Na Ukrajině padl prominentní člen tzv. Vagnerovy skupiny

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského může být v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny zadržováno více než 2 500 vězňů z ocelárny Azovstal v Mariupolu. Informoval o tom web CNN.

Na otázku, zda si myslí, že jsou vězni mučeni, Zelenskyj odpověděl, že to není v zájmu ruské strany, protože se jedná o „veřejné vězně“, jejichž stav sleduje celý svět. Zelenskyj uvedl, že první fáze operace, dostat vojáky z Azovstalu živé, byla splněna.

„Dnes je před námi druhá část – dopravit je živé domů,“ řekl ukrajinský prezident.

Německý deník Die Welt musel z Ukrajiny evakuovat svoji korespondentku, ruskou novinářku a bývalou spolupracovnici prokremelské televize Marinu Ovsjannikovovou. Stalo se tak poté, co mnozí novináři protestovali proti tiskové konferenci v Kyjevě, na níž měla Ovsjannikovová mluvit o fungování ruské propagandy. Serveru Meduza novinářka řekla, že jí novináři adresovali četné nadávky a že se jí jen „zázrakem“ podařilo z Ukrajiny odjet.

Ovsjannikovová v polovině března narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televizní stanice Pervyj kanal, když se v hlavním vysílacím čase objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou.“ V dubnu pak přišla zpráva, že třiačtyřicetiletá novinářka bude točit a psát reportáže z Ukrajiny a Ruska pro list Die Welt.

Na Ukrajinu se podle svých slov Ovsjannikovová vydala s „bohulibým záměrem pomoci úřadům, nahrát rozhovor s (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským, ukázat Buču a Charkov“. Proti její přítomnosti v zemi se ale zvedla vlna odporu, když s ní agentura Interfax-Ukrajina ohlásila na 1. června tiskovou konferenci. Podle dřívějších zpráv ukrajinských médií Ovsjannikovová vystupuje například za zrušení sankcí uvalených Západem na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu a tyto postihy označila za rusofobii.

Moskva přijala sankce proti 61 americkým představitelům včetně například americké ministryně financí Janet Yellenové a ministryně energetiky Jennifer Granholmové. Uvedlo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Na novém sankčním seznamu jsou také vedoucí představitelé médií, činitelé z oblasti obrany nebo manažeři některých firem.

Ruské ministerstvo ve stručném vysvětlení uvedlo, že sankce přijalo v reakci na neustálé rozšiřování amerických sankcí proti ruským politickým představitelům, veřejně známým lidem a osobnostem byznysu.

Na ruské černé listině se ocitli také například generální ředitel firmy Netflix Reed Hastings nebo šéfka firmy Nasdaq Adena Friedmanová.

Rusko vyzvalo skupinu předních rozvíjejících se ekonomik BRICS ke koordinovaným opatřením s cílem stabilizovat hospodářskou situaci. Informovala o tom dnes agentura Reuters. BRICS kromě Ruska zahrnuje Čínu, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Rusko se nyní potýká s negativními hospodářskými důsledky sankcí, které na něj kvůli útoku na Ukrajinu uvalují západní země.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na dnešním setkání ministrů a centrálních bankéřů zemí BRICS uvedl, že tyto sankce společně s globálním zpřísňováním měnové politiky vytvářejí hrozbu celosvětové stagflace a potravinové krize. Jako stagflace se označuje období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.

Organizace spojených národů (OSN) minulý měsíc kvůli válce na Ukrajině a vzestupu inflačních tlaků snížila odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,1 procenta z původně očekávaných čtyř procent. Předpověděla rovněž, že globální inflace se letos vyšplhá na 6,7 procenta. To představuje více než dvojnásobek průměru z let 2010 až 2020, který činil 2,9 procenta.

Prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který nařizuje vyplatit pět milionů rublů (1,8 milionu Kč) rodinám všech příslušníků ruské Národní gardy, kteří padli na Ukrajině a v Sýrii.

Dekret se rovná oficiálnímu uznání, že příslušníci Národní gardy Ruské federace patří mezi oběti války na Ukrajině, kterou Rusko označuje za speciální vojenskou operaci, napsala agentura Reuters.

Americké úřady obvinily ruského podnikatele Romana Abramoviče, že vyvezl do Ruska dvě letadla. Neměl přitom povolení, která jsou nutná kvůli americkým sankcím uvaleným na Moskvu za její vojenskou invazi na Ukrajinu. Informuje o tom agentura Reuters.

