Podněstří žádá Rusko o pomoc. Moldavský novinář říká, co separatisté sledují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představitelé neuznávané moldavské separatistické republiky Podněstří na zvláštním sjezdu přijali rezoluci kritizující moldavské úřady. Požádali ruský parlament o ochranu před tlakem Kišiněva. Viní ho například z rozpoutání „hospodářské války“ proti regionu, zablokováním dovozu klíčového zboží a snahy proměnit Podněstří v „ghetto“ (více zde).

Moldavský zpravodaj Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Denis Dermenzhi mírní obavy z žádosti separatistů o ruskou pomoc.

„Po prohlášení z Tiraspolu začala Moskva vysílat signály, že se nechystá podniknout vojenské akce. Spíše si myslím, že Tiraspol potřebuje finanční a politickou podporu,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Posílení ruské vojenské přítomnosti v Podněstří nevidí. „Kreml momentálně nemůže provádět žádné vojenské operace, dokud ukrajinská armáda drží ruské jednotky na frontové linii. Současně ale nelze vyloučit pokusy destabilizovat situace v Kišiněvě pomocí nástrojů hybridní války.“

Proruští představitelé moldavského separatistického regionu Podněstří na sjezdu požádali Rusko o ochranu tváří v tvář zvýšenému tlaku ze strany Moldavska. Co to podle vás znamená?

Vidím mnohem mírnější prohlášení, než jaké společnost a média očekávala. Je mírnější než v roce 2006, kdy separatisté požadovali uznání Podněstří jako nezávislého státu. Tiraspol (hlavní město separatistické oblasti, pozn. red.) nyní projevuje zdrženlivost, když se polovina světa spojila proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině.

Tuto zdrženlivost vidím v tom, že projev není adresován přímo ruskému prezidentovi, který, jak víme, rozhoduje o tom, kdy a koho připojí k sobě, ale ruské Dumě a Radě federace (horní komoře ruského parlamentu).

To naznačuje, že Tiraspol není připraven jakkoli změnit současnou situaci, ve které se nachází již mnoho let. Ihned po prohlášení z Tiraspolu začala Moskva vysílat signály, že se nechystá podniknout vojenské akce. Spíše si myslím, že Tiraspol potřebuje finanční a politickou podporu.

Jak bude Rusko na žádost reagovat? Před dvěma týdny ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Rusko „nenechá své občany žijící v Podněstří napospas Západu“.

Nejprve bychom měli počkat na projev Vladimira Putina (ve čtvrtek promluví před ruským parlamentem, pozn. red.) a uvidíme, zda se v něm zaměří na Podněstří. Z toho pak bude jasné, jaké kroky Moskva případně podnikne. Z toho, co nyní pozoruji, vyplývá, že jak Tiraspol, tak Moskva volí velmi opatrné formulace a současně udržují napětí.

Posílí Rusko na základě žádosti svou vojenskou přítomnost v Podněstří?

Odborníci a úředníci NATO se shodují, že Kreml momentálně nemůže provádět žádné vojenské operace, dokud ukrajinská armáda drží ruské jednotky na frontové linii. Současně nelze vyloučit pokusy destabilizovat situaci v Kišiněvě pomocí nástrojů hybridní války, což nyní sledujeme.

Kdyby se Rusku podařilo zvrátit vývoj na Ukrajině a začalo postupovat, je Podněstří dalším cílem?

Určitě. Automaticky.

Jaké kroky podle vás v reakci na podněsterskou žádost o ruskou ochranu udělá Moldavsko? Prezidentka Maia Sanduová řekla, že vláda v současné době podniká malé kroky směrem k ekonomickému znovuzačlenění regionu. Co si pod tím představujete?

Kišiněv vnímá všechny tyto akce jako další destabilizační kampaň, jako hybridní válku, a ukazuje, že nevěří propagandistickým prohlášením z Tiraspolu.

Pokud jde o prohlášení prezidentky Maie Sanduové o ekonomické reintegraci země: Termín ekonomická reintegrace byl představen letos moldavským místopředsedou vlády pro reintegraci Olegem Serebrianem. Ujišťuje, že Kišiněv se nevzdá těchto kroků: zavedení dovozních cel pro podniky v Podněstří a nakonec zavedení jednotné měny v celé zemi. Zatím Kišiněv nejeví známky, že by se chystal svých plánů vzdát.

Kde leží Podněstří?