Politici i experti reagují na Trumpovo zastavení americké pomoci Ukrajině

Článek průběžně aktualizujeme.

Rozhodnutí amerického prezidenta zastavit veškerou pomoc Ukrajině vyvolalo vlnu kritiky mezi bezpečnostními experty.

Michael Carpenter, bývalý poradce v Národní bezpečnostní radě za prezidenta Joea Bidena, označil krok za „překvapivý“.

„V této válce je jasný agresor a jasná oběť – Rusko je agresorem, Ukrajina je obětí. A my se chováme, jako by tomu bylo naopak,“ uvedl Carpenter pro BBC. „Pozastavit pomoc, která umožňuje Ukrajincům bránit svou zemi proti brutálnímu ruskému útoku, je nepochopitelné.“

Americký viceprezident J. D. Vance hájí Trumpův krok a tvrdí, že nejlepší zárukou bezpečnosti Ukrajiny je zajistit, aby USA měly ekonomický podíl na její budoucnosti. Bidenova administrativa podle něj „utrácela desítky, stovky miliard dolarů, aniž by měla plán“.

„Pokud chcete skutečné bezpečnostní záruky a chcete zabránit tomu, aby Putin znovu napadl Ukrajinu, musíte Američanům zajistit ekonomické výhody plynoucí z budoucnosti Ukrajiny,“ řekl Vance v pondělním rozhovoru pro Fox News.

Připomeňme, že Trump a Zelenskyj měli v pátek podepsat v Bílém domě složitě dojednanou rámcovou dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. Po roztržce před televizními kamerami k tomu ale nedošlo.

Ukrajinského poslance a předsedu parlamentního zahraničního výboru Oleksandra Merežka ze Zelenského strany Sluha národa informace šokovala.

„Ani v nejhorším snu jsem si nedokázal představit, že by Trump přerušil vojenskou pomoc Ukrajině, když ji tolik potřebujeme,“ citovala ho BBC. „Pan Trump by se měl vážně zamyslet nad tím, jak se zapíše do dějin,“ dodal s tím, že 3. březen je datem, které si bude historie pamatovat jako neslavný den.

Zastavit nyní vojenskou pomoc Ukrajině znamená pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, řekl agentuře Reuters Merežko. Rozhodnutí přirovnal k Mnichovské dohodě z roku 1938, kdy se nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie bez účasti Prahy dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí.

„Je to horší než Mnichov, protože se (tehdy) aspoň nesnažili vykreslit Československo jako agresora. Ale tady se snaží obvinit oběť z agrese – je to extrémně nebezpečné,“ uvedl Merežko. „Na povrchu to vypadá opravdu velmi špatně. Působí to, že nás tlačí ke kapitulaci, což znamená (akceptování) požadavků Ruska,“ cituje ho dále Reuters.

Bývalý americký velvyslanec na Ukrajině Steven Pifer označil rozhodnutí o zastavení pomoci za „zásadní chybu“, která může mít vážné důsledky na bojišti.

„Prezident Trump má velký vliv na Rusko, pokud ho chce použít. Mohl by zpřísnit sankce proti ruské ekonomice nebo se spojit se zeměmi G7 a zabavit 300 miliard dolarů z ruských aktiv a dát je Ukrajině,“ navrhuje Pifer. Podle něj však Trump nevyužil žádný z těchto kroků k posílení své vyjednávací pozice vůči Putinovi a místo toho vyvíjí tlak na Ukrajinu.

Podle Charlese Kupchana, bývalého poradce v administrativě Baracka Obamy, Trump využívá vojenskou pomoc jako nástroj nátlaku na Ukrajinu. „Trump vzkazuje Ukrajincům: Chcete americké zbraně a podporu? Pak si sedněte k jednacímu stolu s Ruskem,“ řekl Kupchan BBC.

Trumpovo rozhodnutí rozdělilo americké republikány. Susan Collinsová, republikánská senátorka a předsedkyně výboru pro rozpočet, vyjádřila nesouhlas s pozastavením pomoci: „Ukrajina prochází kritickým obdobím. Neměli bychom zastavovat naši podporu. Jsou to Ukrajinci, kdo teď krvácí,“ řekla Collinsová CNN.

Naopak Marjorie Taylor Greeneová jeho rozhodnutí podpořila: „Prezident Trump se snaží dosáhnout míru a zastavit každodenní masakr tisíců lidí ve válce. Plně podporuji jeho krok,“ napsala Greeneová na sociální síti X.

Na přerušení pomoci reagovalo i Maďarsko. „Americký prezident a maďarská vláda sdílejí stejný postoj: Namísto pokračování dodávek zbraní a války je třeba co nejdříve uzavřít příměří a vést mírové rozhovory,“ uvedl mluvčí maďarské vlády. Tamní ministr zahraničí Péter Szijjártó by se měl v úterý ve Washingtonu sejít se svým americkým kolegou Marcem Rubiem. Ze zemí EU je Maďarsko dlouhodobě vůči Moskvě nejpřátelštější.

Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet označil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině za špatnou zprávu.

Lídři vládní koalice a Pirátů hodnotí zprávy o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Ve vyjádření na síti X se shodli na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě.

„Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci,“ uvedl na síti X vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan.

Podle předsedkyně Sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek.

„Proč by měl zločinec Putin přestávat ve vraždění, když mu USA samy odzbrojují bránící se zemi? Cynická a nebezpečná kapitulace před zlem,“ konstatovala.

Místopředseda dolní komory Parlamentu Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomenul českou historii. „Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi. Tyhle ‚geniální politické šachy‘ známe z naší historie z roku 1938. Jak to skončilo, doufám každý ví,“ napsal.

V září 1938 se v Mnichově dohodla Velká Británie, Francie, Itálie a nacistické Německo na postoupení pohraničních území Československa Německu. Rusko podle Bartoška nemá v plánu zastavit se na Ukrajině. „Evropa musí umět sama zajistit vlastní bezpečnost,“ dodal.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib považuje rozhodnutí za nebezpečnou chybu. „Evropa musí být jednotná a urychleně najít řešení, jak Ameriku v pomoci zastoupit. Musíme nastavit nově svou bezpečnostní politiku tak, aby se Evropané mohli cítit bezpečně bez ohledu na to, co dalšího zazní v Bílém domě. Českou vládu vyzývám, aby dala na stůl jasný plán, jak zvýší rozpočet na obranu naší země a do čeho bude peníze investovat,“ uvedl.

Jeho předchůdce v čele strany Ivan Bartoš zmínil, že nestačí jen skloňovat procenta rozpočtu. „Je nutné jasně říct, co je důležité pro ČR a co pro Evropu jako celek. To musí vést ke strategickým investicím do obranných technologií, podpory domácího průmyslu a navýšení výrobních kapacit. Konkurenceschopnost má bohužel dnes i tento rozměr – umět se bránit, zastrašit případného agresora, vyhrávat v informační válce v kyberprostoru,“ řekl.

„Rozhodnutí prezidenta Trumpa jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky,“ reagoval na síti X český premiér Petr Fiala (ODS). „Musíme být silnější, ekonomicky i vojensky, musíme se začít starat o vlastní bezpečnost,“ dodal s tím, že to zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.

Podle předsedy sněmovní frakce STAN Josefa Cogana zatím Trump Ukrajině nijak nepomohl a snaží se vůči ní uplatňovat hlavně útisk. „Je asi jen otázka času, kdy přejde na vydírání. Věřím, že Evropa se nikdy nesníží k takovému jednání,“ napsal.