Newyorský federální soudce dnes podepsal soudní příkaz, kterým povolil ministerstvu spravedlnosti zabavit dvě letadla vlastněná Abramovičem. Jde o stroje Boeing 787-8 Dreamliner a Gulfstream G650ER. Boeing je v současné době v Dubaji a Gulfstream už se podle soudních záznamů nachází v Rusku, uvedl server CNBC.

Snaha o zabavení letadel je poslední ze série sankcí a ekonomických postihů ruských miliardářů v reakci na agresi Ruska vůči Ukrajině.

Nařízení o nevydávání víz a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům by mělo platit do konce března 2023. Ministerstvo zahraničí návrh předložilo do připomínkového řízení, které trvá do pátku. Kabinet Spolu a Pirátů se STAN krátce po ruském útoku na Ukrajinu rozhodl o zastavení vydávání víz ruským a později též běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

Předložené nařízení vlády pak naplňuje zákonné zmocnění obsažené v novele zákona zvaného lex Ukrajina, kterou Sněmovna přijala na konci května.

Žádosti o oprávnění k pobytu v Česku, které podají na zastupitelském úřadu Rusové či Bělorusové, budou považovány podle právní úpravy za nepřijatelné. To znamená, že o nich nebude vedeno žádné řízení, uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.

Na Ukrajině je nyní zablokováno 22 až 25 milionů tun obilí, které nelze kvůli blokádě černomořských přístavů vyvézt, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na podzim by mohlo jít už o 75 milionů tun.

Agentura Bloomberg napsala, že Rusko a Turecko se dohodly na předběžném plánu na znovunastartování zastaveného exportu ukrajinského obilí, ale že Ukrajina s podmínkami této dohody nesouhlasí.

Turecká vláda podle zdrojů Bloombergu nabídla vojenskou pomoc s odminováním pobřeží u jihoukrajinského přístavu Oděsa a doprovod plavidel převážejících obilí. Ukrajina se však obává, že odminování by Oděsu vydalo napospas ruským útokům. Rusko navíc podle informací agentury žádá, aby mělo možnost kontrolovat, zda plavidla nepřevážejí zbraně, což je další podmínka, kterou Kyjev odmítá.

Moskevský soud dnes vyměřil pokutu ve výši 20 milionů rublů (asi 7,5 milionu korun) Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) za to, co označil jako falešný obsah týkající se ruské operace na Ukrajině. Informovala o tom agentura Interfax.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval webové stránky RFE/RL, stejně jako dalších zahraničních médií, už začátkem března.

Prezident Vladimir Putin v březnu podepsal zákon, na jehož základě v Rusku hrozí až 15 let vězení za „úmyslné šíření falešných zpráv“ o armádě. To přimělo některé západní sdělovací prostředky, aby z Ruska odvolaly své novináře.

Zelenskyj dnes také uvedl, že Rusové se soustředí na ovládnutí města Záporoží, které leží jihovýchodně od středu země, a že situace v Záporožské oblasti je „děsivá“. V neděli Zelenskyj právě v Záporožské oblasti navštívil frontovou linii.

Podle hlavy státu je nyní na Ukrajině zablokováno 22 až 25 milionů tun obilí, které nelze kvůli blokádě černomořských přístavů vyvézt. Na podzim by mohlo jít už o 75 milionů tun. Ruská Černomořská flotila podle Kyjeva a západních médií brání v Černém moři pohybu lodí. Moskva toto tvrzení odmítá.

Pokud se Rusku podaří prorazit na Donbasu na východě Ukrajiny, bude to pro Kyjev velmi těžká situace, řekl dnes podle Reuters novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Zelenského mají sice Rusové v Severodoněcku početní převahu, ale Ukrajina má stále možnosti, aby se ubránila.

Kyjev jedná s Británií a Tureckem o vytvoření námořní trasy, po níž by se pod patronátem námořnictva třetí země vyváželo obilí ze zablokovaných ukrajinských přístavů, uvedl také dnes Zelenskyj.

Pokud by se Rusům podařilo Severodoněck společně se sousedním Lysyčanskem dobýt, získají kontrolu nad celou Luhanskou oblastí, a tedy velkou částí Donbasu, připomněla agentura Reuters. Oblastní gubernátor Serhej Hajdaj dnes připustil, že pozice ukrajinských sil v Severodoněcku se mírně zhoršila. Z jeho vystoupení vyplývá, že Ukrajinci mají nyní pod kontrolou méně než polovinu města.

