Článek
Generální tajemník Severoatlantické aliance NATO Jens Stoltenberg agentuře AP řekl, že v rozhovoru tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi oznámil, že nastal „čas“ schválit vstup Švédska do Aliance.
Stoltenberg se s Erdoganem sešel během probíhající klimatické konference COP28 v Dubaji. „Řekl jsem mu, že je nejvyšší čas,“ oznámil Stoltenberg AP. Generální tajemník zatím neupřesnil, kdy by k ratifikaci vstupu mohlo dojít.
Turecko a Maďarsko jsou jedinými členskými státy NATO, které zatím vstup skandinávské země neschválily. Ankara s ratifikací otálí už déle než rok. Opakovaně obvinila Stockholm z toho, že k tureckým bezpečnostním problémům přistupuje příliš laxně. Vadí jí hlavně švédský postoj v kurdské otázce.
Podle Turecka je Švédsko příliš benevolentní vůči kurdským organizacím, které ve Švédsku údajně nacházejí bezpečné útočiště. Jde například o Stranu kurdských pracujících, kterou Turecko označilo za teroristickou organizaci. Stejně tak k ní přistupuje i Evropská unie, jejímž členem je i Švédsko.
K posunu v jednáních došlo už v červenci na summitu NATO. Erdogan tam přislíbil, že do tureckého parlamentu pošle vstupní dokumenty, aby je ratifikoval. V parlamentu se však proces výrazně zpomalil. Zákonodárci o rozhodnutí diskutují na úrovni parlamentní komise pro zahraniční záležitosti. Tam však debata zamrzla na mrtvém bodě.
Maďarský premiér Viktor Orbán na konci září prohlásil, že jeho země s ratifikací švédského členství rozhodně spěchat nebude. Jeho vyjádření přišlo poté, co vysoce postavený maďarský politik řekl, že neočekává, že by parlament o otázce jednal už během podzimu.
Erdogan by se s Orbánem měl sejít v polovině prosince v Budapešti. Jednání by měli vést hlavně na Radě turecko-maďarské strategické kooperace. Zda budou jednat také o ratifikaci švédského členství v Severoatlantické aliance není jasné.
Společně se Švédskem se pro vstup do Aliance rozhodlo i Finsko. To se stalo členem už v březnu letošního roku poté, co jeho vstup schválily všechny členské země.