Článek
Tchaj-wan v úterý večer očekává návštěvu nejvýše postaveného představitele svého nejdůležitějšího spojence za poslední čtvrtstoletí. Na ostrov podle informací tchaj-wanských i amerických médií cestou z Malajsie zamíří demokratka Nancy Pelosiová, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů a tedy třetí nejvyšší ústavní činitelka Spojených států.
Vydá se tak ve šlépějích svého republikánského předchůdce Newta Gingriche, který Tchaj-wan navštívil v roce 1997. Stejně jako tehdy i tentokrát záměr vyvolává značné pobouření Pekingu, který ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii, byť Čínská lidová republika ho nikdy nekontrolovala.
Čínská letadla i americké lodě u Tchaj-wanu
V úterý proletělo v blízkosti linie uprostřed Tchaj-wanského průlivu, která odděluje oblasti kontrolované vládami v Pekingu a Tchaj-pejí, několik čínských válečných letadel, informuje agentura Reuters s odkazem na svůj zdroj. Dělicí čáru normálně ani jedna ze stran nepřekračuje.
Čína si v oblasti udržuje zvýšenou vojenskou přítomnost už několik dní. Mluví se o posílení námořnictva a například obyvatelé města Sia-men na pobřeží naproti Tchaj-wanu zpozorovali přesuny obrněných vozidel a jejich fotografie zveřejňovali na sociálních sítích.
Mluvčí čínské diplomacie v pondělí varoval, že „Čínská lidově osvobozenecká armáda nebude nečinná“, pokud se Pelosiová skutečně na ostrov vydá. O konkrétních krocích odmítl spekulovat: „Pokud se odváží tam jet, počkejte a uvidíte,“ prohlásil. Čína už reagovala ekonomicky – asi stovce tchaj-wanských firem zakázala dovoz zboží.
Východně od ostrova se nově vyskytují také čtyři americké válečné lodě, Američané ale mluví o „rutinních pohybech“. V pohotovosti je i tchaj-wanská armáda, byť formálně nezvýšila stupeň výstrahy. Tamní ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že rozmístí své síly, aby mohlo adekvátně odpovědět na „nepřátelské hrozby“.
Spojené státy nevylučují, že Čína se pokusí svět vystrašit vypálením raket, které dopadnou v blízkosti Tchaj-wanu, nebo bude pokračovat v leteckých a námořních aktivitách. „Nenecháme se lapit na nějaké návnady a nezapojíme se do chrastění zbraněmi. Zároveň se ale nenecháme zastrašit,“ prohlásil mluvčí národně-bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby.
Už není rok 1997, varuje Peking
Bílý dům se sice snažil Pelosiovou od cesty odradit, ale zároveň zdůrazňuje, že na ni má plné právo. Kirby také odsoudil čínskou kritiku s tím, že návštěva je zcela v souladu s dlouhodobou podporou Spojených států vůči Tchaj-wanu.
Peking to ovšem zpochybňuje. Čínský velvyslanec při OSN Čang Ťün odmítl srovnávání současné návštěvy s cestou Newta Gingriche: „Dřívější chyba neospravedlňuje následující chybu. Situace na Tchaj-wanu se navíc s podporou některých vnějších sil mění. Tendence Tchaj-wanu získat nezávislost se vyvíjí,“ uvedl s tím, že situace by se Číně mohla vymknout kontrole, pokud tvrdě nezakročí.
Za tu dobu se ale změnilo také postavení Číny, která na mezinárodním poli i díky rostoucí ekonomice významně posílila. „Čína je v pozici, kdy může být asertivnější, může uvalit náklady na státy, které ve svém politickém rozhodování a svých činech neberou v potaz její zájmy, a přinutit je nést důsledky,“ řekl americké CNN analytik Drew Thompson ze Singapurské národní univerzity.
Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že jeho podpora Tchaj-wanu se nevylučuje s respektem vůči „politice jedné Číny“, na jejímž dodržování Peking lpí. Zákon z roku 1979 ale zároveň Američany zavazuje udržovat neoficiální nediplomatické vztahy s Tchaj-wanem a chránit ostrov před případnou agresí. Kongres ho přijal, když USA začaly uznávat Peking za jediného reprezentanta jednotné Číny.
Podrobnosti o návštěvě Pelosiové zatím nejsou známé a můžou se měnit. „Nic není jisté,“ uvedl zdroj agentury Reuters obeznámený s jejím itinerářem. Podle něj Pelosiová na Tchaj-wanu přespí a většina programu ji čeká ve středu, včetně schůzky s prezidentkou Cchaj Jing-wen.
„To, že plán cesty zatím nebyl zveřejněn, pomáhá Američanům pokračovat v argumentaci, že návštěva není oficiální,“ podotýká Thompson. Podle něj by to mohlo trochu zmírnit napětí mezi Washingtonem a Pekingem.
Na druhou stranu je tu také faktor, který by mohl způsobit, že odpověď Číny bude tvrdší – čínská armáda v pondělí oslavila výročí svého založení a prezident Si Ťin-pching se chystá na podzim vstoupit do nezvyklého třetího funkčního období v čele komunistické země a dál upevňovat svou moc.
„V čínské domácí politice je to velmi citlivá doba,“ domnívá se Susan Shirková, předsedkyně 21st Century China Center na Kalifornské univerzitě v San Diegu. „Samotný Si a další členové čínské elity vnímají návštěvu Pelosiové jako ponížení Si Ťin-pchinga a jeho vlády. To znamená, že se bude cítit nucen reagovat demonstrací síly.“
Thompson ale i konsolidaci prezidentovy moci považuje spíš za okolnost, která přispěje ke zdrženlivé reakci. „Není pro něj dobré vyprovokovat vojenský konflikt přímo před 20. sjezdem strany. Je v zájmu Si Ťin-pchinga zvládnout to racionálně a nepodnítit krizi v době, kdy se musí vyrovnávat s několika dalšími krizemi,“ poukázal analytik na zpomalující čínské hospodářství, realitní krizi, stoupající nezaměstnanost a pokračující epidemii covidu-19.
Každopádně, byť cestu oficiálně nepotvrdila, Pelosiová se už po humbuku, který vyvolala, může jen těžko stáhnout, upozorňují někteří analytici. Podle britského listu The Guardian se i diplomaté obávají, že vynechání Tchaj-wanu z asijského turné by mohlo ukázat, že se USA nechají zastrašit čínskými hrozbami, a podkopat důvěru ostrova v americkou ochrannou ruku.
