Ani zničení všech kabelů v Rudém moři nám internet nezastaví. Expert říká proč

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedávné poškození podmořských kabelů v Rudém moři znovu přitáhlo pozornost k hrozbě útoků na podmořskou infrastrukturu.

Podle Jonase Frankena, odborníka na bezpečnost podmořské infrastruktury, se téma dostalo do centra pozornosti už v roce 2022 po poškození plynovodů Nord Stream, což na jedné straně zvýšilo uvědomění si hrozby, ale na straně druhé mohlo motivovat teroristy či jiné agresory, aby se v budoucnu o něco podobného pokusili.

V případě Rudého moře zatím není jasné, jak vážné škody byly ani kdo nebo co za nimi stojí. Nejpravděpodobnější zatím podle Frankena je, že k poškození došlo v podstatě náhodou po útoku Húthíů na britskou obchodní loď.

I kdyby ale šlo o záměrný útok, který by se podařilo zopakovat tak, až by v Rudém moři nezbyl jediný funkční kabel, obávané výpadky internetu v Evropě podle experta z Technické univerzity v německém Darmstadtu nehrozí.

„Internetové spojení by se přesměrovalo na jiné trasy – stejně jako se to děje s mořskou dopravou. Do Evropy by se šlo kolem Mysu Dobré naděje na jihu Afriky, nebo přes Pacifik a Atlantik. Latence by se tím zvýšila o několik milisekund, což pro většinu služeb nepředstavuje problém,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Když se budeme držet prohlášení hongkongské telekomunikační společnosti HGC Global Communications, že postiženo bylo 25 % přenosu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem, jak vážná škoda to je?

To se vždy těžko odhaduje. Už jsem viděl i různé interpretace toho, co tím vlastně společnost mohla myslet. Některá média to pochopila a prezentovala tak, že jde o 25 % vlastního přenosu společnosti HGC, jiná zase, že šlo o 25 % celkového přenosu. Podle mě je možné i to, že k tomu číslu 25 % mohla HGC dojít prostě tak, že si řekla, že poničeny byly čtyři kabely, je jich tam asi 16, takže jde o čtvrtinu.

Takhle se to ale kvantifikovat nedá. Různé kabely mají různou kapacitu a různé koncové stanice, některé mají i zálohu na souši a tak dále. Sám jsem se zkoušel na ty kapacity dívat a počítat, ale jak jsem řekl, je to velmi těžké. Byl bych tedy velmi zdrženlivý ohledně jakýkoliv konkrétních čísel. Víme jen to, že nějaké spojení nadále funguje a nějaké je přerušené a bylo přesměrováno.

Příčinu poškození neznáme, ale spekuluje o Húthíích, kteří útokem na kabely nedlouho před jejich poškozením vyhrožovali. Jak pravděpodobné je, že by skupina rebelů podporovaná Íránem mohla být schopná útočit na podmořské kabely? Před poškozením se objevovaly spíš skeptické hlasy, že na to nemají dostatečné vybavení, zdroje a tak dále…

U této otázky vždycky záleží, co přesně je označením „útok na podmořské kabely“ míněno. Pokud se bavíme o tom, že někdo chce zničit třeba jeden náhodný kabel, o kterém ani neví, co je zač, pak ano, to jde. Ono se to ostatně děje na denní bázi a dělají to nezáměrně kotvy nebo sítě rybářských lodí. V podstatě jakákoliv skupina, nebo dokonce i jedinec, který má loď s rybářským vybavením nebo dlouhou a těžkou kotvou a silným výkonem, může poničit podmořský kabel.

Pokud se ale bavíme o cíleném a synchronizovaném útoku na konkrétní kabely, nebo operace v hlubokých vodách v oceánech, kam už sítě ani kotvy nedosáhnou, to už je o hodně těžší.

Dobře, ale kde si zhruba mohou na tom měřítku, co jste zmínil, stát Húthíové?

Ví se, že Írán jim něco poskytl. Není známo, jestli dostali třeba potápěčský výcvik, ale objevil se případ, kdy Spojené státy zachytily loď převážející součástky, které pak nezávislí pozorovatelé podle fotek identifikovali jako komponenty pro výrobu podmořských dronů. S nejvyšší pravděpodobností ale nešlo o drony, které by měly být schopné operovat na mořském dně a útočit na tamní infrastrukturu. Předpokládá se, že by měly sloužit spíš k útokům na hladinové cíle, na které povstalci útočí opakovaně.

Osobně jsem skeptický k tomu, že by Húthíové mohli být schopni nějaké cílené a synchronizované sabotáže podmořských kabelů. Nemyslím si ani, že by od sebe jednotlivé kabely dokázali rozeznat a vybrat, na které zaútočit.

Je ale pravda, že jde o skupinu, která má moc nad určitým územím, kde jsou přístavy a lodě a navíc podporu Íránu, takže není vyloučené, že by mohli teoreticky něco zničit například pomocí kotvy nebo něčeho podobného.

Opakovaně zmiňujete cílený a synchronizovaný útok. Chápu to správně, že bez toho v podstatě nelze způsobit větší problém? Nebo jinými slovy – když spustím kotvu a náhodně zničím nějaký podmořský kabel, jaké jsou šance, že tím způsobím například velmi obávané výpadky internetu?

Nulové, nebo opravdu velmi blízké nule. Je sice pravda, že například některé ostrovy s nízkou populací mají připojení třeba pouze jediným nebo dvěma kabely. Většina zemí, obzvlášť když se podíváme na kontinentální Evropu, má nicméně mnoho možností připojení. Aby došlo k problému, jaký zmiňujete, musela by být zničena většina kabelů, které na kontinent vedou, to znamená, že opravdu hodně.

