Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Článek průběžně aktualizujeme.
Rozhodnutí amerického prezidenta zastavit veškerou pomoc Ukrajině vyvolalo vlnu kritiky mezi bezpečnostními experty.
Michael Carpenter, bývalý poradce v Národní bezpečnostní radě za prezidenta Joea Bidena, označil krok za „překvapivý“. „V této válce je jasný agresor a jasná oběť – Rusko je agresorem, Ukrajina je obětí. A my se chováme, jako by tomu bylo naopak,“ uvedl pro BBC. „Pozastavit pomoc, která umožňuje Ukrajincům bránit svou zemi proti brutálnímu ruskému útoku, je nepochopitelné.“
Americký viceprezident J. D. Vance hájí Trumpův krok a tvrdí, že nejlepší zárukou bezpečnosti Ukrajiny je zajistit, aby USA měly ekonomický podíl na její budoucnosti. Bidenova administrativa podle něj „utrácela desítky, stovky miliard dolarů, aniž by měla plán“.
„Pokud chcete skutečné bezpečnostní záruky a chcete zabránit tomu, aby Putin znovu napadl Ukrajinu, musíte Američanům zajistit ekonomické výhody plynoucí z budoucnosti Ukrajiny,“ řekl v pondělním rozhovoru pro Fox News.
Připomeňme, že Trump a Zelenskyj měli v pátek podepsat v Bílém domě složitě dojednanou rámcovou dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. Po roztržce před televizními kamerami k tomu ale nedošlo.
Co znamená zastavení vojenské pomoci Ukrajině
Ukrajinské armádě nehrozí po Trumpově zastavení pomoci bezprostřední zhroucení, měla by mít zásoby na několik měsíců, které zčásti dokáže doplňovat Evropa. Jsou ale oblasti, kde je americká pomoc nenahraditelná.
„Zásadní chyba“
Ukrajinského poslance a předsedu parlamentního zahraničního výboru Oleksandra Merežka ze Zelenského strany Sluha národa informace šokovala.
„Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ citovala ho BBC. „Pan Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do dějin,“ dodal s tím, že 3. březen je datem, které si bude historie pamatovat jako neslavný den.
Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, řekl agentuře Reuters Merežko. Rozhodnutí přirovnal k Mnichovské dohodě z roku 1938. „Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ uvedl Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska,“ cituje ho dále Reuters.
Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer označil rozhodnutí o zastavení pomoci za „zásadní chybu“, která může mít vážné důsledky na bojišti. „Prezident Trump má velký vliv na Rusko, pokud ho chce použít. Mohl by zpřísnit sankce proti ruské ekonomice nebo se spojit se zeměmi G7 a zabavit 300 miliard dolarů z ruských aktiv a dát je Ukrajině,“ navrhuje Pifer. Podle něj však Trump nevyužil žádný z těchto kroků k posílení své vyjednávací pozice vůči Putinovi a místo toho vyvíjí tlak na Ukrajinu.
Dohoda o vzácných kovech
Dlouho diskutovaná a třaskavá dohoda o vzácných kovech má Kyjevu pomoci v obraně před už více než tři roky trvající ruskou agresí. Nové vedení Bílého domu si naopak slibuje, že se mu pomoc napadené zemi díky dohodě ekonomicky vyplatí.
Podle Charlese Kupchana, bývalého poradce v administrativě Baracka Obamy, Trump využívá vojenskou pomoc jako nástroj nátlaku na Ukrajinu. „Trump vzkazuje Ukrajincům: Chcete americké zbraně a podporu? Pak si sedněte k jednacímu stolu s Ruskem,“ řekl Kupchan BBC.
Republikány rozhodnutí rozdělilo. Susan Collinsová, senátorka a předsedkyně výboru pro rozpočet, vyjádřila nesouhlas s pozastavením pomoci: „Ukrajina prochází kritickým obdobím. Neměli bychom zastavovat naši podporu. Jsou to Ukrajinci, kdo teď krvácí,“ řekla CNN.
