Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pozvánku na pondělní pravidelné zasedání ministrů zahraničí Evropské unie dostal i nový americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Požádala jsem Rubia, aby přišel vysvětlit názory Spojených států k převzetí Grónska,“ citoval nejvyšší diplomatku sedmadvacítky Kaju Kallasovou server Politico.
Republikánský politik se ale se na jednání, které mělo nastartovat nové transatlantické vztahy, neukázal - ani osobně, ani prostřednictvím videohovoru.
Ministrův mluvčí až na dotaz ohledně pozvání z Bruselu e-mailem reagoval, že aktuálně nemají žádné cestovní plány.
Šéfové diplomacií se scházejí alespoň jednou měsíčně, Rubio tak má další příležitost dorazit. Kallasová navíc zdůraznila, že je v případě potřeby ochotná co nejdříve navštívit Washington.
Mlčení z Washingtonu
Server v té souvislosti poznamenává, že Rubiova neúčast nemusí nutně znamenat fatální diplomatickou chybu.
V Bruselu nicméně panují obavy, že jelikož z USA nepřišla žádná reakce, administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa ignoruje EU reprezentovanou Bruselem a panevropskými diplomatickými strukturami záměrně, a to ve prospěch národních představitelů.
To by podle Politica mohlo vyústit v náhlý odklon od příjemných vztahů mezi Bruselem a Washingtonem, na nichž si zakládal bývalý prezident Joe Biden, jehož administrativa úzce spolupracovala s kanceláří předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Rizikem pro Evropu by mohly být obchodní záležitosti. Brusel je zodpovědný za vyjednávání obchodních dohod, a to u všech zemí EU. Selektivní tlak na konkrétní státy by však oslabil kolektivní rozhodování. Trumpova strategie „rozděl a panuj“ by se tak mohla zdát funkční.
V tomto kontextu je pro Brusel znepokojivější, že se EU zdá být pro Rubia sotva prioritou.
Trump hrozí sankcemi
Jablkem sváru se stal v posledních týdnech největší ostrov planety. Nově zvolený americký prezident pohrozil spojenci z NATO, Dánsku, sankcemi, pokud Kodaň nevyhoví jeho požadavkům na Grónsko.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová v té souvislosti žádala, aby se lídři prostřednictvím EU zdrželi komentářů. Obávala se, že snaha o silnou a koordinovanou reakci by mohla celou situaci ještě více vyhrotit.
„Podle toho, co vidíme, s námi Trumpova administrativa chce jednat bilaterálně,“ řekli k tomu diplomaté EU, kteří si vzhledem k situaci zachovali anonymitu.
Nejvyšší představitelé Unie ostatně chyběli i na Trumpově inauguraci. Pozvánku na akci, která by měla být vnitrostátní, ale prezident ji považuje za veřejnou, nedostali von der Leyenová, Kallasová nebo předseda Evropské rady António Costa.
Zúčastnila se jí ale italská krajně pravicová premiérka Georgia Meloniová.
Vztahy pouze se zeměmi mimo EU
Znepokojivější podle Politica je, že se pro Rubia nezdá být Evropská unie prioritou. Od nástupu do funkce minulý týden absolvoval desítky telefonátů se svými protějšky. Bylo mezi nimi jen pět ministrů zahraničí z členských států EU. Jedním z nich je Antonio Tajani z Itálie.
„Od Američanů nepřišla žádná negativní zpráva směrem k Itálii, takže věřím, že věci jdou absolutně správným směrem,“ řekl novinářům v Bruselu den poté, co hovořil s Rubiem.
Nejvyšším představitelům EU tak nezbývá nic jiného než doufat v lepší zítřky, že vztahy mezi Bruselem a Washingtonem se zase urovnají, míní Politico. „Myslím, že je naprosto nezbytné, aby EU a Spojené státy navázaly hluboký smysluplný pracovní vztah,“ komentoval situaci irský ministr obchodu a zahraničí Simon Harris.
Další zasedání ministrů zahraničí EU je na programu 24. února.
