Hlavní obsah

Rusko apeluje na svobodu slova. Protestuje proti zatčení šéfa Telegramu

Foto: Chiang Mai, Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Ruská federace se prostřednictvím pařížské ambasády začala ve věci přímo angažovat. Ruské velvyslanectví ve Francii uvedlo, že požádalo o konzulární přístup k Durovovi.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruští zákonodárci se ohradili proti zatčení šéfa sociální sítě Telegram Pavla Durova. Ten byl v sobotu zadržen na letišti Paříž-Le Bourget kvůli tomu, že dostatečně nezasahoval proti využívání této komunikační platformy k trestné činnosti.

Podle francouzské televizní stanice TF1 a tiskové agentury AFP byl miliardář narozený v Rusku zatčen, když v sobotu večer přiletěl do země svým soukromým letadlem z Ázerbájdžánu. Devětatřicetiletý podnikatel s francouzským a ruským občanstvím byl v doprovodu bodyguarda a jedné ženy.

Více o samotném zatčení:

Pařížské úřady zahájily předběžné vyšetřování, zda nedostatečná regulace na platformě se sídlem v Dubaji neumožňovala nezákonnou činnost včetně terorismu, obchodování s drogami, praní špinavých peněz, podvodů a zneužívání dětí.

Ruským prokremelským politikům se postup francouzských úřadů nelíbí. Apelují na svobodu slova bez ohledu na to, že se ruský režim snaží blokovat západní sociální sítě a prakticky vymýtil opoziční média.

Místopředseda ruské Státní dumy Vladislav Davankov vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby zajistil Durovovo propuštění. „Jeho zatčení může mít politické motivy a může být prostředkem k získání osobních údajů uživatelů Telegramu. To nesmíme dopustit,“ napsal na svém kanálu právě na této platformě.

Ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov šel ve svém prohlášení ještě dál. „Někteří naivní lidé stále nechápou, že když hrají více či méně viditelnou roli v mezinárodním informačním prostoru, není pro ně bezpečné navštěvovat země, které směřují k totalitní společnosti,“ napsal diplomat na síti X.

Ruská federace se mezitím začala ve věci přímo angažovat prostřednictvím ambasády v Paříži. Ruské velvyslanectví ve Francii uvedlo, že požádalo o konzulární přístup k Durovovi, ačkoli podle agentury Interfax jeho zástupci o to nepožádali. Ruští diplomaté jsou podle něj v kontaktu s Durovovým právníkem.

„Když se v médiích objevila zpráva o zadržení Pavla Durova, okamžitě jsme požádali francouzské úřady o objasnění důvodů a požadovali zajištění ochrany jeho práv a poskytnutí konzulárního přístupu. Francouzská strana se ale zatím vyhýbá spolupráci,“ uvedlo ruské velvyslanectví v Paříži.

Francouzská policie ani tamní resort vnitra se zatím k zatčení nevyjádřily.

Durov přitom nemá se svojí rodnou zemí nejrůžovější vztahy. V roce 2014 dokonce z Ruska uprchl poté, co odmítl vyhovět požadavkům bezpečnostní agentury země na sdílení údajů některých ukrajinských uživatelů nejpopulárnější sociální sítě v zemi VKontakte. Tu rovněž založil on, v roce 2007, čímž si vysloužil přezdívku „ruský Mark Zuckerberg,“ s odkazem na zakladatele Facebooku. Od roku 2014 mu však již nepatří.

Durov sám tvrdí, že vazby s Ruskem přerušil. „Pro naše společné nepřátele je ale stále Rusem,“ prohlásil v neděli bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Telegram byl založen v roce 2013 a v posledních letech se stal důležitým komunikačním nástrojem pro globální lídry. Díky šifrování aplikaci často používají lidé žijící v nedemokratických režimech, rozšířená je například v Rusku nebo Íránu. Oblibu si však udržuje také na Ukrajině nebo v jiných zemích bývalého Sovětského svazu.

Klíčovou roli sehrává i během války na Ukrajině. Právě přes ni ruští i ukrajinští blogeři s dobrými zdroji uvnitř armád šíří informace o vývoji bojů.

Telegram může sloužit k šíření protirežimních zpráv nebo ke svolávání protestů. Zároveň je ale lákavý pro zločince. S téměř miliardou uživatelů je nyní jednou z nejoblíbenějších aplikací pro zasílání zpráv, která konkuruje aplikaci WhatsApp společnosti Meta.

Deník The Financial Times uvádí, že Durovovo zadržení pravděpodobně posílí celosvětovou debatu o možné regulaci sociálních sítí. Rozkol panuje mezi upředňostňováním svobody projevu a kontrolou obsahu, který sítě hostují. Panuje i otázka, zda za nedostatky kontroly mají nést osobní odpovědnost vedoucí pracovníci společností.

Zpráva o Durovově zatčení tak nenechala klidným ani jeho „kolegu“, vlastníka sociální sítě X Elona Muska. „POV (point of view, úhel pohledu; pozn. red.): V Evropě je rok 2030 a vy jste popravováni za to, že se vám líbí mem,“ napsal na svoji síť sarkasticky.

Doporučované