Jakýkoliv ruský zisk z války bude mít katastrofální dopady, varuje politolog

Zatímco americký prezident Donald Trump dál vyjednává se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, na Ukrajině panují obavy z jeho nejednoznačného postoje vůči Rusku.

O středečním telefonátu dvou lídrů totiž dopředu nevěděl ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani evropští spojenci. „Postoj Trumpa je nepředvídatelný a považuji to za velmi znepokojivé,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy americký historik a politolog Alexander Motyl.

Šéf Bílého domu, který si od svého listopadového zvolení s Putinem podle dostupných informací volal již několikrát, navíc novinářům v Oválné pracovně otevřeně přiznal, že nevidí jako pravděpodobné, že by Ukrajina získala zpět svá území. „Rusové hodně území získali, bojovali o něj a spousta jich zemřela,“ prohlásil.

Zelenskyj však naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit vzdání se Kursku jako vyjednávacího nástroje, a to ještě předtím, než se o víkendu na Mnichovské bezpečnostní konferenci sejde s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.

„Vnímám to jako promyšlený diplomatický manévr. Ukrajina se musí neustále prezentovat jako rozumná a ochotná strana v jednáních, ukazovat otevřenost ke kompromisu, zatímco zároveň dává jasně najevo, že hlavní překážkou míru zůstává Rusko,“ vysvětluje Motyl.

Co si myslíte o tom, že Zelenskyj řekl, že by byl schopen vzdát se Kursku? Očekával jste to?

Jedním z hlavních záměrů operace v Kursku bylo získat páku – území, které by mohlo být vyměněno za okupovaná ukrajinská území. V tomto smyslu je Zelenského prohlášení zcela v souladu s původní strategií.

Konečným cílem nikdy nebylo trvale udržet Kursk, ale využít jej jako vyjednávací nástroj k získání zpět oblastí, které mají pro Ukrajinu mnohem větší strategický a symbolický význam. V tomto kontextu tedy není úplně překvapivé, že by Zelenskyj byl ochoten takové prohlášení učinit.

Ukrajinská rétorika se v poslední době poněkud mění. Je to strategický tah, nebo spíše známka vyčerpání a vnějšího tlaku?

Vnímám to jako promyšlený diplomatický manévr. Ukrajina se musí v jednáních neustále prezentovat jako rozumná a ochotná strana, ukazovat otevřenost ke kompromisu, zatímco zároveň dává jasně najevo, že hlavní překážkou míru zůstává Rusko. Tento přístup je klíčový pro udržení mezinárodní podpory, zejména mezi západními spojenci, kteří mohou pociťovat únavu z války.

Ačkoli vnější tlak a realita války nepochybně ovlivňují ukrajinskou rétoriku, hlavním cílem je vykreslit Rusko jako agresora, který odmítá konstruktivní dialog. A to je ve skutečnosti zcela přesné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Rusko zatím neprojevilo téměř žádnou ochotu zapojit se do smysluplného mírového procesu. Místo toho pokračuje v prosazování svých nároků, a do hry teď vstupuje Donald Trump.

Trump s Putinem si ve středu půldruhé hodiny telefonovali a součástí jejich rozhovoru opět nebyl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hodně se teď mluví o jednáních o Ukrajině bez Ukrajiny a o tom, jak nebezpečné by to mohlo být. Máte obavy, že by Trumpova administrativa mohla mít větší zájem na uspokojení Ruska než na pomoci Ukrajině k vítězství?

Ano, považuji to za velmi znepokojivé. Trump má moc buď Ukrajinu zachránit, nebo ji dostat do extrémně zranitelné pozice, prakticky zničit. Postoj jeho administrativy k Ukrajině je nepředvídatelný a existuje riziko, že dá přednost dohodě s Ruskem před zajištěním ukrajinské bezpečnosti.

Má Trump Putina rád? Neustále říká, že nechce, aby lidé umírali, ale zároveň řekl, že Ukrajina by mohla být jednou ruská. Jaký vzkaz to vysílá, když něco takového řekne americký prezident?

Trumpova primární loajalita je vůči němu samotnému. Trump má rád jenom Trumpa. I když vyjádřil obdiv k Putinově vnímané síle a tvrdosti, mám spíš podezření, že se obává, že ho Putin přečte a odhalí jako menšího génia. Trumpova prohlášení o Ukrajině jsou protichůdná, někdy naznačil, že Ukrajina by mohla nakonec být součástí Ruska, jindy se od těchto komentářů distancoval.

Větší problém je, že se nezdá, že by měl silnou osobní investici v Ukrajině nebo Rusku, kromě toho, co pro něj nebo pro Spojené státy mohou udělat. Jeho komunikace je nekonzistentní, protože na konci dne je jeho jediným skutečným zájmem, jak situace slouží jeho vlastním zájmům.