Naopak Marjorie Taylor Greeneová prezidenta podpořila. „Snaží se dosáhnout míru a zastavit každodenní masakr tisíců lidí ve válce. Plně podporuji jeho krok,“ napsala na sociální síti X.
Demokraté Trumpa ostře odsoudili. „Prezident Trump zmrazením vojenské pomoci Ukrajině otevřel Putinovi dveře dokořán k eskalaci násilné agrese proti nevinným Ukrajincům. Důsledky budou nepochybně zničující,“ uvedla Jeanne Shaheenová.
Kongresman Brendan Boyle rozhodnutí označil za bezohledné, neobhajitelné a přímo ohrožující americkou národní bezpečnost, uvádí média.
Institut pro studium války (ISW) varoval, že rozhodnutí přerušit pomoc „přímo podkopává deklarovaný cíl prezidenta Trumpa dosáhnout na Ukrajině trvalého míru“.
Co na rozhodnutí říkají evropské země
„Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: Namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí maďarské vlády. Tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó by se měl v úterý ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Marcem Rubiem. Ze zemí EU je Maďarsko dlouhodobě vůči Moskvě nejpřátelštější.
Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet označil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině za špatnou zprávu.
Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, je to správné a je to také v britském zájmu, uvedl dnes podle Reuters mluvčí britské vlády. Londýn nyní stojí v čele evropských snah o podporu Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už tři roky.
„Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině,“ uvedl dopoledne mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. „Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat,“ končí podle Reuters stručné vyjádření britské vlády.

Mapa anektovaného území.
Ústupky agresorovi, zní z Česka
Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Ve vyjádření na síti X se shodli na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě.
„Prezident Trump slíbil svým voličům ukončení války, takže bychom neměli být příliš překvapeni. Pro nás je to další důkaz, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy a podle toho k tomu musíme přistupovat,“ sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský.
Česká vláda podle něj bude pokračovat v navyšování výdajů na obranu, aby zajistila bezpečnost ČR. „Stejně tak budeme pokračovat ve vyjednáváních s našimi partnery včetně Ukrajiny o dosažení udržitelného míru v Evropě,“ dodal ministr.
„Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci,“ uvedl na síti X vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan.
Donald Trump hodil Ukrajinu přes palubu. Rozhodnutím ukončit vojenskou podporu napadené zemi vyvinul tlak na oběť místo na agresora, i když víme, že on tyhle pojmy libovolně zaměňuje.
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) March 4, 2025
Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině…
Podle předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek.
„Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi? Cynická a nebezpečná kapitulace před zlem,“ konstatovala.
Donald Trump dává na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině jen usnadňuje další postup ruských jednotek. Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi?
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) March 4, 2025
Cynická a nebezpečná kapitulace před zlem.
Místopředseda dolní komory Parlamentu Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomenul českou historii. „Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi. Tyhle ‚geniální politické šachy‘ známe z naší historie z roku 1938. Jak to skončilo, doufám každý ví,“ napsal.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib považuje rozhodnutí za nebezpečnou chybu. „Evropa musí být jednotná a urychleně najít řešení, jak Ameriku v pomoci zastoupit. Musíme nastavit nově svou bezpečnostní politiku tak, aby se Evropané mohli cítit bezpečně bez ohledu na to, co dalšího zazní v Bílém domě. Českou vládu vyzývám, aby dala na stůl jasný plán, jak zvýší rozpočet na obranu naší země a do čeho bude peníze investovat,“ uvedl.
„Rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky,“ reagoval na síti X český premiér Petr Fiala (ODS). „Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost,“ dodal s tím, že to zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 4, 2025
Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost, musíme dát do obrany více peněz. Starat se o vlastní bezpečnost také znamená podporovat ještě silněji…
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o nešťastném rozhodnutí. Doufá, že Zelenskyj a Trump dokážou co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena, jak řekla ve vyjádření pro ČTK. Mezitím podle ní musí evropské země maximálně navýšit svou podporu.