Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Necelý rok po svém opětovném zvolení se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl pro zásadní kroky, které by měly změnit Francii. Po důchodové reformě, proti níž v pondělí v ulicích protestovalo přes 1,2 milionu Francouzů, představila vláda i nový imigrační zákon. Pravicoví Republikáni ho na rozdíl od penzijní reformy nepodpoří, ruku pro něj nejspíš nezvedne ani levice.
„Jsou tu návrhy na omezení slučování rodin… jsem této diskuzi otevřený,“ vzkázal ministr vnitra Gérald Darmanin Republikánům.
Nový zákon představili v Radě ministrů právě Darmanin a ministr práce Olivier Dussopt. Změny se dají shrnout do dvou velkých oblastí – první je snadnější vypovídání nechtěných běženců ze země, druhou právo na azyl.
Snadnější vypovězení zločinců
Snadnější vypovězení ze země by se mělo týkat pachatelů trestné činnosti, na něž jsou teď úřady často krátké. Ani podle nové úpravy by deportace nepostihla všechny pachatele trestných činů, ale jen ty, kteří byli uznáni vinnými a hrozí jim trest odnětí svobody v délce 10 nebo více let. Nebo za opakované delikty s trestem odnětí svobody v délce nejméně pěti let.
Ministerstvo vnitra chce také vypovídat cizince, jejichž činy představují „vážnou hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo bezpečnost státu“.
Situace v Česku
Turci využili toho, že svět sleduje Ukrajinu, a útočí na nás, vysvětlují Syřani, proč prchli do Evropy. Česká policie jich denně zadrží desítky a nařídí jim opustit Česko. Neprotestují, nový život chtějí začít v Německu.
Dnes se vyhoštění může týkat pouze „útoku na základní zájmy státu, terorismu, nebo podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí“.
Proti rozhodnutí o vyhoštění by v případě schválení zákona bylo možné podat už jen čtyři odvolání, v současnosti dvanáct.
Snadnější vypovídání by se ale mělo týkat i lidí, kteří žijí v zemi bez dokladů. Levicový list Libération uvádí v této souvislosti případy Afghánců, Somálců, Súdánců a Bangladéšanů bez dokladů, kteří jsou kvůli situaci v jejich zemích zadržováni, i když nemohou být vyhoštěni. To představuje pro žadatele o azyl dvojí trest, trauma z války i exilu.
Fakta
- Přitvrzení zákonů o azylu se ve Francii dalo očekávat – minulý týden ministerstvo vnitra oznámilo více než 30procentní nárůst žadatelů o azyl v minulém roce.
- Úředníci zaregistrovali v roce 2022 celkem 137 046 žádostí, zvláště velký nárůst pak nastal v posledním čtvrtletí.
- Nejčastěji žádali o azyl uprchlíci z Afghánistánu, Bangladéše, Turecka a Gruzie.
- Dočasnou ochranu pak loni Francie udělila více než 65 tisícům Ukrajincům, z čehož tři čtvrtiny tvořily ženy. O azyl z nich požádalo ale pouze 2200, z čehož úřady vyhověly 702 osobám, informoval server televize BFM.
Další část imigračního zákona se týká zmiňovaného práva na azyl. Cílem je jednoznačně zkrátit dobu zpracování žádostí. Proto Darmanin navrhuje, aby v prefektuře, která o azylu rozhoduje, byli přítomni i zaměstnanci Úřadu pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (Ofpra), kteří by žadatelům o azyl pomohli v jejich řízení.
Pokud Ofpra zamítne žádost o azyl, mohou se žadatelé odvolat k Národnímu soudu pro právo na azyl (CNDA). Ten ale sídlí na jediném místě ve městě Montreuil. Ministr si přeje tento úřad decentralizovat otevřením poboček v regionech, aby se usnadnilo posuzování odvolání.
Žadatelé o azyl ze zvláště nestabilních zemí by byli oprávněni pracovat, jakmile podají žádost o azyl. Nemuseli by tak už čekat šest měsíců, což nyní úřady vyžadují.
Potřebné lidi bez dokladů Darmanin bere
Tváří v tvář problémům s náborem některých profesí má vláda v úmyslu usnadnit zaměstnávání některých cizinců. Migranti bez dokladů, kteří mají oprávnění pracovat na žádaných pracovních místech, by mohli získat povolení k pobytu vystavením osmi výplatních pásek a tříletou přítomností ve Francii.
Nyní potřebují 24 výplatních pásek, tři roky přítomnosti ve Francii a příslib najmutí zaměstnavatelem.
Vláda by také ráda usnadnila příjezd do země lékařům, porodním asistentkám, zubním chirurgům a lékárníkům pracujícím ve veřejných nebo soukromých neziskových zdravotnických zařízeních. Mohla by tak vydávat „talentové“ povolení k pobytu platné na čtyři roky.
Analýza
Bez průmyslových hnojiv menší úroda a více lidí o hladu. Válka na Ukrajině má zásadní dopad i na africké zemědělství. Řešením by podle odborníka mohl být přechod na organická hnojiva.
Kritici ale upozorňují na to, že Francie tak jen zesílí odliv mozků z Afriky, která přitom vystudované lékaře nutně potřebuje.
V nedělníku Journal du Dimanche proto vyšel názorový text s názvem Nepřipravujme Afriku o její lékaře, který podepsalo několik lékařských kapacit včetně spoluzakladatele známé organizace Lékaři bez hranic.
Úprk afrických lékařů probíhá už teď. Jak informoval deník Le Monde, z dvou tisíc praktiků mimo EU, kteří loni absolvovali zkoušky k potvrzení znalostí pro práci ve Francii, tvořily tři čtvrtiny lékařů ze zemí Maghrebu. Dalších pět tisíc lékařů na tyto zkoušky čeká, a proto musejí pracovat ve veřejných nemocnicích za plat, který je až dvakrát menší než berou ostatní lékaři.