Jak se díváte na to, že Trump projevil zájem o ukrajinské vzácné kovy výměnou za zbraně?

Ty jsou klíčové pro globální dodavatelské řetězce. Pouze pokud by se tento ekonomický zájem přetavil v silnější podporu USA pro Ukrajinu, mohlo by to být pozitivní. Přesto ale zůstává reálná a znepokojivá možnost, že Trump upřednostní spíše usmíření s Ruskem.

Máme před sebou důležitý víkend, kdy se koná Mnichovská bezpečnostní konference. Americký viceprezident J. D. Vance by se měl setkat s Volodymyrem Zelenským a Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg bude jednat s členy NATO ve snaze najít společnou shodu o tom, jak by měla válka skončit. Mohl by to dojít k důležitému obratu?

Je nepravděpodobné, že by tento týden přinesl zásadní průlom, protože Putin opakovaně ukázal, že není ochoten dělat kompromisy. Pokud nedojde k něčemu zásadnímu, jako je stažení Ruska z Ukrajiny, setkání a jednání budou pravděpodobně jen dalším krokem v dlouhém procesu.

Tato diplomatická úsilí jsou důležitá, ale neměla by být považována za bod obratu ve válce. Konflikt skončí až tehdy, když Ukrajina dosáhne rozhodující vojenské výhody, nebo když bude Rusko donuceno ustoupit.

Věříte, že až dojde na lámání chleba, bude mít NATO jednotný přístup k tomu, jak válku na Ukrajině ukončit?

V NATO existují jasné rozdíly v klíčových otázkách, jako je nasazení mírových sil, rozpočty na obranu a potenciální členství Ukrajiny v Alianci. I když se mnoho členských států shoduje na důležitosti podpory Ukrajiny, lídři jako Viktor Orbán z Maďarska a Robert Fico ze Slovenska představují významné výzvy. Jejich neochota zaujmout pevný postoj vůči Rusku komplikuje schopnost NATO prezentovat jednotnou frontu.

Pokud se Kelloggovi podaří vyjednat nějakou formu soudržné strategie, bude mu Trump naslouchat?

Z toho, co jsme zatím viděli, se nezdá, že by administrativa měla všech pět pohromadě a vlastně vůbec nejde vyčíst, jestli mají vnitřní shodu mezi sebou. Kellogg může navrhnout plán, ale jak říkáte –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ skutečnou otázkou je, zda ho Trump skutečně bude následovat. Na základě předchozích vyjádření osob, jako je (ministr obrany) Pete Hegseth, se zdá, že i když existují širší cíle, chybí jasná vize. Bez konkrétního a dobře definovaného plánu hrozí, že jakýkoli návrh bude spíše vágní aspirací.

Jaký by byl ideální scénář pro ukončení této války a jaký je podle vás ten nejrealističtější?

Ideální by bylo úplné odstavení Putina od moci nebo zničení ruské armády, což by vytvořilo podmínky pro trvalý mír. Obě možnosti jsou reálné během příštího roku. Pokud ale Putin u moci zůstane, válka bude pravděpodobně pokračovat bez konkrétního výsledku. Jakákoliv jednání s Putinem by asi nevedla k opravdovému míru, protože dlouhodobě ukazuje, že neplní dohody a vždy se pokusí znovu získat ztracené území.

Co by to znamenalo pro globální bezpečnost, pokud by Rusko z této války vyšlo s nějakými zisky?

Mělo by to katastrofální dopady na globální stabilitu. Pokud by Rusko udrželo jakékoliv zisky, vyslalo by to jasný signál autoritářským režimům, že teritoriální agrese nebude mít téměř žádné následky. Očekávali bychom více zemí, které se pokusí násilně získat území, protože by neexistoval skutečný odstrašující faktor.

Navíc by se výrazně zvýšila hrozba jaderného zbrojení, jelikož by země cítily potřebu bránit se před podobnými invazemi. Ruské vítězství, a to i částečné, by svět učinilo mnohem nebezpečnějším a zvýšilo pravděpodobnost budoucích konfliktů, především v Evropě.

A pokud dojde k jednáním, jak může Ukrajina zajistit svou dlouhodobou bezpečnost? Stačí bezpečnostní záruky od Západu?

Ukrajina se nemůže spoléhat jen na bezpečnostní záruky od Západu. Historie ukázala, že takové sliby mohou být nespolehlivé a závislé na politických změnách v západních zemích. Skutečná cesta k bezpečnosti vede přes silnou a nezávislou obranyschopnost Ukrajiny. Samozřejmě, západní vojenská pomoc, jako jsou zbraně a mírové síly, je důležitá, ale Ukrajina musí mít vlastní schopnosti, aby byla skutečně chráněna.