Článek
V Bruselu by se po vzoru Amsterdamu mohly už brzy otevřít coffeeshopy. Jako součást uvolnění protidrogové legislativy to navrhuje tamní starosta Philippe Close, informoval britský list The Times.
Starosta belgické metropole, v níž sídlí unijní instituce i centrála Severoatlantické aliance, považuje kouření jointa za stejně nebezpečné jako vypití sklenky whisky. „Doufám, že už brzy budeme mít v Bruselu coffeeshopy,“ řekl nizozemskému listu NRC Handelsblad.
Držení malého množství (tří gramů) marihuany už Belgie povolila v roce 2003, nyní chce jít ale starosta ještě dál a udělovat licence podnikům, kde by se tato lehká droga mohla prodávat i konzumovat.
„Opravdu neznám nikoho, kdo nikdy nezkusil jointa,“ řekl. „V Belgii však lidé nevědí, kam se obrátit, když se jim užívání vymkne z rukou. Uživatelé jsou považováni pouze za zločince. Tohle všechno se dá udělat mnohem lépe,“ myslí si.

Bruselský starosta Philippe Close.
Starosta argumentuje tím, že kdyby se prodej konopí dostal z rukou zločinců, mohly by se úřady soustředit na boj proti obchodu s tvrdými drogami. To by policii umožnilo zaměřit se na přístav Antverpy, který je využíván jako kokainová vstupní brána do Evropy.
Close si myslí, že by jeho země měla skoncovat s pokrytectvím ohledně marihuany a vytvořit integrovaný plán pro řešení drogového problému: „Příliš často jsou dnes lidé, kteří užívají drogy, stále považováni za ty, co selhali. Odstrčíme je, já ale říkám: ‚Pomozme jim‘.“
V etnicky rozdělené Belgii prosazují drogově liberální politiku především francouzsky mluvící oblasti, kde vládne levice a liberálové. Vlámové, kteří jsou nacionalističtější, jsou v tomto ohledu konzervativnější.