Článek
Tvářil se jako Brazilec, ale neuměl portugalsky. Vydával se za akademika – tedy příslušníka profese, která není zrovna vyhlášena bohatstvím – ale svůj pobyt si na Univerzitě v Tromsø v Norsku za severním polárním kruhem prý platil sám. A dokonce si ho plánoval prodloužit.
O svém výzkumu nikdy nemluvil. Byl ale vždycky vstřícný, když někdo potřeboval pomoct, například se nabídl, že přepracuje domovský web Centra pro mírová studia, kde pracoval.
Některé věci se zvlášť při zpětném pohledu na příběh muže, který si říkal José Assis Giammaria, zkrátka zdají podezřelé. Koncem října do jeho kanceláře dorazila Norská bezpečnostní policie (PST) s příkazem k prohlídce. A pak oznámila, že ho zadržela.
Ve skutečnosti to totiž byl ruský špión jménem Michail Mikušin. O případu jsme psali v tomto článku.
„Z tohoto odhalení zamrazilo v celém kampusu. Začala jsem všude vidět špiony,“ řekla později deníku The New York Times (NYT) Marcela Douglasová, která vede Centrum mírových studií, jež se zabývá výzkumem bezpečnosti a konfliktů. Podobné pocity nezažívá sama.
Mohlo by vás zajímat
Mnoho ukrajinských žen a dívek se kvůli válce musí již několik měsíců obejít bez chybějící gynekologické péče. To jim přitom může způsobit zdravotní potíže. Změnit se to přímo na Ukrajině pokouší organizace Lékaři bez hranic (MSF).
S tím, jak se válka na Ukrajině táhne a izolace Moskvy se zvyšuje, se mnoho států v Evropě začalo obávat, že zoufalý Kreml využívá jejich otevřené společnosti, aby prohloubil své pokusy o špionáže, sabotáže a infiltraci. Podle NYT tak Rusko možná zjišťuje, jak daleko by mohlo zajít v případě širšího konfliktu se Západem.
Návrat k událostem ze začátku roku
Norsko má podle deníku možná více důvodů k obavám než většina ostatních. Nyní, když západní sankce dosud nevídaně odřízly Evropu od ruských fosilních paliv, je právě severská země největším dodavatelem ropy a plynu na evropský kontinent.
Od září, kdy výbuchy zničily plynovody Nord Stream mezi Ruskem a Německem, je tato role Norska ještě zásadnější.
Znepokojení v Oslu začalo narůstat poté, co byl v září nad ropnou plošinou v Severním moři spatřen dron vojenského typu. Brzy došlo k dalšímu pozorování dronů nad ropnými a plynovými zařízeními a nad elektrárnou.
V říjnu úřady poté, co byly v oblasti pozorovány drony, uzavřely letiště v Bergenu, které se nachází v blízkosti největší námořní základny v zemi.
Norové poté začali přemítat i nad dalšími incidenty, které se staly na začátku roku. V lednu byl například poškozen podvodní kabel, který přenášel satelitní snímky pro západní kosmické agentury. Tehdy se uvažovalo o nehodě, nyní se však přemýšlí nad tím, že i v tomto případě se mohlo jednat o sabotáž.
Do vězení za létání s dronem
Špionáž je podle NYT těžké Rusům prokázat. Místo toho je tedy norské soudy obviňují z porušení evropských sankcí, které Rusům zakazují létat s letadly. Norsko si pravidla nyní vykládá tak, že se to týká i Rusů provozujících drony.
V polovině října bylo za létání s drony zatčeno sedm Rusů a čtyři z nich byli postaveni před soud. Dva z nich byli odsouzeni a byl jim uložen trest odnětí svobody v délce 90 a 120 dní.
Kritika francouzského prezidenta
České předsednictví v EU podle informací agentury Reuters pomohlo připravit formální diplomatickou stížnost na slova Emmanuela Macrona. Ten na začátku prosince mluvil o nutnosti zvážit bezpečnostní záruky pro Rusko.
Mezi zatčenými je i Andrej Jakunin, syn Vladimira Jakunina, dlouholetého spojence ruského diktátora Vladimira Putina, se kterým se v minulosti rád setkával i český prezident Miloš Zeman. Jakunin mladší, který žije ve Spojeném království a má britské občanství, se od ruské invaze distancoval. Soudní proces s ním stále probíhá.
Norské služby Jakunina zadržely poté, co jeho jachtu Firebird zastavily norské úřady, aby se ho zeptaly, zda má dron. Ukázal jim dron, který používal k pořizování snímků sebe a své posádky při lyžování a rybaření. Prokuratura pro něj požaduje trest 120 dní vězení.
„Určitě nejsem špion, i když vlastním celou sbírku filmů o Jamesi Bondovi,“ žertoval Jakunin v rozhovoru po zahájení soudního procesu 3. prosince.
V rozhovoru pro deník NYT se pak Jakunin odmítl vyjádřit k tomu, zda je jeho zatčení politické. Poukazoval ovšem na to, že je podle něj zvláštní, že on a další tři muži byli všichni zatčeni během velmi krátkého období.
Obhájci Jakunina argumentovali tím, že sankcionování Rusů na základě státní příslušnosti je diskriminační a potenciálně představuje porušení lidských práv.
Připomeňte si
Běluha, která k norským břehům připlavala v roce 2019 pravděpodobně z Ruska, se dočká vlastní přírodní rezervace. Společně s ostatními vycvičenými kytovci se tam naučí lovit a nakonec ji Norové vypustí zpátky do moře.
Zdá se, že samotná země je rozpolcená v tom, jak situaci řešit. Soudci v případě Jakunina nyní rozhodli, že jej zprostí viny. Státní zástupci se však odvolávají. Jakunin se tak před soud v Tromsø vrátí v lednu. „Ještě nejsem z nejhoršího venku,“ řekl novinářům po propuštění z vazby.
Incidenty se objevily po celé Evropě
Výše zmíněný Mikušin je jedním ze tří Rusů, kteří byli nedávno v Evropě zatčeni pro podezření, že jsou špioni, kteří se usadili v místní společnosti za účelem dlouhodobé špionáže nebo náboru. V červnu byl v Haagu zatčen stážista Mezinárodního trestního soudu, rovněž s brazilským pasem, a obviněn ze špionáže pro Rusko. Koncem listopadu byl při zátahu ve Švédsku dopaden ruský pár obviněný ze špionáže (více zde).
V Německu odhalily drony létající nad vojenskými objekty, kde probíhal výcvik ukrajinských jednotek, a němečtí představitelé mají silné podezření, že tyto činy jsou dílem ruské rozvědky.
Podezření vyvolaly i podmořské kabely přestřižené ve Francii nebo útoky hackerů na distribuční sítě pohonných hmot v Belgii a Německu několik dní před ruskou invazí na Ukrajinu.
Ne všechny incidenty lze s jistotou přiřadit ke Kremlu, napsal web NYT s tím, že mnohdy je těžké oddělit oprávněnou ostražitost od rozšiřující se paranoie. Rusko označilo řadu nedávných norských zatčení, většinou ruských občanů za létání s drony, za formu „hysterie“.
