanici Antena3 podrobnosti o dodávce zbraní, kterou premiér Pedro Sánchez oznámil téhož dne v parlamentu. Roblesová oznámila, že Španělsko Ukrajině poskytne 1370 granátometů, 700 000 nábojnic do automatických pušek a kulometů a také samotné lehké kulomety.

Přesné typy výzbroje nicméně šéfka obrany neuvedla. Podle deníku El Confidencial jde v případě granátometů o zbraně typu C-90 a Alcotán 100, které využívá španělská armáda.

Lehké kulomety, které země poslala ukrajinské armádě, pak mají být zbraně španělské výroby známé pod názvem Ameli. Právě tato informace ale mezi vojenským velením a veterány vyvolala pozdvižení, uvádí deník.

Podle zdrojů El Confidencial ze španělské armády tyto kulomety ozbrojené složky před několika lety vyřadily z provozu, a to kvůli vysoké poruchovosti. Místo nich nakonec Španělsko nakoupilo německé kulomety Heckler & Koch MG-4E, které armáda využívá dodnes.

Kulomety španělské výroby podle deníku považovali vojáci za „nespolehlivé“ a právě v reakci na stížnosti došlo k jejich vyřazení z provozu. Podle vojáků byl problematický samotný materiál, ze kterého byly zbraně vyrobeny, některé části kvůli tomu praskaly.

Přesto 600 kusů tohoto kulometu zakoupilo Spojené království. Británie je ale podle velitelů oslovených deníkem El Confidencial „brzy vrátila“, aniž by za ně zaplatila.

Podle deníku si zbraně vyvinuté španělským institutem pro vývoj zbraní CETME (Centrum technických studií a speciálních materiálů) Spojené království vybralo na základě testování prototypů. Následné sériově vyrobené kulomety ale kvůli jejich nespolehlivosti Británie vrátila. Problémem měla být poruchovost v bojových podmínkách, kdy zbraním škodilo bláto, písek nebo voda, uvádí El Confidencial.

Španělská armáda následně měla k dispozici asi 300 kusů těchto zbraní, které ale vyžadovaly další úpravy, aby se zvýšila jejich odolnost. „Zbraně ale měly skvělý design,“ uvádí například specializovaný web El Blog de Tiro Táctico.

„Špatné výsledky kulometu byly způsobeny nízkou kvalitou použitých materiálů ve snaze co nejvíce snížit náklady,“ dodává web. Pořizovací cena kulometu Ameli byla v té době podle serveru poloviční ve srovnání s německými zbraněmi Heckler & Koch.

„Zbraň se pravidelně zahřívala a zasekávala. Do toho se přidala rez, která se na zbrani časem vytvořila. Problémem to bylo především pro jednotky v obojživelných operacích,“ řekl deníku jeden z velitelů, který byl v armádě při zavedení této zbraně.

Kritika se hned po oznámení dodávky zbraní na Ukrajinu objevila pod twitterovými příspěvky španělského premiéra Sáncheze i na vojenských fórech, uvádí El Confidencial. „Ti z nás, kteří stříleli z Ameli, víme, že je to jediný opakovací kulomet na světě, kdy ze 100 nábojů vystřelíte 50 a dalších 50 můžete vyhodit,“ cituje deník jednoho z vojáků. „Dobrá věc je, že pokud tyto zbraně získají Rusové, nebude to problém,“ napsal další voják.

Není to poprvé, co posílání španělských zbraní do ozbrojeného konfliktu vyvolalo v zemi a armádě kontroverze. Deník El Confidencial o podobné kauze informoval v roce 2014 u příležitosti války v Sýrii.

Španělsko tehdy kurdským milicím poslalo pro boj proti takzvanému Islámskému státu a režimu Bašára Asada 25 tisíc útočných pušek CETME L. I tyto zbraně španělská armáda vyřadila z provozu kvůli problémům s častým zasekáváním nábojů, nepřesnými mířidly a dalším komplikacím.