Online: „Grazie Francesco“. Papežova poslední cesta

Na Svatopetrském náměstí už probíhá pohřeb papeže Františka, na který dorazilo více než 140 tisíc lidí. Obřad začal vynesením rakve. Zde je pohled na začátek ceremoniálu od reportéra Seznam Zpráv.

Lidé se mohli s papežem až doposud naposledy rozloučit v bazilice svatého Petra, po přesunu na náměstí začal pohřební obřad.

Na Svatopetrském náměstí, kde za chvíli začne smuteční obřad před pohřbem papeže Františka, je už nejméně 140 tisíc lidí, uvedla podle agentury AFP policie.

Aby se člověk mohl dostat na toto náměstí ve Vatikánu a zúčastnit se pohřbu papeže, který zemřel v pondělí ve věku 88 let, bylo nutné vstávat brzy, být trpělivý a někdy i přenocovat pod širým nebem poblíž náměstí svatého Petra. Reportáž z místa přinesly i Seznam Zprávy.

Dorazili také světoví lídři, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo francouzského lídra Emmanuela Macrona, kteří se ještě naposledy loučili s papežem přímo v bazilice svatého Petra.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Říma, kde se zúčastní pohřbu papeže Františka, informuje dnes agentura AFP. O jeho účasti v pátek panovaly pochybnosti, když novinářům řekl, že si není jist, zda stihne přijet. „Pokud budu mít čas, rozhodně tam budu,“ řekl v pátek podle AFP Zelenskyj novinářům s odkazem na vojenské schůzky. „Nevím, jak dlouho to bude trvat,“ dodal.

Obřadu se zúčastní spolu s první dámou Olenou Zelenskou. Pohřbu se zúčastní pět desítek státníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Českou delegaci vede premiér Petr Fiala. Na mši, která začne v 10 hodin na Svatopetrském náměstí, budou také někteří evropští monarchové a zástupci OSN či Evropské unie.

Český premiér Petr Fiala s doprovodem dorazil na Svatopetrské náměstí ve Vatikánu, hlásí z místa reportér Seznam Zpráv Jan Novák.

Na poslední rozloučení s papežem se dodržují striktní pravidla pro oblékání. Muži musí mít tmavý oblek s dlouhou černou kravatou a knoflík stejné barvy na levé klopě saka, kde mohou být umístěna pouze vatikánská vyznamenání. Mají povoleno nosit bílé košile.

Ženy mají mít dlouhé černé šaty , ideálně sahající pod kolena, a také rukavice a závoj na hlavě. Jediný šperk, který smějí nosit, je náhrdelník s perlami.

Také veřejnost, která se chtěla v minulých dnech naposledy rozloučit s papežem, musela v bazilice svatého Petra dodržovat pravidla. Muži i ženy si museli zakrýt kolena a nadloktí, nepřípustné jsou také pokrývky hlavy.

Dnes kolem šesté hodiny ranní se otevřely brány, které umožňují vstup k náměstí svatého Petra, kde se bude od 10 hodin konat pohřeb papeže Františka. Na místě bylo už ráno mnoho lidí, kteří se chtějí zúčastnit posledního rozloučení s papežem, uvedla italská stanice Rai.

Očekává se, že na obřad přijde asi 200 tisíc lidí. Pořadatelé a bezpečnostní služba začali kolem šesté ráno pouštět věřící po ulici Via della Conciliazione směrem k náměstí svatého Petra.

Někteří lidé chtěli u Vatikánu přespat, aby si zaručili místo v předních řadách. To však nebylo z bezpečnostních důvodů možné.

Jednadevadesátiletý Giovanni Battista Re je na symbolicky důležité akce zvyklý. Po zvolení papeže Františka během konkláve v roce 2013 to byl právě on, kdo se ho zeptal, zda volbu přijímá a jaké vladařské jméno si zvolí. A předloni vedl spolu s Františkem také pohřeb emeritního papeže Benedikta XVI.

Italský kardinál je nicméně i zkušený vatikánský úředník. V římské kurii je od roku 1963 a zastával i několik významných funkcí - a je tak považován za vlivnou postavu papežského státu.

Poslední papežský pohřeb se ve Vatikánu konal 5. ledna 2023, tedy před více než dvěma lety, po silvestrovské smrti Benedikta XVI. Ten už ale tou dobou byl jen emeritním papežem, protože v roce 2013 jako první Svatý otec po několika staletích odstoupil z funkce.

S tím souvisí i historický unikát spojený s Benediktovým pohřbem: Bylo to pravděpodobně poprvé, kdy jeden papež pohřbíval druhého. Zádušní mši za původem německého duchovního totiž vedl i papež František, se kterým se svět loučí dnes. Benediktův pohřeb spolu s ním vedl kardinál Giovanni Battista Re, jenž coby děkan kardinálského kolegia sehraje ústřední roli i dnes.

Kromě pohřbu z roku 2023 existuje v dějinách asi jenom jeden další případ, kdy byla úřadující hlava katolické církve přítomná poslednímu rozloučení se svým předchůdcem. Šlo však o dodatečný pohřeb ostatků papeže, který zemřel ve vyhnanství.

