Polský zázrak. „Dělají správně to, co jsme my zkazili“

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výkon polského hospodářství se dle Světové banky mílovými kroky přibližuje k Japonsku. Vloni Poláci svůj velký asijský vzor dokonce skoro dohnali. Je pravda, že skeptici v tom vidí jen hru s čísly. Tak příznivý výsledek může vyjít pouze za předpokladu, že se hrubý domácí produkt (HDP) přepočte na osobu a navíc podle cenové úrovně, která je v Polsku o dost nižší než v Japonsku.

Podobná hádka se může strhnout nad informací, že celkový hospodářský výkon Polska byl ještě před deseti lety desetkrát nižší než v Zemi vycházejícího slunce, ovšem loni už tvořil pětinu japonského HDP. V tom sice Polákům nepomohla nižší cenová hladina, skeptici však mohou upozornit, že v letech 2021-23 prudce poklesl kurz jenu.

Čísla ovšem přesto ilustrují, že se Polsko před očima mění z agrárního regionu na rovnocenného partnera nejvyspělejších světových ekonomik. „Polská cesta je vzor pro celou Evropu. Dělají prakticky všechno lépe než Němci,“ zní obvyklý chvalozpěv, tentokrát od novináře Christopha Lemmera z deníku Welt. Reagoval tak na zprávu, že během let 2019-2024 vyrostla polská ekonomika o 14 procent. Německo ve stejném období stagnovalo a Česko na tom nebylo o mnoho lépe, protože se zlepšilo jen o dvě procenta.

Odpověď na otázku, co tedy vlastně dělají Poláci lépe než Češi, je součtem několika odpovědí. „Jsme méně závislí na exportu a méně závislí na problémovém Německu,“ uvádí jako první důvod politolog a bývalý polský velvyslanec na Slovensku Maciej Ruczaj. To potvrzuje také bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který vyrostl v polském pohraničí. „Polsko je mnohem větší, a tedy také uzavřenější ekonomika, na kterou tolik nedoléhají výkyvy zahraniční poptávky,“ říká jinými slovy totéž.

Výhodou může být i fakt, že ve srovnání s Čechy, jejichž ekonomika závisí na exportu průmyslového zboží, vylepšují Poláci svou bilanci s cizinou vývozem služeb, především nabídkou kamionové dopravy a pronajímáním pracovní síly do západoevropských podniků, včetně IT firem.

Za další klíčový důvod úspěchu uvádí bývalý guvernér Rusnok, že „Polákům víc pomohly evropské fondy“. Výkon jejich ekonomiky byl při vstupu do EU ve srovnání s Čechy nižší, proto dostali víc peněz, se kterými si navíc spíše věděli rady.

Tuzemští řidiči dnes závistivě pokukují přes polské hranice, za kterými je k dispozici úplná páteřní síť dálnic, zatímco v Česku termín dokončení dosud chybí. Jedním z důvodů je schopnost sousedů správně investovat. Rychlý průjezd Polskem zajistí tři autostrády o celkové délce 2000 kilometrů. Proti tomu čtyřikrát menšímu Česku nestačí k dokončení dálniční sítě ani 1500 dostavěných kilometrů.

Se stejnou frustrací hodnotí kvalitu zbrusu nových polských železnic Němci, kterým se naopak přestárlá železniční síť rozpadá. A marné jsou nářky českých potravinářů na to, že je svým exportem převálcovali polští zemědělci, kteří dokázali lépe využít eurodotace.

Vyšší kompetence veřejné správy se při výčtu důvodů, proč jsou Poláci tak úspěšní, objevují častěji. Například při vysvětlení ekonomického vzestupu posledních pěti let. „Díky hospodářskému růstu mohou Poláci tlačit do ekonomiky absolutně obrovské sumy, navíc stát po roce 2020 vsadil na expanzivnější rozpočtovou politiku,“ shrnuje strategii polských vlád exguvernér Rusnok.

Další hospodářský růst pak vynesl na daních dost peněz, aby se rozpočtový deficit nevymkl z kontroly. Zároveň se varšavským finančníkům podařilo načasovat půjčování tak, aby podíl státního dluhu na HDP snížila inflace. Česko bylo v tomto ohledu pravým opakem. Utrácelo méně, ekonomika se také díky tomu nestihla po covidu a výpadku energií vzpamatovat, a přesto státní dluh vyrostl po Rumunsku, Francii, Estonsku a Finsku v Evropě nejvíc.

Ekonomické kompetence polských vládců ve srovnání s Čechy dokazuje dle Macieje Ruczaje také daňová reforma z roku 2016. Tehdejší ministr financí Mateusz Morawiecki zpřísnil dohled nad obchodníky, mimo jiné pomocí elektronických registračních pokladen. O rok později se vybralo na dani z přidané hodnoty (DPH) o 28 procent navíc.

Ve stejné době se o něco podobného pokusil Morawieckého český protějšek Andrej Babiš, který ovšem pomocí nepříliš efektivních pokladen EET vylepšil výběr DPH jen o devět procent.

Exguvernér Rusnok k tomu dodává, že ve srovnání s nepřehlednou džunglí krajských a obecních úřadů v Česku u sousedů lépe funguje také správa nižšího stupně. „S povolením stavět si tam hlavu nelámou,“ upozorňuje.

Experti se přesto shodnou, že víc než akceschopnost veřejné správy se pod úspěchem Poláků podepsal dravý a odvážný podnikatelský sektor. „Nezvítězila regulace a byrokratizace, která všechno zabíjí,“ zdůrazňuje Rusnok.

Dle bývalého diplomata Ruczaje je možná ještě důležitější, že se polská společnost dokázala vyhnout stejné „oligarchizaci a kartelizaci“, jaká ovládla Česko a jíž nedokáže čelit ani antimonopolní úřad. V Polsku nemůže dojít k tomu, že nějaký hospodářský sektor, například produkci některých potravin, ovládne jedna nebo dvě dominantní firmy, které pak diktují ceny. „Pokud by k tomu došlo, trh se rychle reorganizuje a přijde nová konkurence,“ míní Jiří Rusnok.

Fungováním trhu lze vysvětlit, že se v posledních dvaceti letech poměrně rychle otevírají nůžky mezi tuzemskými a polskými cenami. Ještě v roce 2005 měli Češi stejnou cenovou úroveň jako Poláci, teď polské rodiny za stejné peníze nakoupí o třetinu víc.

Hlavně díky nízkým cenám mohli Poláci v přepočtu na osobu a kupní sílu dostihnout ekonomický výkon Japonska. Z pohledu polských domácností je ovšem důležitější, jak rychle se zlepšují jejich příjmy. Právě nízké ceny zajišťují, že si průměrná polská rodina mohla už předloni dovolit víc než její český protějšek.

Vzestup Polska mezi nejvyspělejší země světa obdivují všichni, přesto sami Poláci zůstávají při zemi. „Ekonomika se ochlazuje, přece jen na ní měla dopad válka. Už je například vidět, že odrazuje zahraniční investice,“ varuje politolog Ruczaj – i když loňský růst HDP o tři procenta jako u severních sousedů by Češi naopak oslavovali.

Polská skepse má ovšem historické kořeny. „Polský národ má vždy jen omezený čas, aby využil příznivých okolností. Také je možné, že se okno příležitosti, které dnes máme, pomalu zavírá,“ vysvětluje Ruczaj postoj, jenž sdílejí zástupci všech společenských a politických skupin. Proto se také všichni tolik snaží. „V Polsku je větší chaos než u vás, všechno ale funguje rychleji,“ shrnuje expert.