Politolog z Yaleu popisuje, co po volbách čekat od cara Putina

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vladimir Putin podle očekávání na dalších šest let utvrdil svou pozici v čele Ruska.

Ve víkendových prezidentských volbách, které bývají zmanipulované a navíc bez jakýchkoliv skutečných protikandidátů, získal podle průběžných výsledků kolem 87 procent hlasů. Oficiálně by si tak připsal nejlepší výsledek od rozpadu Sovětského svazu.

Ačkoliv se o Putinově vítězství nedalo pochybovat, volby mu dávají příležitost ukázat, že je navzdory všemu stále na vrcholu svých politických sil, vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Thomas Graham, expert na Rusko působící na Yaleově univerzitě.

„Přestože je Rusko autoritativním režimem, stále potřebuje u lidí vytvářet dojem, že alespoň nějaká svoboda volby existuje. Výhra ve volbách, i sebevíc zmanipulovaných, dodává v očích většiny Rusů legitimitu režimu,“ poznamenává.

Vladimir Putin měl podle prvních odhadů získat 87 % hlasů. O jeho vítězství se přitom nedalo pochybovat už předem. Proč jsou i přesto prezidentské volby pro režim důležité?

Režim volbami sleduje řadu věcí. Zaprvé jde o příležitost Vladimira Putina ukázat, že je navzdory všemu stále na vrcholu svých politických sil. Přestože je výsledek těchto voleb předem daný a není pochyb o vítězi, pro režim je důležité přivést lidi k urnám. Ukázat, že chtějí, aby v čele jejich země stál na další roky Putin.

Jak vidíme, to se teď i děje. Kreml na volební účasti a exit pollech hrdě dokazuje, že Putin stále pevně drží moc. Samotné vítězství sice není překvapivé, ale takto vysoké výsledky jsou pro režim důležité i do budoucna.

Přestože je Rusko autoritativním režimem, stále potřebuje u lidí vytvářet dojem, že alespoň nějaká svoboda volby existuje. Výhra ve volbách, i sebevíc zmanipulovaných, dodává v očích některých Rusů legitimitu režimu.

Důležité také je, že poprvé se prezidentské volby konaly i na čtyřech nelegálně okupovaných ukrajinských územích. V těchto oblastech se Kreml snaží ukázat, že jejich obyvatelé chtějí být součástí Ruska, chtějí se zapojit do tamní politiky a chtějí v čele země vidět Putina.

Co budou Putinovy první kroky po zvolení na dalších šest let?

Očekává se, že provede zejména personální změny - ať už ve vládě, nebo v prezidentské kanceláři. To se sice děje po volbách vždy, nyní bude ale zajímavé sledovat, jakými lidmi se Putin po dvou letech války obklopí.

Předpokládá se také mnohem důslednější potírání jakýchkoliv protestních hlasů, i když už nyní je vůči nim režim opravdu tvrdý a většina z nich ze země uprchla, nebo je ve vězení.

Promítne se to nějak do války na Ukrajině?

Nedomnívám se, že nějak výrazně. Před volbami se spekulovalo, že by po nich mohlo následovat další kolo mobilizace. Podle některých si totiž nechtěl Kreml před volbami znepřátelit obyvatele, i vzhledem k reakci, kterou vyvolalo vyhlášení mobilizace na podzim 2022.

Pokud k ní ale opravdu dojde, nebude to podle mě jen volbami, ale hlavně situací na frontě, a tam se nyní zdá situace pro ruskou armádu poměrně stabilní.

Jakou podporu má režim mezi Rusy a jak se staví k válce na Ukrajině?

Podobně jako ve všech dalších autoritářských režimech, je docela těžké přesně určit, jak moc jsou data o přízni společnosti spolehlivá. Přesto se dá říct, že Vladimir Putin i jeho režim jsou nadále velmi populární. Částečně to vychází z toho, že je po řadu let stabilní.

Rusové si myslí, že se mají mnohem lépe, než se měli v 90. letech, kdy byla v zemi alespoň nějaká podoba demokracie. To platí hlavně pro starší generaci, která v Putinově politice vidí jakýsi návrat do dob Sovětského svazu.

Rusové mají pocit, že jim Putin také vrací hrdost zejména tím, že se dokáže postavit Západu. Což je i hlavní argument Putina o tom, proč probíhá válka na Ukrajině.

Je ale důležité říct, že celkem velká část téhle podpory je pasivní. Ne všichni oslavují to, co Putin dělá, ale zároveň se odmítají zapojit do opozice a vyjádřit nesouhlas. Ano, sice vidíme menší protesty i nyní během voleb, ale když vezmeme v potaz, že ruská populace má přes 140 milionů obyvatel, je to vesměs zanedbatelné.

Podívejte se na snímky z Putinovy kariéry:

Proč opozice v těchto volbách nepřišla s nějakou významnější strategií?

Opozice se snažila dát najevo protest pomocí akce „Poledne proti Putinovi“, kdy v poslední den voleb přišli lidé v pravé poledne volit. Na některých místech - hlavně v Moskvě a Petrohradu - se pak tvořily fronty. Jak moc je taková akce vyjádřením podpory pro opozici, zůstává otázkou.

Důležité je, že opozice není dobře organizovaná. Jednou z jejích hlavních tváří byl sice Alexej Navalnyj, který nedávno zemřel, ale ani on neměl přízeň všech Rusů, kteří nesouhlasí s režimem. Většina opozice navíc sídlí mimo zemi, což znemožňuje provádět efektivnější akce uvnitř země.

Uvnitř Ruska opozice sice má nějakou podporu, ale nedosahuje více než asi pět procent, což je vzhledem k podpoře režimu opravdu málo. Opozice má mnohem větší ohlasy i podporu v zahraničí než v Rusku.

Jaké jsou největší výzvy, kterým nyní režim čelí?

Největší výzvou, které teď režim čelí, je válka na Ukrajině. Kreml Rusům sliboval, že jde o operaci na pár dní, jenže trvá doteď. Situace na frontě se navíc nemění a udržet podporu válce se tak může jevit jako problém.

Toho se týká i změna ekonomiky, která přešla na válečný režim, a soustředí se tak hlavně na obranné výdaje. Tomu nepomáhají ani Západem uvalené sankce. Režim se tak musí snažit, aby udržel socioekonomický standard, který nebude v ruské populaci vzbuzovat přílišnou nespokojenost.

Rusko se ale potýká i s řadou dlouhodobých problémů bez jednoznačného řešení, které válka jenom zhoršuje. Například demografická situace v zemi nemá úplně dobré výhledy, přitom země už několik let vymírá.

Dále neinvestuje ani dostatek peněz do vědy nebo vývoje a za některými státy tak zaostává. Vzdělávání v zemi stagnuje. Kreml si uvědomuje, že se mu všechny tyto problémy mohou za 10 nebo 15 let vymstít, ale s žádným řešením nepřichází.

Jak stabilní pozici tedy Vladimir Putin nyní má?

Všechno naznačuje tomu, že je velmi stabilní. Právě nynější výsledky ukazují, že se mu podařilo mobilizovat ruské občany a potvrdit v jejich očích, že je ve své pozici pevný. Výrazný odpor vůči Putinovi se tak nyní nedá očekávat.

Přesto v ruské populaci a mezi elitami panuje určitá nespokojenost. Nevíme ale, o jak velkou skupinu jde a zda je schopná nějak využít tuhle nespokojenost i politicky. Musíme si ale uvědomit, že politika v Kremlu je opravdu dlouhodobě nevyzpytatelná a může se stát cokoliv. Vše bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace na frontě i jak si bude vést ruská ekonomika.