Politici i odborníci hledají v Baku peníze na boj se změnami klimatu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V ázerbájdžánském Baku odstartovala v pondělí konference OSN o změně klimatu COP29. Na místě se sešli zástupci téměř 200 států, promluví k nimi i český premiér Petr Fiala (ODS).

Letošní klimatická konference přichází necelý týden po zvolení Donalda Trumpa. Nový americký prezident slíbil, že USA odstoupí od pařížské klimatické dohody. To by znamenalo, že země nebude muset nadále dodržovat závazek snižování emisí uhlíku. Podle vědců by v důsledku tohoto kroku mohl svět překročit klíčové teplotní limity.

Jak napsal britský The Guardian, účastníci COP29 se nicméně pokusí vytvořit nový globální rámec pro poskytování finančních prostředků rozvojovým zemím, jež je potřebují ke snížení emisí skleníkových plynů a přizpůsobení se stále častějším extrémním výkyvům počasí.

Bohaté země se už před lety zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, připomněla ČTK. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku.

Rozvojové země přitom volají po tom, aby se finance poskytované na ochranu klimatu zvýšily do roku 2035 na nejméně bilion dolarů ročně. Bez zapojení Spojených států ale bude výrazně obtížnější cíl splnit.

Podle prezidenta COP29 a ázerbájdžánského ministra životního prostředí Muchtara Babajeva je tak nutné, aby se k investicím do nízkouhlíkového hospodářství v rozvojových zemích připojil soukromý sektor.

„Břemeno nemůže ležet výhradně na vládních peněženkách. Uvolnění soukromých financí pro přechod rozvojových zemí je již dlouho ambicí klimatických jednání,“ uvedl pro The Guardian.

Babajev dále upozornil, že není dost peněz na to, aby se přechod rozvojových zemí na udržitelné zdroje pokrýval pouze z grantů či zvýhodněného financování. Tyto prostředky by podle něj nestačily ani na pokrytí ztrát a škod způsobených extrémním počasím.

„Bez soukromého sektoru neexistuje řešení pro klima. Svět potřebuje více finančních prostředků a potřebuje je rychleji. Historie ukazuje, že potřebné zdroje můžeme mobilizovat; nyní je to otázka politické vůle.“

Někteří z těch, kteří se na řešení klimatické krize v rozvojových zemích podílejí, se ovšem rozšíření vlivu soukromého sektoru obávají.

Negativně se k němu staví například Mariana Paoliová z britské organizace Christian Aid. „Vládní finance jsou v boji proti změně klimatu mnohem efektivnější než soukromé prostředky,“ uvedla.

„Jen vlády mohu poskytovat peníze ve formě grantů, které jsou jediným prostředkem vhodným k řešení klimatické krize v rozvojových zemích. Soukromé financování je motivováno ziskem a téměř vždy je poskytováno formou půjček, které by země uvrhly do ještě většího dluhu,“ vysvětlila své obavy.

Představitelé rozvojových zemí však uznávají, že soukromé financi musejí v plnění klimatického cíle sehrát svou roli.

„Státy své závazky k Pařížské dohody plní, soukromé finance se mohou stát dalším pilířem pomoci rozvojovým zemím,“ nechal se slyšet například mluvčí Aliance malých ostrovních států.

Šéf OSN pro klima Simon Stiell na zahajovacím zasedání v pondělí uvedl, že růst inflace je důsledkem pokračující závislosti států na fosilních palivech. Řešení klimatické krize tak podle něj může pomoci i s ekonomickými problémy.

„Pokud si alespoň dvě třetiny světových národů nemohou dovolit rychlé snížení emisí, bude to mít následky pro celý svět,“ uvedl Stiell. „Žádná země není imunní,“ dodal.

Baku COP29 hostí až do 22. listopadu.