Kreml „navrací území“. Putin se přirovnal k Petru Velikému

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak stanici BBC řekl, že ztráty v řadách ukrajinské armády dosahují denně mezi 100 až 200 vojáky. Podoljakův odhad je dosud nejvyšší co do počtu zabitých ukrajinských vojáků, poznamenala britská stanice na svém ruskojazyčném webu. Důvodem zvýšených ztrát je podle prezidentského poradce značná převaha ruské armády v dělostřelectvu. Dodal, že k vyrovnání sil by pomohlo, kdyby Ukrajina získala 150 až 300 salvových raketometů.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ve čtvrtek oznámil, že z Ukrajiny do Evropy uteklo nejméně 4,8 milionu uprchlíků.

Údělem současného ruského vedení je navracet území a upevňovat moc, prohlásil dnes podle stanice BBC prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tato slova pronesl u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého (1672–1725). Ukrajinu, kde na konci února rozpoutal válku, ale Putin v tomto kontextu nepřipomněl.

„Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel,“ řekl Putin podle ruskojazyčné redakce BBC při setkání s mladými podnikateli na moskevském výstavišti VDNCH. V areálu si prezident zároveň prohlédl výstavu věnovanou ruskému carovi.

„Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat,“ poznamenal ruský prezident. Podle zveřejněného videozáznamu z akce se přitom usmíval.

Rusko „už má pravděpodobně pod kontrolou Severodoněck“, uvedl podle BBC nejmenovaný vysoce postavený západní zdroj.

Ruští vyšetřovatelé oznámili, že otevřeli už 1 100 případů „zločinu proti míru“ spáchaných ukrajinskou vládou. Podle NYT to otevírá cestu k hromadným procesům se stovkami zajatých ukrajinských vojáků.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po dnešním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Podle jeho českého kolegy Pavla Blažka bude jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví justiční reakce na ruskou invazi na Ukrajině včetně vyšetření válečných zločinů.

Finská vláda dnes oznámila, že chce pozměnit zákon o státních hranicích tak, aby umožnil výstavbu bariér podél hranic s Ruskem. Krok má posílit připravenost na hybridní hrozby v době, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost. Při zahájení festivalu zaměřeném na inovativní stavitelství a udržitelnou architekturu to dnes v Římě řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle předsedkyně komise ale musí Evropa hledět na to, aby i v krizových podmínkách při investicích do rekonstrukce Ukrajiny dbala také na ekologické aspekty.

Norsko dodalo Ukrajině 22 samohybných houfnic M109. Spolu s norskými vojáky výcvik ukrajinských dělostřelců zajišťovali i Američané.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Mluvili mimo jiné o sedmém balíku sankcí Evropské unie proti Rusku nebo o možnostech posílení bilaterální spolupráce. Kuleba to uvedl na Twitteru.

EU na začátku června schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU.

Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině dnes nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka, uvedla agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády, a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. „Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti,“ stojí podle TASS v rozsudku.

Všichni tři odsouzení se chystají proti verdiktu odvolat, sdělil agentuře jeden z advokátů. Odvolání bude přezkoumávat příslušné oddělení nejvyššího soudu Doněcké lidové republiky. Stejný soud přitom o mužích rozhodoval dnes, vyplývá ze zprávy tiskové agentury.

Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin u ukrajinské námořní pěchoty slouží od roku 2018, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Ibráhím Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.

Britský The Guardian tento týden upozornil, že ruské úřady se chystají uspořádat soudní procesy podobné těm konaným na Ukrajině s ruskými vojáky obviněnými z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.

Rusko nasadilo do bojů na Ukrajině čtveřici nejnovějších letounů Su-57. Jejich terčem byly objekty ukrajinské protivzdušné obrany, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na nejmenovaný informovaný zdroj.

Letouny, které mají být protiváhou amerických „neviditelných“ stíhaček, při misi využily skutečnosti, že nepřátelské radiolokátory je mohou jen obtížně zachytit. Roj letounů byl propojen informační sítí, zvyšující efektivnost strojů. Další podrobnosti zdroj neprozradil.

Deník Moskovskij komsomolec na svém webu připomněl, že zprávy o nasazení Su-57 do bojů na Ukrajině se objevily v médiích i v květnu a březnu, dosud však nebyly oficiálně potvrzeny. Letoun byl poprvé vyzkoušen v bojových podmínkách v roce 2018 v Sýrii.

Ruská vláda nepředpokládá, že státní plynárenská společnost Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

Gazprom koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Nad Doněckou a Luhanskou oblastí „brzy“ získáme kontrolu, uvedl v rozhovoru pro britskou BBC ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja.

Ukrajinský prezident obvinil Moskvu z podněcování globální krize kvůli nedostatku obilí, informuje agentura AFP. Rusko by podle Zelenského mělo být vyloučeno z agentury OSN pro výživu a zemědělství.

Ukrajina denně přichází až o stovku zabitých a 500 raněných vojáků, uvedl dnes ministr obrany Oleksij Reznikov podle agentury Interfax-Ukrajina. Situaci na frontě označil za těžkou. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 106. dnem.

„Situace na frontě je těžká. Ztrácíme každý den až stovku zabitých bojovníků a 500 raněných. Kreml nadále vyvíjí tlak masami, přešlapuje na místě, čelí silnému odporu a trpí obrovskými ztrátami. Ale ještě stále má sílu pro postup v jednotlivých úsecích fronty. Je nutné si zachovat soustředění. Pak Ukrajina zvítězí,“ uvedl Reznikov.

Ministr obrany nyní podle agentury vyjádřil nespokojenost s rychlostí dodávek západních zbraní a jejich množstvím, současně však poděkoval zemím, které tyto zbraně poskytují. Současně na svém Twitteru zveřejnil, jaký typ zbraní dosud země dostala.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se kvůli nemoci zapojí do nejbližších jednání v Německu a Rumunsku pouze na dálku. Oznámila to dnes centrála Severoatlantické aliance. Podle aliančních činitelů citovaných médii dostal Stoltenberg pásový opar.

Šéf NATO se měl dnes v Berlíně sejít s německým kancléřem Olafem Scholzem a s ministryní obrany Christine Lambrechtovou. S oběma politiky se kvůli nemoci spojí virtuálně. Stejným způsobem se zapojí i do pátečního summitu zemí takzvané bukurešťské devítky, mezi něž patří vedle dalších států východního křídla NATO i Česko. Tématy obou jednání bude zejména vývoj ruské invaze na Ukrajinu.