Skočit prezidentovi do bazénu je zábava, ale bude se zabíjet, říká Srílančan

Moment, kdy srílanský prezident Gotabaja Radžapaksa konečně zmizí z ostrova, měl být pro vytrvale demonstrující Srílančany významným vítězstvím.

Celé měsíce městy rezonovalo heslo GotaGoGama: Gotabajo, běž domů. Ideálně někam daleko, třeba do Spojených států, nebo jednoduše někam, kde Srí Lance nebudeš škodit.

Svůj útěk Gotabaja nakonec nestočil do USA, ale na Maledivy, odkud pokračoval do Singapuru. Svůj očekávaný rezignační dopis předsedovi parlamentu poslal se zpožděním a navíc ani není jasné, zda formálně platí. Zaslal jej totiž prostřednictvím elektronické pošty.

Srílanští demonstranti nicméně jásali, jako by jim nedocházelo, jak krušné bude procitnutí do reality.

Na první pohled to vypadá, že je na nohách celá Srí Lanka. Ale spousta z těch, kteří se současnou situací nejsou spokojení, nemá potřebu vycházet do ulic a ničit nejen státní, ale i osobní majetek lídrů země. A v některých případech dokonce pochybují nad tím, že by demonstranti v tomto příběhu představovali „světlou stranu“ síly.

„Zamyslela jste se někdy nad tím, kdo za těmi demonstracemi stojí? Kdo je organizuje? Kdo je platí?“ pokládá mi otázky Srílančan Hetti. Je jedním z lidí, s nimiž jsem od vypuknutí protestů v kontaktu. A jedním z mála, kdo doposud dokázal přesně předpovědět každý další posun srílanské krize. Do České republiky za rodinou odletěl jen chvíli před vypuknutím těch nejbouřlivějších víkendových protestů.

„Jsou tu politické strany, kterým se demonstrace jednoduše hodí. Třeba taková Národní lidová moc (NLM) a její vůdce Anura Kumara Dissanayake. Socialisté inspirovaní Che Guevarou,“ popisuje Hetti.

Strana, o které mluví, je založená na marxisticko-leninistických myšlenkách a ideologii v čase mírně proměňovala s každým dalším lídrem. Proslavila se pod označením Janatha Vimukthi Peramuna (JVP) neboli Lidová fronta osvobození. Do posledních voleb ale šla opět pod novým názvem NLM.

„Momentálně se vláda nemůže na ničem dohodnout. Ale i kdyby se dohodla, ti chuligáni budou protestovat dál, nejsou ochotní přijmout nikoho stávajícího. Takže se k moci pokouší dostat tito socialisté. Ve vedení země budou ti samí lidé, jen pod jiným názvem. Tohle je takový moment sovětské éry. Když si najdete historii té cheguevarovské strany, zjistíte, jak dříve třeba vydírala lidi,“ popisuje.

Stopy Che Guevarova odkazu jsou na ostrově patrné. „Když se pořádně rozhlédnete po tuktucích na ostrově, spousta z nich má na nich nalepený obličej Che Guevary. Che Guevary nebo Boba Marleyho, to je tu takový mainstream,“ dodává a je téměř přesvědčen, kdo je mozkem demonstrantů. Ostatně, tato socialistická strana se jejich podporou netají.

Tato teorie mu dává perfektní smysl. Jde o stranu, která nemá příliš křesel ani voličů. „Takže si může zvyšovat popularitu podporou demonstrantů. Je vidět, že jsou tyto protesty organizované. Mají podporu i islámských komunit. Gotabaja se svými názory se jim v čele nelíbil. To, co vidíme v západních médiích, je povrchní,“ dodává.

„Zamyslete se nad ideologií těch, kteří bojují v ulicích. Těch, co sedí v prezidentově křesle a fotí se, ti mají mnohdy vymyté mozky,“ říká. „Zajímavé je, že většina těch demonstrantů mluví anglicky. Perfektně. Obyčejný člověk na Srí Lance, který skutečně bojuje o přežívání, si s vámi anglicky nepopovídá.“

Jen chvíli předtím, než se tak skutečně stane, předvídá, že se pořádek na ostrově bude snažit nastolit armáda.

„Když se tady budete bavit s běžnými lidmi, řeknou vám, že pořádek a disciplína v zemi jsou nutné. Když chcete zajistit pořádek a zbavit se korupce, potřebujete v zemi mír. Ale demonstranti ničí jedno místo za druhým a myslí si, že je to zábava,“ říká. To, že vojáci ve videích na sociálních sítích všemu nečinně přihlížejí, připisuje tomu, že prozatím nebyl ustanoven společný postup.

„Kdykoli totiž zasáhli předtím, ozývaly se lidskoprávní skupiny. To západní svět nedovolí. Jenže pokud se ti lidé nedostanou pod kontrolu, jaké právo tady bude fungovat? K vojenskému zásahu dojde nepochybně,“ předvídá a ještě netuší, že do hodiny od našeho povídání premiér Ranil Vikremesinghe nařizuje armádě, aby udělala vše, „co je nezbytné pro obnovení pořádku v zemi“.

Hetti sám se návratu na Srí Lanku trochu obává. „Někteří lidé už brojí i proti těm Srílančanům, kteří se prostě jen mají dobře. Pro lidi jako já, kteří ty peníze mají, nebude bezpečné vracet se do země. Ta mentalita lidí je momentálně nastavená tak, že kdo má peníze, toho můžou okrást. A rabování už se děje. A uvidíte brzy, klidně už od zítřka, bude se umírat. Budou se dít stejné věci jako kdysi, bude se zabíjet. A mně je jen líto, že všichni hltají zábavné zprávy o lidech v prezidentově bazéně.“

Věří, že na Srí Lance jednou zase bude dobře. Ale ne dřív než za pět let. „Teď to bude jako v Pákistánu nebo Libanonu. Tohle nemá jednoduché řešení. Pokud tedy nemáte navíc 50 miliard dolarů. Nás teď nespasí ani pár turistů navíc,“ uzavírá Hetti.