Článek
Více než tři desetiletí po osamostatnění se od Sovětského svazu Estonsko, Lotyšsko a Litva odpojily své elektrické sítě od Ruska a připojily se k evropské síti, uvedla BBC.
Dvoufázový proces začal v sobotu ráno a obyvatelům bylo doporučeno, aby si dobili zařízení, zásobili se potravinami a vodou a připravili se tak, jako kdyby se blížilo extrémní počasí. Lidé byli upozorněni, aby nepoužívali výtahy, a v některých oblastech budou vypnuty semafory.
Speciální hodiny budou odpočítávat poslední sekundy před přechodem během slavnostního ceremoniálu v litevském hlavním městě v neděli, kterého se zúčastní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Tři země pak oficiálně opustí takzvanou Brell síť, která je spojovala s Ruskem a Běloruskem od konce druhé světové války. Síť Brell – což je zkratka pro Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu – je téměř zcela pod kontrolou Moskvy a dlouho byla vnímána jako slabé místo bývalých sovětských republik, které jsou nyní členy NATO.
Po odpojení budou tři země přibližně 24 hodin fungovat v „izolovaném režimu“ – spoléhat se pouze na vlastní elektřinu – než se integrují do evropské sítě prostřednictvím Polska. „Nyní odstraňujeme schopnost Ruska využívat elektrickou síť jako nástroj geopolitického vydírání,“ řekl litevský ministr energetiky Žygimantas Vaičiūnas agentuře AFP.
„Je to vyvrcholení více než dvacetiletého úsilí o snížení energetické závislosti,“ uvedl profesor David Smith z Baltického výzkumného ústavu na Univerzitě v Glasgow pro BBC. „Když se pobaltské státy připojily k EU a NATO, všichni mluvili o tom, že jsou energetickým ostrovem, který je stále závislý na společné elektrické síti s Běloruskem a Ruskem,“ řekl Smith. „To teď bylo definitivně přerušeno.“
Podezřelé sabotáže v Baltském moři
Napětí mezi pobaltskými státy a Ruskem, které sdílejí hranici dlouhou 874 km, vzrostlo po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Od té doby došlo k několika podezřelým sabotážím elektrických kabelů a plynovodů v Baltském moři, což vyvolalo obavy, že by Moskva mohla podniknout odvetná opatření proti přechodu na evropskou energetiku.
Za posledních 18 měsíců bylo poškozeno nejméně 11 kabelů v Baltském moři. Nedávno byla loď z ruské „stínové flotily“ ropných tankerů obviněna z poškození hlavního energetického spojení Estonska ve Finském zálivu. Kreml odmítl situaci komentovat. NATO Rusko přímo neobvinilo, ale zareagovalo spuštěním nové hlídkové mise v regionu s názvem „Baltic Sentry“.
„Je zřejmé, že existují rizika, toho jsme si dobře vědomi,“ dodala lotyšská premiérka Evika Siliņa. „Ale o rizicích víme a existuje krizový plán.“
Mluvčí Centra excelence NATO pro energetickou bezpečnost řekl BBC News, že v posledních měsících byly prováděny časté testy nouzového provozu, aby se připravili na možné cílené útoky na energetický systém.
Šéf estonského kyberbezpečnostního centra Gert Auvaart uvedl pro BBC, že Rusko „se může pokusit využít toto období k vyvolání nejistoty“, ale díky mezinárodní spolupráci je Estonsko „dobře připraveno i na nejhorší scénáře“.
Dodal, že kybernetické útoky proti zemi vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu a pohybují se od „aktivisticky motivovaných DDoS útoků (Distributed Denial-of-Service) až po sofistikovanější cílené operace proti vládním agenturám a podnikům“.
Pobaltské státy budou také bděle sledovat dezinformační kampaně spojené s tímto přechodem. Krátce poté, co v srpnu 2024 oznámily Rusku svůj záměr opustit síť Brell, se na sociálních sítích začaly objevovat falešné informace varující před výpadky elektřiny a prudkým nárůstem cen, pokud by země opustily společnou elektrickou síť.
