Grafický průvodce pohřbem papeže Františka. Jeho tělo uloží mimo zdi Vatikánu

Papež František nepochybně proměnil vnímání nejvyššího představitele římskokatolické církve. Snaha o menší okázalost a velkolepost osobnosti se promítne i do průběhu jeho posledního rozloučení, které na jedné straně bude proložené tradičními rituály, ale také významně skromnějším průběhem.

Podle zvyklostí bylo jeho tělo od středy vystavené v bazilice svatého Petra, kam se mohli lidé přijít s hlavou katolické církve rozloučit. V pátek večer pak kardinál Kevin Farrell, tzv. camerlengo, který má zodpovědnost za organizaci posledního loučení, zapečetí rakev. Františkovu tvář zakryje bílý hedvábný závoj a ve slavnostním oblečení proběhne i pohřeb.

V sobotu ráno pak začnou obřady, které se budou konat převážně na Svatopetrském náměstí, tedy na otevřeném prostranství před stejnojmennou bazilikou. Prostor obklopený kolonádami pojme více než tisíc lidí a podle předpovědi by průběh obřadu neměl narušit déšť. Předchozí papežské pohřby se také konaly venku a tisíce věřících zaplnily otevřené prostranství před bazilikou.

Františkově pohřební liturgii bude předsedat kardinál Giovanni Battista Re, děkan kardinálského sboru – skupiny, která bude mít v nadcházejících týdnech za úkol jmenovat nového papeže.

Pohřební mši odslouží i další slavnostně oblečení vyšší duchovní. Po svatém přijímání budou papeži vzdány slavnostní poslední chvály a rozloučení.

Vatikán uvedl, že pohřeb se bude řídit obřady stanovenými v „Ordo Exsequiarum Romani Pontificis“. Tato liturgická kniha, která podrobně popisuje postupy pro papežské pohřby, byla vydána v roce 2000, ale minulý rok ji František revidoval.

Na rozdíl od předchozích papežských úmrtí bude Františkovo tělo ležet pouze v jedné rakvi namísto tradičních rakví ze tří materiálů. Navzdory změnám se očekává, že pohřeb bude slavnostní a bohatý na pompéznost a vznešenost spojenou s papežským úřadem.

Přestože se většina pohřební bohoslužby bude konat venku, Františkova rakev bude po eucharistii, závěrečné chvále a posvěcení přenesena zpět do baziliky.

Odtud pak už rakev poputuje v souladu s papežovým přáním na místo jeho pochování, tedy do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), která stojí nedaleko římského hlavního nádraží Termini. Spolu s převozem pak půjde také smuteční průvod, aby lidé kolem mohli ještě papeži vzdát hold.

Ve své závěti přenechal papež jednoduché pokyny pro své pochování: „Hrobka by měla být v zemi, jednoduchá, bez zvláštního zdobení, pouze s nápisem: František.“

Tělo svatého otce bude pochováno s taškou obsahující mince ražené Vatikánem během jeho pontifikátu a tzv. „rogitem“, tedy listinou, v níž jsou stručně uvedeny podrobnosti o jeho životě a pontifikátu. Před uzavřením rakve se rogito nahlas přečte.

František bude prvním papežem od roku 1903, který bude pochován mimo historické vatikánské zdi. Bazilika je ale považována na základě úmluvy s Itálií za vatikánské území, má podobné postavení jako ambasády jiných států.

Svůj záměr být pohřbený na tomto místě vysvětloval tím, že se po celý svůj život vždy svěřoval Panně Marii. „Z tohoto důvodu žádám, aby mé smrtelné ostatky odpočívaly – čekajíc na den Vzkříšení – v papežské bazilice Panny Marie Sněžné,“ napsal.

František se u této baziliky zastavil k modlitbě pokaždé předtím, než jako papež odcestoval do zahraničí, i po svém návratu do Říma. Naposledy tam zavítal koncem března po propuštění z nemocnice.

František ve své závěti uvedl, že náklady na „přípravu“ jeho pohřbu v kostele Panny Marie Sněžné uhradí anonymní dobrodinec, kterého František sjednal, nikoliv církev. Vatikán odmítl mecenáše jmenovat.

Pohřeb bude velkolepou událostí, na kterou dorazí významní představitelé z celého světa. Pozvánku obdrželo všech 252 kardinálů, vysokých církevních představitelů jmenovaných papežem, z celého světa. Řada politických a náboženských vůdců, členů královské rodiny a celebrit potvrdila, že budou ve Vatikánu na sobotní bohoslužbě.

Svou účast přislíbili například americký prezident Donald Trump nebo jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Do Vatikánu by měl dorazit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, naopak Kreml oznámil, že ruský diktátor Vladimir Putin se obřadu nezúčastní.

Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala, za českou římskokatolickou církev do Vatikánu pojedou kardinál Dominik Duka, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a biskupové Zdenek Wasserbauer a Jan Vokál.

Z Velké Británie přijedou korunní princ William a premiér Keir Starmer, z Německa spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier i kancléř Olaf Scholz.

Svou účast oznámili i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa. Italská premiérka Giorgia Meloniová kvůli účasti na papežově pohřbu zrušila svou návštěvu ve Střední Asii.

Do Vatikánu přiletí i Javier Milei, prezident Argentiny, ze které papež František pocházel. Z Latinské Ameriky se očekává účast i prezidenta Brazílie Luize Inácia Luly da Silva. Brazílie je označovaná za největší katolickou zemi na světě.