Článek
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, Západ pomáhal Kyjevu se srdnatě bránit ruské agresi. Více než rok a půl byla podpora západních států velice pevná. Bylo téměř vyloučeno, že skončí dodávky vojenského vybavení a ekonomické pomoci napadené zemi. V odhodlanosti západních zemí se však začínají objevovat trhliny. Píše o tom BBC.
V mnoha státech podporujících Ukrajinu proběhly nebo v blízké době proběhnou důležité volby a další hlasování. Je znát, že část občanů i politiků k válce už otupěla. Je pro ně důležitější vlastní pohodlí a ekonomická bezpečnost. Často si neuvědomují, že válka se každou chvílí může rozšířit dál a že podporou Ukrajiny Západ pomáhá bránit vlastní hodnoty a styl života.
O další pomoci Kyjevu v posledních týdnech jednali například zákonodárci v americkém Kongresu. Části republikánů, převážně ve Sněmovně reprezentantů, se už dál pomáhat nechce. To se projevilo na posledním hlasování o financování americké vlády v novém fiskálním roce: Pomoc Ukrajině byla vyňata z dohody o rozpočtovém provizoriu.
Spojené státy už Ukrajině dodaly pomoc v hodnotě 110 miliard dolarů. Další podpora je ale zatím v nedohlednu, protože neexistuje shoda v Kongresu. To kritizuje americký prezident Joe Biden, který po zákonodárcích žádá schválení další pomoci ve výši 24 miliard dolarů. Na jeho straně jsou demokrati, téměř všichni republikáni ze Senátu a část republikánů ze Sněmovny. Proti jsou radikálně konzervativní republikáni v čele s kongresmanem Mattem Gaetzem a kongresmankou Marjorie Taylorovou Greenovou.
Debata o další pomoci Ukrajině v USA
O další podporu pravděpodobně přišla Ukrajina tento víkend, dodává BBC. Parlamentní volby se konaly na Slovensku. Vítězem se stala strana SMER vedená Robertem Ficem a vypadá to, že by mohla poskládat většinu ve slovenské Národní radě.
Fico je svými výroky a postoji vnímán jako proruský. Jedním z hlavních bodů jeho kampaně bylo, že Slovensko přestane podporovat Ukrajinu. „Lidé na Slovensku mají větší problémy, než je Ukrajina,“ řekl. Očekává se tedy, že se Bratislava postaví po bok Budapešti a bude vetovat na půdě Evropské unie další unijní snahy poskytnout Kyjevu důležitou pomoc.
Budoucnost Slovenska s Robertem Ficem
Za dva týdny proběhnou volby v Polsku. Vládnoucí strana Právo a Spravedlnost (PiS) už dříve ukázala, že její ochota podporovat Ukrajinu není nekonečná. To se projevilo například při zákazu dovozu levného ukrajinského obilí do země.
Polský prezident Andrzej Duda popsal Ukrajinu jako „topícího se muže, který tahá ke dnu i své zachránce“.
Roztržka mezi Polskem a Ukrajinou
Ani na půdě OSN není už ale téma Ukrajiny číslo 1. První osobní projevy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před Valným shromážděním OSN a Radou bezpečnosti OSN nepřilákaly tolik pozornosti, kolik Kyjev čekal. Státy globálního Jihu tlačily do popředí svá vlastní témata.
Podle některých diplomatů to je přesně to, co ruský prezident Vladimir Putin chce. Cílem Ruska je vést boje do té doby, než Západ přestane Ukrajinu podporovat a Kyjev bude muset přistoupit k jednacímu stolu, u kterého bude mít trumfy v ruce Moskva.
Západní politici tvrdí, že jejich podpora bude ještě dlouho pokračovat. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell oznámil BBC, že Evropská unie bude Kyjev nadále podporovat. Doposud EU dodala pomoc v hodnotě pěti miliard eur.
O důležitosti pokračující podpory své země hovořil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Jde o mnoho víc než jen o Ukrajinu. Jde o stabilitu světa,“ řekl BBC.