Šlo o papeže Pia VI., kterého v roce 1798 zajala francouzská republikánská armáda. Z Říma ho pak eskortovali přes různá italská města do francouzského Valence, kde Pius VI. nakonec v srpnu 1799 zemřel jako zajatec. Po několikaměsíčních tahanicích mezi Paříží a Vatikánem byl Pius VI. v tomto francouzském městě také pohřben, ovšem bez křesťanského obřadu.

Až později Francouzi ustoupili a dovolili, aby bylo papežovo tělo exhumováno a převezeno do Říma. Tam se 19. února 1802 uskutečnil řádný katolický pohřeb za přítomnosti úřadujícího papeže Pia VII.

Na smutečním obřadu se čeká účast mnoha politických a náboženských osobností, členů královské rodiny i celebrit. Kromě toho pozvánku obdrželo všech 252 kardinálů, vysokých církevních představitelů jmenovaných papežem, z celého světa.

Dorazit by měl například americký prezident Donald Trump nebo jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Do Vatikánu zavítá také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, naopak ruský diktátor Vladimir Putin se obřadu nezúčastní.

Z Velké Británie přijedou korunní princ William a premiér Keir Starmer, z Německa spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier i kancléř Olaf Scholz. Česko pak bude zastupovat premiér Petr Fiala nebo kardinál Dominik Duka.

„Reakce, které přicházejí z celého světa, ukazují, že papež František byl obrovská osobnost. Vnášel do současného světa motivy a témata, které hodně rezonovaly a které nikdo jiný v takové jasnosti a jednoduchosti nepřinášel,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 katolický kněz, teolog a historik Tomáš Petráček. „Myslím, že budoucnost ještě ukáže, jak prorocký to byl hlas. Že budoucnost teprve docení jeho přínos a jeho velikost,“ dodává.

Poslední rozloučení s papežem Františkem proběhne podle zvyklostí na náměstí před bazilikou svatého Petra, ve které se mohli věřící několik dní naposledy rozloučit s tělem Svatého otce. Pohřeb pod širým nebem je v souladu s tradicí a ani tentokrát by ji nemělo narušit počasí.

Po skončení pohřební bohoslužby bude Františkova rakev opět přenesena zpět do baziliky, než se vydá na svou poslední cestu.

Na památku zesnulého papeže Františka dnes Slovensko drží státní smutek. „Vyhlášení státního smutku je projevem velké úcty k této významné osobnosti a přispěje k důstojnému vykonání pietní vzpomínky na Slovensku,“ psala vláda ve zdůvodnění.

Papež František v roce 2021 navštívil Slovensko, kdy zavítal i na romské sídliště Luník IX v Košicích.

Na den pohřbu vyhlásilo státní smutek i Polsko. Pětidenní smutek v úterý schválila rovněž italská vláda, tři dny smutku se držely i ve Španělsku. Mimo Evropu ohlásily státní smutek Argentina či Východní Timor.

Papež František razil během svého působení ve funkci zjednodušení pompézních tradic, které doprovázely hlavy katolické církve po staletí. Před svou smrtí tak předeslal, že si přeje i méně okázalý pohřební obřad.

Bude to tak poprvé, kdy tělo zesnulého papeže nebude pohřbeno ve třech rakvích, jak tomu bývalo zvykem. Už loni Vatikán oznámil vydání nových pravidel pro pohřeb papeže. Nové předpisy zjednodušují některé postupy a o jejich změnu se zasadil právě František.

Místo rakví ze zinku, dubu a cypřiše, jež se vkládaly do sebe, tak bylo jeho tělo umístěno do jedné dřevěné se zinkovým vnitřkem. Františkovo tělo také nebude během pohřbu vystaveno na katafalku, tedy na vyvýšeném pietním místě, ale bude v otevřené rakvi na zemi bez takové pompy, jaké se dočkali jeho předchůdci.

Kardinál Diego Ravelli k tomu loni uvedl, že změny v pohřebních ceremoniálech mají být vzkazem, že zemřel „pastýř a Kristův následovník, a ne mocný muž z tohoto světa“.

Papež František zemřel na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, jak oznámil Vatikán. Bezprostřední příčinou smrti byla mozková mrtvice, která vedla ke kómatu a následnému nezvratnému selhání srdce.

Jeho lékař Sergio Alferi později v rozhovoru s italským listem Il Messaggero upřesnil, že František zemřel bez bolestí a v posledních okamžicích života netrpěl.

Alfieriho brzy ráno zavolal papežův ošetřovatel s tím, že Františkovi není dobře a bude potřeba ho převézt do nemocnice. Do Domu svaté Marty, kde papež žil, Alfieri dorazil kolem 6:30. „Svatý otec už nebyl při vědomí, byl v kómatu a měl otevřené oči. Poslechl jsem si obě jeho plíce, které byly čisté. Neměl žádné dýchací potíže,“ poznamenal lékař. Papež se letos v římské nemocnici několik týdnů léčil s těžkým oboustranným zápalem plic.

„Nereagoval ani na podněty, ani na bolestivé. V tu chvíli jsem pochopil, že už se nedá nic dělat,“ vylíčil Alfieri zase deníku Corriere della Sera. Převoz do nemocnice v ten okamžik podle lékaře nedával smysl a navíc bylo jasné, že si papež přál zemřít doma.