Pokus o puč s ruskou stopou? Kreml netají, že nechce starého spojence pustit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco na oficiální úrovni si ruský prezident Vladimir Putin s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem podávají ruce a hlásají vzájemné partnerství, v pozadí se kavkazská země snaží dostat ze sféry vlivu Moskvy.

Zatím poslední pokus Kremlu pohnout arménskou politikou měl přijít minulý týden, kdy tamní tajné služby odhalily údajný pokus o převrat s ruskou stopou. Cílem akce mělo být dosazení nového vedení, které by bylo loajálnější vůči Moskvě.

Úřady zatkly tři osoby, po dalších čtyřech podezřelých pátrají, uvedla stanice Svobodná Evropa. Podle předběžné oficiální zprávy podezřelí verbovali arménské muže, aby se připojili k ozbrojené skupině, která měla sloužit jako páteř pokusu o převrat.

Rekruti pak byli údajně posíláni do výcvikového tábora v Rusku s cílem vrátit se později do Arménie a sesadit současnou vládu. Arménské bezpečnostní služby údajně odhalily spiknutí poté, co obdržely tipy od osob, které byly osloveny, aby se připojily k ozbrojené skupině, ale odmítly.

Moskva jakýkoliv zásah do vnitřních záležitostí v zemi odmítá a označuje obvinění z ruské stopy za podvrh. Rusko přitom už dříve obvinilo EU, že podpisem partnerských dohod s arménskou vládou vnikla do „jeho sféry vlivu“. Nelze přehlédnout ani kritiku ze strany Moskvy vůči nynějšímu vedení.

Vztahy mezi Arménií a jejím historickým spojencem Ruskem se zhoršily po invazi Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022, kdy jihokavkazská země zmrazila své členství ve vojenské alianci ODKB vedené Moskvou, vyslala do Kyjeva humanitární pomoc a uspořádala společné cvičení s americkými silami.

V nedávném projevu Pašinjan dokonce přislíbil, že obrat Arménie k Západu bude pokračovat. „Pokud uvidíme více či méně reálnou možnost stát se plnohodnotným členem Evropské unie, nepropásneme tento okamžik,“ řekl.

Vztahům pak nepomohla ani bezzubost bezpečnostních záruk, které dříve Rusko poskytovalo Arménii v Náhorním Karabachu, kde země vedla desítky let spor s Ázerbájdžánem.

Loni po vojenské akci Baku z oblasti uteklo více než 100 tisíc arménských obyvatel a separatistické úřady pak oznámily, že Karabach oficiálně s novým rokem zanikl.

Na straně druhé Ázerbájdžán se naopak s Ruskem po dlouhé době opět sbližuje, přičemž prezident Ilham Alijev minulý měsíc v Baku přátelsky jednal s prezidentem Vladimirem Putinem.

Právě jedním ze způsobů, jak by mohlo Rusko svou nespokojenost s arménským vedením dát najevo, je podle ruského opozičního novináře Kirilla Krivosheeva i snaha o jeho obměnu.

„Moskva nemá ve skutečnosti moc možností, jak Arménii za její odklon potrestat, a ve většině případů nejde o silné páky. Pokus o změnu režimu za využití opozičních skupin nebo polovojenských organizací napojených na Rusko je asi nejsilnější reakce, kterou by Moskva mohla mít,“ popsal pro Seznam Zprávy novinář, který se zaměřuje právě na oblast Kavkazu.

„Je mnoho Arménů, kteří nesouhlasí s nynější vládou a jsou naštvaní kvůli prohraným válkám i dalším problémům. Stejně tak se ale tito lidé nechtějí ve velkém přidávat k proruským postojům. Přestože je tedy ruská propaganda kritizující vládu i západ v zemi velmi rozšířená, není příliš úspěšná,“ dodal ruský novinář.

S tím souhlasí i Callum Fraser, výzkumný pracovník v oblasti ruských a euroasijských studií v britském think tanku RUSI. „Není vyloučeno, že se Rusko současně snaží aktivně svrhnout současnou arménskou vládu,“ řekl týdeníku Newsweek s tím, že Rusko se dlouhodobě pokouší rozdmýchávat v Arménii nespokojenost.

Sám premiér Pašinjan přitom o tom, že Rusko volá po státním převratu v Arménii, mluvil už na začátku tohoto roku. I tehdy se Moskva vůči výrokům ostře ohradila.

Rozviklaná arménská politika je pro Rusko navíc ideální půdou. Po ztrátě Náhorního Karabachu čelí nynější vláda silné kritice i protestům. Podobné akce přitom paradoxně vynesly k moci právě premiéra Pašinjana.

Opozice jej nyní viní z příliš poddajné politiky vůči Ázerbájdžánu, co se týče postupu v mírových rozhovorech, kde Jerevan přistoupil v poslední době na řadu ústupků. Kritika vůči vládě zní ale i na účet špatných vztahů s Ruskem, kvůli kterým země přišla o svého bezpečnostního garanta.

Vymezení nových státních hranic a jednání s Baku zdůvodňuje vláda snahou předejít dalšímu konfliktu. Arménie totiž disponuje významně menší armádou a vojensky se nemůže svému silnějšímu sousedovi rovnat. Vzdalování od Moskvy pak Pašinjan vysvětluje ztrátou důvěry v její záruky i vzhledem k válce na Ukrajině.

„Opoziční politici se domnívají, že současné vedení podniká kroky, které podkopávají bezpečnost a zahraniční politiku Arménie. Jedním z nich je podle nich právě distancování se od Ruska. Naopak nevěří tomu, že by mírové rozhovory s Ázerbájdžánem mohly zemi něco přinést,“ vysvětlila už dříve pro Seznam Zprávy analytička Olesya Vartanyanová z organizace International Crisis Group.

V zemi navíc po několika válkách o Karabach a řadě dalších nezvládnutých problémů, jako je například vysoká nezaměstnanost nebo chudoba, ale i závislost na Rusku, panuje velká skepse k politickému vedení. Více než 50 procent Arménů dokonce na jaře v průzkumu Mezinárodní asociace GALLUP uvedlo, že by nepodpořilo žádného arménského politika.

Za posledních několik měsíců nejde o první pokus o převrat, který se údajně podařilo arménské vládě zmařit. V minulém září tajná služba zatkla bývalého starostu Jerevanu Alberta Bazejana, který je spojován s militantní skupinou Chačakirneri (Křižáci). Spolu s dalšími sedmi lidmi měl plánovat puč a policie u něj při razii zabavila zbraně, munici i elektronická rušicí zařízení, která tam skupina údajně přechovávala.

Dalších pět mužů pak úřady zatkly v listopadu. Arménská tajná služba označila podezřelé za členy samostatné ozbrojené skupiny, která plánovala obsazení vládních budov a „narušení práce státních orgánů“. V obou případech je oficiálně známo pouze minimum podrobností a není jasné, zda nebo kdy proběhnou s podezřelými soudní řízení.