Článek
Bartłomiej Kubkowski se o přeplavání Baltského moře ze Švédska do Polska pokoušel od roku 2022. Při loňském pokusu skončil pouhých 11 kilometrů před cílem. Z vody ho musel vytáhnout doprovodný tým kvůli ztrátě vědomí.
Letos si ale řekl, že do toho půjde ještě jednou, naposledy. A že tentokrát už uspěje. „Tomuto projektu jsem obětoval posledních pět let života a udělám cokoliv pro to, abych stál na druhém břehu,“ napsal Kubkowski před startem.
Po více než 56 hodinách nepřetržitého plavání v otevřeném moři se mu to v neděli večer podařilo.
Jak takový vytrvalostní výkon probíhá, popsaly pro Seznam Zprávy dvě výrazné tváře českého dálkového plavání - rekordmanka z La Manche Lenka Pavlacká a Abhejali Bernardová. Ta jako jediná Češka dokončila světovou výzvu Oceans Seven, kterou na celém světě splnilo pouze 27 lidí.
Plavci si podchlazení nemusí uvědomit
Vedle několika hodin bez spánku a desítek uplavaných kilometrů je součástí výzvy také teplota vody. Ta se v Baltském moři během letních měsíců pohybuje přibližně mezi 15 až 20 stupni Celsia. Kubkowski absolvoval trasu v neoprenu, což mu v chladných vodách Baltu mohlo podle Lenky Pavlacké pomoct. Podchlazení totiž bývá jedním z nejčastějších důvodů ukončení pokusu.
Plavkyně však upozorňuje, že neopren může zároveň komplikovat pohyb. „Absolutně nechápu, jak to v tom neoprenu mohl 56 hodin vydržet. Sama jsem plavala v neoprenu nejvíc možná pět hodin a byly to jedny z nejhorších pěti hodin v mém životě,“ dodává s úsměvem.
Abhejali Bernardová doplňuje, že chlad z moře vstupuje do těla nenápadně. „Čím déle člověk tráví čas ve vodě, tím víc se vlastně zima vsakuje do těla. Je tam velké riziko, že si plavec to podchlazení ani nemusí uvědomit,“ upozorňuje Bernardová.
Svaly nestačí, rozhoduje hlava a nekompromisní tým
Právě kvůli bezpečnosti pluje celou dobu vedle plavce doprovodná loď, jejíž tým by měl dokázat podchlazení rozpoznat. Kromě toho neustále kontroluje zdravotní stav plavce, hlídá správnou techniku záběrů a stará se o pravidelný přísun stravy. Vzhledem k přísným pravidlům dálkového plavání se však sportovec lodi ani posádky nesmí dotknout, pokus by se jinak nepočítal.
Obě české plavkyně se také shodují, že u takto vytrvalostního výkonu rozhoduje především psychika. Svaly stačí jen na prvních pár hodin, zbytek se musí „odplavat“ v hlavě.
„Fyzické tělo má nějaké hranice, ale často jich ani nedosáhneme, protože to sami v hlavě vzdáme, nebo si řekneme, že už je to moc těžké,“ popisuje Bernardová a dodává, že právě v tento moment nastupuje tým, který musí plavce dobře znát.
Pokud si stěžuje, že jsou velké vlny, nebo se napolykal slané vody, tým ho podle Bernardové musí podpořit, aby plaval dál. Zároveň ale musí bezpečně poznat hranici, kdy už jde o život a je čas sportovce z vody vytáhnout.
Kromě sportovního cíle měla plavba Kubkowského také charitativní rozměr. Plavec věnoval celý projekt nadaci Cancer Fighters, která podporuje onkologicky nemocné pacienty. Jak uvádí Czech Crunch, sbírka během přenosu z doprovodné lodi, který přes Starlink sledovaly desetitisíce lidí na YouTube, přesáhla částku přes 780 tisíc zlotých, v přepočtu zhruba 4,4 milionu korun.