Rusové vyhlásili ve městě Mariupol kvůli možnému šíření cholery uzávěru, řekl ukrajinské televizi poradce starosty města. Informoval o tom web BBC.

„Vidíme, jak město upadá do uzávěry. Slovo ‚cholera‘ uvnitř města mezi okupanty rezonuje,“ řekl Petro Andrjuščenko televizi United News.

Při ruských útocích na Mariupol zemřelo podle tamního starosty nejméně 21 000 obyvatel. Mariupol byl po několik měsíců dějištěm tvrdých bojů mezi ukrajinskými silami na jedné straně a ruskými vojáky a proruskými separatisty na straně druhé. Poslední baštou ukrajinského odporu byly ocelárny Azovstal.

Na Ukrajině byl zabit jeden z prominentních členů tzv. Vagnerovy skupiny, která je spojována s ruským prezidentem Putinem. Andanov Vladimir Batobolotovič, zvaný „Vaha“, se v minulosti účastnil bojů na Donbase mezi lety 2014–16 a za ruské zájmy bojoval také v Sýrii či v Libyi.

Lotyšsko vydalo vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Televize Dožď, podobně jako jiná nezávislá média, musela v Rusku skončit po ruské invazi na Ukrajinu. V Lotyšsku má začít Dožď vysílat v den, kdy v pobaltské zemi skončí vysílání všech ostatních ruských televizí.

„Jednání se vedla téměř tři měsíce a skončila vydáním licence,“ oznámil předseda lotyšské rady pro elektronická média Ivars Áboliňš.

Televize Dožď má začít vysílat v Lotyšsku 9. června. Téhož dne vstoupí v platnost rozhodnutí regulátora zakázat v pobaltské zemi všech 80 ruských televizí, které dosud byly lotyšským divákům dostupné.

„Toto rozhodnutí bude platit až do doby, než Rusko ukončí válku (proti Ukrajině) a vrátí (anektovaný) Krym,“ řekl předseda rady podle serveru Delfi.

Italské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance Sergeje Razova kvůli tvrzením, že v Itálii rostou protiruské nálady. O víkendu ruské velvyslanectví v Římě zveřejnilo text, ve kterém tvrdí, že italská média vedou proti Rusku kampaň, uvedla agentura ANSA. Podle Říma ale média jen popisují brutalitu ruských vojsk na Ukrajině.

Italské ministerstvo zahraničí velvyslanci Razovovi sdělilo, že odmítá „náznaky ohledně údajného zapojení médií v naší zemi do protiruské kampaně“. Ministerstvo také znovu odsoudilo ruský útok na Ukrajinu.

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl dnes zahájit dvoudenní návštěvu. „Došlo k nemyslitelnému,“ řekl Lavrov podle agentury TASS na dnešní tiskové konferenci o „bezprecedentním rozhodnutí“ některých členských zemí Severoatlantické aliance.

Uzavření leteckého prostoru pro letoun ruského ministra označil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov za „nepřátelský čin“. „Takové nepřátelské činy vůči naší zemi mohou způsobit určité problémy, ale nemohou zabránit naší diplomacii pokračovat v práci,“ řekl Peskov podle agentury AFP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že mluvil s britským premiérem Borisem Johnsonem. Ten prý potvrdil další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu.

„Společně s Velkou Británií hledáme způsob, jak se vyhnout potravinové krizi a odblokovat přístavy,“ napsal také Zelenskyj na Twitteru.

Nejméně tři lidé přišli o život a dalších deset utrpělo zranění při ruském ostřelování Charkovské oblasti během uplynulých 24 hodin, oznámila dnes agentura Unian s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova.

Mrtvé a raněné v řadách civilistů si vyžádalo i ruské ostřelování a bombardování sedmi měst a obcí v Doněcké oblasti, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na policii, která však počet obětí neupřesnila.

Italská bankovní společnost UniCredit se snaží urychlit plány na odchod z Ruska, zájemce o své tamní podnikání proto bude hledat i mezi investory mimo Rusko. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí UniCreditu se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Společnost UniCredit jednala s místními zájemci, ale stupňující se západní sankce tyto snahy zbrzdily. To přimělo banku podle jednoho ze zdrojů rozšířit hledání i v zemích, jako je Čína a Indie, kde by zájemci mohli být otevřeni výhodnému nákupu.