Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politické vedení palestinského hnutí Hamás zvažuje, že svou základnu přesune z Kataru, kde dlouhodobě pobývá jeho lídr Ismáíl Haníja, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na svůj arabský zdroj.
Podle WSJ by takový krok ještě zhoršil možnost dohody o příměří mezi Hamásem a Izraelem, kterou mezi nimi zprostředkovává mimo jiné právě Katar.
Nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, na nichž se kromě Kataru podílí i Egypt či Spojené státy, už nějakou dobu stagnují a přesunem politického vedení Hamásu z Kataru by se podle WSJ mohly úplně zastavit. Katar totiž dlouhodobě hraje klíčovou roli při vyjednávání s tímto radikálně islamistickým hnutím, které USA, EU a Izrael považují za teroristickou organizaci. I proto Katar někteří kritizují, že toto hnutí podporuje. Katar přispěl loni v listopadu k dosud jedinému příměří v této válce, které trvalo týden.
Rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu v posledních týdnech Katar kritizoval a tvrdil, že jeho vedení nevyvíjí dostatečný tlak na Hamás, aby přistoupil na dohodu o příměří.
Hamás mimo jiné požaduje záruky trvalého příměří a stažení všech izraelských vojsk z Pásma Gazy, izraelská vláda trvá na úplném zničení vojenských sil Hamásu. Teroristické hnutí též žádá propuštění stovek palestinských vězňů výměnou za asi 130 rukojmích, které drží od útoku na Izrael ze 7. října a z nichž desítky jsou zřejmě už po smrti.
WSJ napsal, že Hamás kontaktoval nejméně dvě země v regionu, kam by své politické ústředí mohl přesunout. Jedna z nich je podle tohoto zdroje Omán, který to oficiálně nepotvrdil.
Jak bude soud rozhodovat o tom, jestli Izrael páchá v Gaze genocidu?
Margaret Satterthwaiteová v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že genocidní prohlášení izraelských představitelů jsou pro Mezinárodní soudní dvůr relevantní. JAR i Izrael podle ní v Haagu předložily „velmi přesvědčivé argumenty“.
Šéf Hamásu Haníja byl měl v sobotu podle AFP přijet do Turecka, kde už v minulosti pobýval a kde se má setkat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Katarský server Doha News tento týden napsal, že šéf turecké tajné služby Ibrahim Kalin před několika dny hovořil s Haníjou o jednáních o příměří v Pásmu Gazy a o humanitární pomoci pro jeho obyvatele.
Turecko v této válce stojí na straně Hamásu, který nepovažuje za teroristickou organizaci. Erdogan už v listopadu označil izraelské operace v Pásmu Gazy za genocidu, Izrael za teroristický stát a Hamás naopak za skupinu bojovníků za svobodu bránící svou zemi.
WSJ citoval také katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního, který je zároveň ministrem zahraničí a který už dříve řekl, že jeho země zvažuje přehodnocení své zprostředkovatelské role v jednání mezi Hamásem a Izraelem. Katarský premiér označil za nefér kritiku jeho vlády a tvrzení, že se málo snaží o zastavení bojů.
„Tato role má své limity a omezenou schopnost, s níž můžeme přispět k těmto jednáním konstruktivním způsobem,“ řekl katarský premiér. „Stát Katar učiní příslušné rozhodnutí ve správný čas,“ řekl podle WSJ nedávno novinářům.
Íránský útok na Izrael
Izrael připravuje odvetu za bezprecedentní útok ze strany Íránu, podle experta na Blízký východ zareagovat musí. „Každý stát chce ukázat prestiž: Dokážeme se bránit, když jsme napadeni, dokážeme odrazit příští útoky,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze.
