Hlavní obsah

Polští poslanci schválili reformu ústavního soudu, otázkou je postoj Dudy

Foto: Shutterstock.com

Polský prezident Andrzej Duda.

Zákony musí nejprve podepsat prezident, což se dle poslanců opoziční strany Právo a spravedlnost nejeví jako pravděpodobné.

Článek

Sejm, dolní komora polského parlamentu, ve středu podle polských médií přijal dva zákony, které mají vést k reformě ústavního soudu. Ten dosud ovládají soudci dosazení za předchozích vlád nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Není jisté, zda se reforma uskuteční. Prezident Andrzej Duda totiž nyní přijaté zákony nepodepíše, jsou si podle listu Gazeta Wyborcza jistí poslanci PiS a vládní koalice nemá dost hlasů, aby případné prezidentovo veto přehlasovala. K prosazení reformy ústavního soudu je ale podle deníku odhodlaná se vrátit, až z voleb v příštím roce vzejde prezidentův nástupce.

Sejm přijal nový zákon o ústavním soudu a zákon s předpisy zavádějícími změny. Tyto normy spolu s již dříve přijatým usnesením Sejmu a návrhem změn v ústavě tvoří balík, který v březnu předložil ministr spravedlnosti Adam Bodnar spolu s dalšími koaličními politiky s cílem zajistit změny ústavního soudu, uvedla televize TVN 24. Po uskutečnění reformy by ztratily platnost dosavadní zákony týkající se ústavního soudu. Nálezy ústavního soudu z posledních let, vydané „za účasti neoprávněných osob“, by se staly neplatnými a neměly by žádné účinky, dodala stanice.

Nynější koalice pokládá za „neoprávněné“ soudce, které dosadila předchozí vládní strana na místo soudců, zvolených těsně před příchodem PiS k moci na podzim 2015. Jejich přísahu prezident Duda nepřijal, a tak se členy ústavního soudu nestali. Na jejich místa pak jmenoval soudce vybrané PiS. Nynější vláda přestala zveřejňovat nálezy vydané soudem, o jehož regulérnosti pochybuje. Reforma počítá s tím, že dosavadní ústavní soudci by po vstupu nových předpisů v platnost mohli přejít na odpočinek. To by se ale nemělo týkat „neoprávněných osob“, zvaných také „dvojníci“.

Až dosud ústavní soudce volí Sejm většinou hlasů, čili v praxi je vybírá parlamentní většina. Nový zákon počítá s tím, že ústavní soudce by vybírala jak koalice, tak opozice, protože volba třípětinovou většinou by vyžadovala konsensus. Další zákon má zbavit moci dosavadní předsedkyni ústavního soudu Julii Przylembskou a odstranit z ústavního soudu „dvojníky“, napsala Gazeta Wyborcza.

„Pokládáme tyto zákony za zcela neústavní,“ prohlásil poslanec Krzysztof Szczucki z PiS. Koalice se pokouší o čistku na ústavním soudu, aby ho mohla ovládnout, tvrdil jeho kolega Zbigniew Bogucki. Koaliční poslanci tyto výtky odmítali s tím, že právě PiS zničila ústavní soud a přivlastnila si ho, a nynější vláda se jen snaží tyto vady napravit. Zákony, které Sejm přijal v poměru 242 ku 202 hlasům, poputují nyní k senátorům.

Evropská komise ve ve středu zveřejněném každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích uvedla, že situace v Polsku, ke které měla EK výhrady v předchozích letech, se nyní zlepšila. „Ve zprávě oceňujeme, že Polsko přišlo s akčním plánem na opravy věcí, které jsme kritizovali mnoho let. Oceňujeme, že nová polská reprezentace jasně deklarovala, že mají problém, který musí napravit,“ uvedla končící komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová již na začátku května oznámila, že v Polsku neexistuje riziko závažného porušení zásad právního státu, a proto komise s Varšavou následně ukončila řízení podle článku sedm unijní smlouvy.

Doporučované