Kabely jsou navíc navrhovány tak, aby měly naddimenzovanou kapacitu. Jejich využívání se plánuje na 25 let dopředu, kdy se předpokládá pokračování nárůstu potřeby přenosu dat. To znamená, že když děláte nový kabel, musí mít třeba stonásobnou kapacitu oproti aktuální potřebě. Novější kabely tak mají často k dispozici ohromné množství náhradní kapacity. Tato kapacita se pak dá v případě jakýchkoliv problémů rychle využít.

Co kdyby někdo přerušil v Rudém moři úplně všechny kabely, ani to by pro Evropu nebyl velký problém?

Internetové spojení by se přesměrovalo na jiné trasy. Stejně jako se to děje s mořskou dopravou. Do Evropy by se šlo kolem Mysu Dobré naděje na jihu Afriky, nebo přes Pacifik a Atlantik. Latence by se tím zvýšila o několik milisekund, což pro většinu služeb nepředstavuje problém.

Co by ale problematické bylo, a co se často přehlíží, je dlouhodobý dopad. Pokud dojde k poškození v konfliktní zóně, je to velmi špatné. Opravy jsou náročné samy o sobě a provádět je tam, kde hrozí nebezpečí, je velmi zdlouhavé. Eventuálně se může stát, že by se s nimi čekalo tak dlouho, dokud konflikt neskončí. Záložní kapacity by se přitom neměly využívat dlouhodobě, protože pak mohou chybět v případě, že se objeví nějaký další problém. Není dobré na nich být dlouhodobě závislý.

Můžete shrnout úplně všechny potenciální příčiny poškození kabelů v Rudém moři a říct, která z nich se jeví být nejpravděpodobnější?

Hodně komentátorů – a já s tím asi souhlasím – se domnívá, že nepravděpodobnějším vysvětlením je, že šlo o důsledek útoků Húthíů na britskou obchodní loď Rubymar. Húthíové loď zasáhli, načež ji posádka musela opustit. Než tak udělala, pokusila se omezit nekontrolovaný pohyb lodi napříč mořem spuštěním kotvy. To ale úplně nezabralo a loď byla několik dní se spuštěnou kotvou unášena Rudým mořem. Vzhledem k tomu, jak hustě je úzké Rudé moře kabely protkané, je pravděpodobnost, že kotva zasáhla kabel, vysoká. Navíc šlo o velkou loď, takže tam mohlo být i dost síly na to, aby kotva kabel přetnula, i když loď poháněl jen vítr nebo proud. Je tedy pravděpodobné, že Húthíové v tom hráli roli, ale nebyl to jejich záměr.

Přírodní příčina je podle mě nepravděpodobná, protože nedošlo k žádné bouři, zemětřesení ani výbuchu podmořské sopky, což jsou nejčastější přírodní příčiny. Eroze zase typicky nezpůsobí víc narušení tak rychle po sobě.

Existuje řada dalších, často divokých, spekulací a nařčení, ale ty už nebudu komentovat.

Můžete říct, co je známo o podmořských schopnostech Íránu?

Nechci se pouštět do spekulací, jestli se do toho Írán zapojil, ale můžu říct, co se obecně o jeho podmořských zbraních ví.

Írán má flotilu několika větších diesel-elektrických ponorek a asi 15 miniponorek. Alespoň podle toho, co je známo, ale žádné z těchto ponorek nedisponují nástroji použitelnými pro tajné sabotáže podmořské infrastruktury. Popravdě to ani nevypadá, že by podmořská plavidla patřila mezi hlavní priority íránské armády.

A o kterých zemích víme, že nástroje využitelné k takovým sabotážím mají?

Na to je velmi těžké odpovědět. Není dost dobře jasné, jaký typ zařízení už se dá za potenciální zbraň považovat a jaký ještě ne. Víceméně je jasné, že největší kapacity v tomto ohledu má Rusko, které je vyvíjí dlouhodobě. To je všechno, co vám můžu říct. Seznam dalších zemí s těmito zbraněmi vám dát neumím. Musel bych vycházet ze spekulací.

Když jsme spolu mluvili v roce 2022, říkal jste, že na otázku, kolik a jakých kabelů by bylo nutné přerušit, možná neznají odpověď ani tajné služby a vlády států. Změnilo se na tom něco?

Pracuje se na tom. Pracuji na tom zrovna i já osobně, když se snažím shromáždit co nejvíc informací a pak se dostat do bodu, kdy bude možné modelovat, jak by vypadaly výpadky. Probíhá také výzkum v oboru internetového měření, který se snaží pochopit globální proudy dat. Tento výzkumný obor existuje už 20 až 25 let, ale je pravda, že nyní se mu dostává většího zájmu a začíná rychle růst. Jsem docela optimistický, že se nám povede pokročit.

A co samotná ochrana podmořské infrastruktury? Zlepšuje se?

Uvědomění si hrozby útoků na podmořskou infrastrukturu po poškození plynovodů Nord Stream určitě vzrostlo. To je samozřejmě dobře, protože vlády mají politickou páku k tomu, aby učinily jistá opatření a investovaly do nich. Má to ale i stinnou stránku, protože můžeme předpokládat, že zvýšená pozornost na téma může i někoho inspirovat, aby se o sabotáž pokusil. Pandořina skříňka už je otevřená.

Co se týče samotné ochrany, vznikají nové iniciativy na různých úrovních, třeba na unijní nebo v rámci NATO i jinde. EU například nedávno vydala doporučení pro členské státy pro zvýšení odolnosti sítě, v kterých je mnoho dobrých zásad. Nějaká snaha tady tedy je, ale zároveň je potřeba dodat, že jde nevyhnutelně o velmi, velmi dlouhý proces.