Průzkum zmapoval, kteří Rusové podporují válku nejvíc

Oproti dřívějším průzkumům jsou však rozdíly jen velmi malé. Navíc po započtení respondentů, kteří vojenské akce podporují s menší rozhodností, se podíl zastánců války mezi obyvateli Ruska stále spolehlivě drží nad 70 procenty.

Platí také, že setrvale nesílí tábor odpůrců války. Ti tvoří necelou pětinu dospělé populace – postup ruské armády v červnu spíše nepodporovalo 10 procent dotázaných, devět procent s ním rozhodně nesouhlasilo.

Podle výzkumného centra Levada mají vojenské akce na Ukrajině nejvyšší podporu mezi staršími Rusy, obyvateli menších a středních měst a lidmi, kteří sledují televizní zpravodajství.

Výsledky průzkumu si zaslouží pozornost – už jen proto, že centrum Levada není podřízeno Kremlu jako státní sociologické instituce, od ruských úřadů naopak dostalo ponižující označení „zahraniční agent“. Zveřejněná čísla nabízejí podrobnější vhled do názorového spektra ruské společnosti.

Ve srovnání s předchozím měsícem se zmenšila skupina lidí, kteří dávají přednost dalšímu pokračování války před mírovými rozhovory. Zatímco ještě v květnu zastánci pokračování války převažovali v poměru 48:45 (sedm procent dotázaných nedokázalo odpovědět), v červnu už se většina přiklonila k jednáním.

Podle sociologů z Levady mohla být za tímto posunem vzpoura Vagnerovy skupiny v čele s Jevgenijem Prigožinem.

„Lze předpokládat, že změna postojů k této otázce byla ovlivněna vzpourou soukromé vojenské společnosti ‚Vagner‘, protože před začátkem povstání bylo o něco více zastánců pokračování ‚speciální operace‘ (43 %) než v následující dny (39 %),“ uvedli výzkumníci ve shrnutí na webu.

Naopak podíl příznivců mírových jednání podle sondáží z jednotlivých dnů v období Prigožinova krátkého povstaleckého tažení stoupl na 55 procent.

Podobné výsledky jako v červnu nicméně vyplynuly už z dřívějších průzkumů – například v říjnu 2022 bylo pro pokračování války jen 36 procent respondentů.

Oproti předchozím měsícům se také zhoršilo hodnocení úspěšnosti válečných akcí. Zatímco v květnu považovalo „speciální operaci“ za rozhodně nebo spíše úspěšnou 61 procent dotázaných, v červnu to bylo 54 procent. Část těchto původních optimistů se však patrně přesunula mezi nerozhodnuté. Podíl negativních hodnocení totiž zůstal neměnný.

Potvrzuje se například, že podpora války roste s věkem. Zatímco v nejmladší kategorii 18 až 24 let vojenské akce na Ukrajině bezpodmínečně podpořilo 22 procent dotázaných, mezi pětapadesátníky a staršími se rozhodně za válku postavila celá polovina.

Při porovnání velikosti obcí, ze kterých respondenti pocházejí, podobně přímočarý trend nevyšel. Nejvíce přesvědčených zastánců války nežije na vesnicích (41 procent), ale ve městech do 100 tisíc obyvatel (48 procent). Nejnižší jednoznačnou podporu konfliktu na Ukrajině podle očekávání vykazují největší města – Moskva a další sídla s počtem obyvatel nad půl milionu, kde válku rozhodně podporuje necelá třetina obyvatel.

Průzkum také dosvědčil, jak důležitou roli při ovlivňování veřejného mínění ve prospěch války má televizní zpravodajství, které je v Rusku pod kontrolou Kremlu. Při porovnání hlavních zdrojů informací vyšla právě televize ve spojení s nejvyšším podílem rozhodných zastánců války ľ 51 procent. U sociálních sítí, včetně kanálů oblíbeného Telegramu a dalších internetových zdrojů to bylo jen kolem 30 procent.

Převaha zastánců války mezi Rusy přitom neznamená, že konflikt všechny nechává klidnými. U více než 40 procent sice z pocitů převládá „hrdost na Rusko“, téměř třetina však vybrala kategorii „úzkost, strach, hrůza“ a dalších 11 procent pociťovalo „šok“.

Nejvíce Rusy znepokojovalo ostřelování ruských regionů, které nehraničí s Ukrajinou, dále ostřelováním ruských pohraničních měst a hrozba použití jaderných zbraní. Téměř dvě třetiny dotázaných také znepokojovala ukrajinská protiofenziva.

Znatelně více Rusů než dříve také předpokládá, že boje na Ukrajině mohou přerůst v konflikt mezi Ruskem a NATO. V červnu takovou obavu vyjádřilo 60 procent dotázaných, loni v květnu to bylo 48 procent.