Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Již od loňského roku ruský prezident Vladimir Putin odkládá oficiální návštěvu Turecka. Důvodů bylo uvedeno mnoho: vyhnout se všem zemím, které nebyly součástí Sovětského svazu, či ruské volby, jež se konaly v březnu.
Server Middle East Eye ale informuje, že pravou příčinou odkládání cest jsou Putinovy podmínky pro návštěvu Ankary: Putin by rád letěl do Turecka s doprovodem ruských stíhaček. Middle East Eye to sdělil zdroj znalý ruského smýšlení. Důvodem by mohla být obava ze sestřelení letadla ukrajinskými silami.
Systémy protivzdušné obrany NATO by však takové stíhačky a jejich případné přistání na tureckém území mohly vnímat jako nepřátelské cíle.
Osoba obeznámená s rozhovory mezi Ruskem a Tureckem pro Middle East Eye uvedla, že není pravděpodobné, že Turecko vypne systémy NATO, aby vyhovělo ruské žádosti.
Na žádost o komentář ruští představitelé nereagovali a turecké ministerstvo zahraničí se odmítlo vyjádřit.
Naposledy, když jednali ruští a turečtí představitelé o možné návštěvě, hovořilo se o prvním říjnovém týdnu. Nicméně požadavky na stíhačky činí organizaci návštěvy velmi nepravděpodobnou, uvedly zdroje. Putin navštívil Ankaru naposledy v roce 2014.
Dva bývalí turečtí velvyslanci, kteří se dříve úzce zabývali diplomatickým protokolem při návštěvách hlav zahraničních států, sdělili agentuře Middle East Eye, že ruská žádost je velmi neobvyklá. „Nevzpomínám si na žádnou návštěvu, kdy by si zahraniční hlavy států přály vzít s sebou stíhačky své země,“ řekl jeden z velvyslanců.
Toto však není jediný z požadavků Moskvy pro Putinovu cestu. Problémem pro Rusko je také fakt, že tři největší hotely v Ankaře (Hilton, Sheraton a JW Marriott) jsou vlastněny firmami ze Spojených států. Moskva považuje tyto americké hotelové řetězce za nebezpečné pro hlavu svého státu. Možnost, že by Ankara nabídla Putinovi vládní penzion, je velmi neobvyklá.
Dalším důvodem odkládání cesty by mohly být obavy o Putinovu bezpečnost, uvedly minulý rok zdroje pro Middle East Eye. Vzhledem k tomu, že Turecko je členem NATO, mají ruští představitelé zvláštní obavy z možných pokusů o atentát na Putina nebo jeho doprovod.
Moskva je také znepokojena tureckým bankovním systémem, který z velké části zastavil transakce s Ruskem po prosincovém uvalení sekundárních sankcí ze strany USA, které ohrožují finanční instituce obchodující s ruskými bankami. Tento krok měl za následek ztrátu části bilaterálního obchodu. Putin také kritizoval Ankaru za dodávky zbraní na Ukrajinu.
I přes tyto neshody několik vysoce postavených ruských představitelů uvedlo, že Moskva by ráda postavila druhou jadernou elektrárnu v tureckém Sinopu a navázala by tak na tu první v Akkuyu. Obě země rovněž jednají o zřízení plynového uzlu v západním Turecku.
