„Podívejte, jak trpí.“ Američané nutili Lavrova vyrovnat se s ruskými činy

„Podívejte se jí do očí a pohleďte na její utrpení.“ Těmito slovy burcovala americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který v pondělí osobně v New Yorku předsedal zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusko ji v dubnu řídí na základě pravidla, podle něhož se členové na této pozici střídají.

Diplomatka mluvila o Elizabeth Whelanové, sestře Američana Paula Whelana, kterého v Rusku odsoudili na 16 let za údajnou špionáž a americké vládě se přes úspěšná jednání o vydání jiných vězňů nedaří ho z Ruska dostat zpět.

Whelanová dlouhodobě bojuje za bratrovo osvobození, mluví o něm jako o „oběti ruského pádu do bezpráví“. Přímo na pondělní jednání se dostavila na pozvání americké delegace.

Nebyl to ale zdaleka jediný okamžik, kdy Lavrov při jednání čelil kritice ze strany západních diplomatů. Thomasová-Greenfieldová obvinila Rusko, že vězněné americké občany zneužívá v politických jednáních. Na ruského ministra naléhala i kvůli propuštění reportéra listu Wall Street Journal Evana Gershkoviche.

Kromě toho americká velvyslankyně citovala z Charty OSN, ve které stojí, že „všechny členské státy OSN mají zabránit tomu, aby své spory řešily pomocí síly nebo silou ohrožovaly teritoriální integritu a politickou samostatnost jiného státu“.

Nejenom podle ní Rusko tyto zásady nedodržuje. „Náš dnešní pokrytecký předseda – Rusko – napadlo sousední zemi, a tím zaútočilo na všechny hodnoty, které se snažíme chránit,“ řekla americká diplomatka.

Kritická slova Lavrov slyšel i od zástupkyň Švýcarska nebo Velké Británie. „Viděli jsme, jak vypadá ruská představa multilateralismu. Znamená to utrpení… Tisíce Ukrajinců byly zabity, miliony byly přesídleny a další miliony lidí na světě byly ohroženy hrozícím nedostatkem jídla. To všechno kvůli Rusku,“ prohlásila britská velvyslankyně Barbara Woodwardová. Podle ní Rusko válkou nenapravitelně poškodilo svůj obraz v rámci mezinárodní komunity.

I generální tajemník OSN António Guterres, který seděl přímo vedle Lavrova, otevřel zasedání kritikou na adresu Ruska. Podle něj Moskva invazí porušila mezinárodní právo a Chartu OSN.

„Rusko se snaží samo sebe znázornit jako ochránce charty a multilateralismu… Podle mě je to cynické,“ řekl velvyslanec Evropské unie při OSN Olof Skoog. Snažil se také zdůraznit rozdíl mezi Západem a Ruskem. „Když ničí, my budujeme. Když ohrožují, my chráníme,“ dodal.

Ačkoliv Lavrov čelil mohutnému odporu, zkušený diplomat, který vede ruské ministerstvo zahraničí už od roku 2004, se neodchýlil z role a opakoval ruskou propagandu. O vládě v Kyjevě mluvil jako o „nacistickém režimu“ nebo „Západem podporovaných pučistech“.

Radu varoval, že se svět nyní nachází v momentě většího napětí než za studené války a že se blíží k nebezpečné hranici. Vinu ve všech aspektech svaloval na Spojené státy americké, které si podle něj přizpůsobují světový řád podle vlastní potřeby, a NATO, jež kritizoval za příliš dobyvačnou povahu.

Kromě obrany ruské invaze Lavrov do sídla OSN přijel také právě proto, aby rozvířil debatu o změně stávajícího světového řádu. O změnu pořádků jde jak Rusku, tak Číně.

Podle něj může za současný napjatý stav ztráta důvěry světové komunity v multilateralismus, tedy mnohostranné řešení problémů. Kritizoval, že se směřování světa přizpůsobuje požadavkům „západní menšiny“, které ale podle něj nikdo nedal právo rozhodovat za celý svět.

Lavrovův apel na změnu mezinárodního řádu silně rezonuje mezi zástupci některých asijských, afrických a latinskoamerických zemí. Tyto země dlouho volají po tom, aby se mezinárodní instituce reformovaly a ony získaly větší rozhodovací pravomoci, připomíná list Washington Post (WP).

Právě na jihu tak Rusko hledá zastání. Třikrát už na Valném shromáždění OSN proběhlo hlasování o odsouzení ruské agrese na Ukrajině. Poslední se uskutečnilo v únoru. Pro odsouzení se vyslovilo 144 států, sedm hlasovalo proti a 32 se zdrželo. Skoro všechny státy, které byly proti usnesení nebo se zdržely, se nacházejí na globálním jihu.

Africké země, které nyní zasedají v Radě bezpečnosti – Gabon, Ghana a Mosambik - ani tentokrát takřka válku nezmínily. Ale všechny se vyslovily pro rozšíření svých pravomocí v radě a v ostatních mezinárodních institucích - stávající uspořádání totiž vychází z rozdělení sil po druhé světové válce, kdy většina afrických států ještě ani nebyla nezávislá.

Brazílie a Mexiko se sice kriticky vyjádřily proti ruské invazi, zároveň však stejně jako africké země volaly po reformách světových institucí.

Velvyslanec Spojených arabských emirátů volání po reformách doplnil slovy: „Některé členské státy měly vždy větší pravomoci v rámci multilaterálního systému nehledě na to, zda to bylo prospěšné každé zemi… Status quo nás neposune za současný stav na mezinárodním jevišti.“

Mnoho expertů na mezinárodní vztahy podle deníku Washington Post vnímá reformu institucí jako nezbytnou. Podle nich nemůže systém vybudovaný po konci druhé světové války splňovat podmínky pro 21. století. Jedním z důkazů je právě Rada bezpečnosti, jejíž výkonná moc je často paralyzována počínáním Ruska nebo Číny, jež často rezoluce vetují.

„Je to hanba, že Rusko předsedá Radě bezpečnosti OSN,“ řekl pro WP bývalý finský premiér Alexander Stubb. „Je to smutný den pro multilaterální světový řád nebo aspoň pro to, co z něj zbylo,“ dodal.

Richard Gowan, ředitel think tanku International Crisis Group, je toho názoru, že i přes frustraci, která obklopuje efektivní fungování OSN a Rady bezpečnosti, je tento orgán stále velmi důležitý. Představuje totiž platformu pro dialog znepřátelených stran.

„Rada nenaplňuje prvotní myšlenku Charty OSN, ale stále je důležitým nástrojem pro bezpečné řešení mezinárodních otázek,“ dodal.