Článek
Středeční oznámení dohody o příměří mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás znamená i světlý moment pro americkou politiku. V době, kdy je napětí mezi republikány a demokraty stále vyšší, se ukázalo, že spolu obě strany dokážou spolupracovat.
A to dokonce i týmy Joea Bidena a Donalda Trumpa. Mužů, kteří si už v pondělí mezi sebou podruhé předají vládu nad Bílým domem a většinou se vzájemně příliš nešetří.
Veřejně se oba prezidenti o zásluhy přetahují.
Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že by „tato velkolepá dohoda o příměří“ nebyla dosažena, kdyby loni v listopadu nebyl znovu zvolen prezidentem.
Biden v prohlášení uvedl, že výsledná dohoda kopíruje obrysy plánu, který předložil už na konci loňského května. Vůči Trumpovi byl smířlivější a na tiskové konferenci v Bílém domě řekl, že on a tým zvoleného prezidenta Trumpa mluvili „jako jeden tým“. Když už odcházel a novináři se ho ptali, komu tedy patří zásluhy, otočil se a pronesl: „To je vtip?“ A odkráčel.
Otázky a odpovědi
Co obsahuje dohoda o příměří v Pásmu Gazy? Jaké otázky zůstávají nevyřešené? Seznam Zprávy připravily přehled nejdůležitějších informací.
Ve skutečnosti ale obě administrativy zřejmě o zásluhy musí podělit, jak vyplývá i ze zákulisních informací z rozhovorů, se kterými přišla americká média.
Dva klíčoví muži
Biden podle informací CNN požádal Trumpa, aby jeho tým v otázce příměří spolupracoval s dosluhující administrativou už během jejich schůzky v Oválné pracovně po listopadových volbách. Prezidenti se prý shodli na tom, že by se tato otázka měla vyřešit před předáním moci 20. ledna.
Oba národně-bezpečnostní týmy se ujistily, že navzdory vzájemným přetrvávajícím animozitám musí postupovat společně.
„Jsme připraveni spolupracovat s nastupujícím týmem ve společné věci na dvoustranickém základě, abychom udělali vše, co je v našich kolektivních amerických silách, a zajistili propuštění živých i mrtvých rukojmích,“ prohlásil týden po listopadových volbách Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
Zásadní pro úspěch byli dva američtí diplomaté. Biden nasadil svého zvláštního vyslance pro Blízký východ Bretta McGurka, který má dlouholeté zkušenosti z národně-bezpečnostních postů a působil i v předchozí Trumpově administrativě. Trump povolal právníka a developera Steva Witkoffa, který bude v jeho nové vládě vyslancem pro Blízký východ.
Bidenův zvláštní vyslanec pro Blízký východ Brett McGurk během jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v červenci 2024.
McGurk a Witkoff si rozdělili práci. Zatímco McGurk trávil většinu času v Kataru, kde fyzicky probíhala jednání izraelských diplomatů a představitelů Hamásu, která kromě Američanů zprostředkovával právě Katar a také Egypt. Witkoff mezitím tlačil na Izrael.
Právě tento úkol byl pro Trumpova člověka ideální. Vztahy mezi Bidenem a izraelským premiérem jsou dlouhou dobu napjaté. Okolí končícího prezidenta dokonce Benjamina Netanjahua podezíralo gz toho, že úmyslně protahuje jednání, aby si vítězství mohl připsat až Trump.
V tomto kontextu je mimochodem zajímavé, že Netanjahuův úřad si v prohlášení k příměří dal záležet na tom, aby z něj bylo patrné, že po jeho dosažení nejprve volal Trumpovi a pak až Bidenovi. Poděkoval oběma, ale Bidenovi až ve čtvrtém odstavci.
Nicméně trumpovský nátlak na Izrael byl pravděpodobně zásadní, což podle deníku The Washington Post přiznávají i lidé z Bidenovy administrativy. Witkoff minulý pátek trval na schůzce s Netanjahuem, přestože jeho úřad se ji snažil přesunout kvůli šabatu, židovskému svátku odpočinku.
Světové reakce na příměří:
Schůzka v sobotu skutečně proběhla. Informace ze zákulisí přinesla izraelská média a některá z nich ji označila za „napjatou“. Witkoff prý stroze přednesl Trumpův požadavek, aby k dohodě došlo.
„Netanjahu náhle poznal, na čem je s novým americkým prezidentem. Uvědomili si, že Trump mluví diktátorským tempem a že ho nikdy nebudou moci obejít. Trump chce opět dohodu,“ shrnul to tento týden izraelský novinář Nadav Eyal v listu Yedioth Ahronoth, ze kterého citoval britský deník The Guardian.
Witkoff ale nebyl jediný, kdo tlačil na sjednání dohody. O víkendu a v tomto týdnu se snažil vyvíjel tlak na Izrael a Hamás dosluhující americký prezident Joe Biden, jeho ministr zahraničí Antony Blinken a vysoce postavení představitelé Egypta, Turecka a zemí Perského zálivu, tedy všichni zprostředkovatelé dlouhotrvajících jednání.
Ideální načasování
Před americkými volbami se navíc změnila i politická situace pro Netanjahua. Od května, kdy Biden představil svůj návrh příměří, Izrael fakticky zlikvidoval veškeré vedení Hamásu. Izraelský premiér si navíc mohl připsat úspěch i díky porážce libanonského hnutí Hizballáh, spojence Hamásu i Íránu, se kterým se na podzim podařilo uzavřít příměří.
Právě to Bidenovi lidé podle CNN považují za klíčový moment, kdy se naskytla příležitost začít tlačit i na dohodu o Gaze. Později se do úspěšného mixu přidal i pád syrského diktátora Bašára Asada, dalšího spojence Íránu. Volby navíc odstranily i pro Trumpa politické riziko, že by si za příměří s Hamásem nemohl připsat žádné zásluhy.
Trump a jeho budoucí zvláštní vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff během tiskové konference v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Trumpovi poradci byli přesvědčeni, že mu jakákoli dohoda uzavřená v době po jeho vítězství, ale zároveň před nástupem do funkce, umožní získat politické body. Zároveň by se otázky příměří v Gaze zbavil v době, kdy nastupuje podruhé do Bílého domu a během funkce se chce zaměřit na plnění předvolebních slibů v oblasti imigrace, cel a rušení regulací z Bidenovy éry.
Načasování bylo výhodné i pro Bidena. Pár dní před odchodem z Bílého domu si může připsat úspěch na mezinárodním poli. Jeho zásluhy nezpochybňuje ani Witkoff, který nedávno řekl, že Bidenův tým byl při rozhovorem „hrotem oštěpu“.
„Je to opravdu úžasné,“ poznamenala pro deník The New York Times bývalá americká diplomatka Mara Rudmanová. „Všichni mluví o tom, kdo si připíše zásluhy, ale ve skutečnosti je to společné dílo a právě to je jeden z důvodů, proč to fungovalo.“
