Po nepříteli z vnějšku udeřil i ten vnitřní: Korupční aféry na Ukrajině

Koncem ledna prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj propustil řadu vysoce postavených činitelů ve státních strukturách. Začátkem února pak ukrajinská tajná služba SBU provedla prohlídky v kancelářích a bytech desítek státních úředníků a vysoce postavených politiků.

Na seznamu těch, koho musela prověřovat, se mimo jiné ocitl známý ukrajinský oligarcha Ihor Kolomojskyj či bývalý ministr vnitra Arsen Avakov. Kabinet ministrů pak propustil vedoucí pracovníky celního úřadu a daňového úřadu v Kyjevě.

Tyto změny jsou podle agentury Reuters poměrně vzácným otřesem v jinak stabilním vedení Ukrajiny během válečného stavu. Politolog Mykola Davydjuk uvádí, že personální změny na vyšších úrovních nebyly úplně nečekané. Svědčí podle něj o tom, že na Ukrajině začala protikorupční vlna, kterou od Zelenského už od jeho zvolení očekávali nejen samotní Ukrajinci, ale také Západ.

Jednoznačně největší ohlas ve společnosti však vyvolala bouře na ukrajinském ministerstvu obrany. Podle informací, na které jako první upozornil kyjevský týdeník Dzerkalo tyžnja, údajně lobboval exnáměstek ministra obrany Vjačeslav Šapovalov za uzavření smluv na dodávky předražených potravin, a také nekvalitní munice pro ukrajinskou armádu.

Šapovalov, jenž byl od začátku ruské invaze zodpovědný za zásobování vojáků, v souvislosti se skandálem rezignoval. Soud ho pak na žádost Státního úřadu pro vyšetřování DBR poslal na dva měsíce do vazby.

Za mřížemi se ocitl i bývalý ředitel odboru státních zakázek ministerstva obrany Bohdan Chmelnickyj. Ten je podle ukrajinských médií podezřelý ze zajištění jednotek ozbrojených sil nekvalitními neprůstřelnými vestami.

Ve funkci skončil také náměstek ministra infrastruktury Vasyl Lozinskyj, jenž údajně záměrně nadhodnocoval ceny za generátory.

Tím to ale neskončilo. Napětí pokračovalo a vyvrcholilo oznámením o odvolání ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova. Ten se následně měl ujmout řízení ministerstva pro strategický průmysl a na jeho místo měl namířeno dosavadní šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Avšak den po zveřejnění této zprávy přišla jiná – k personálním změnám v resortu nakonec nedojde.

V ukrajinském tisku se psalo o tom, že Reznikovova rezignace by mohla mimo jiné nahrát Rusku. Je totiž jedním z těch, kdo vybudoval silné vztahy s klíčovými osobnostmi světové politiky rozhodujícími o pomoci Ukrajině.

Sám Reznikov celou kauzu označil za útok – manipulaci, jejímž smyslem bylo podkopat důvěru v jeho resort a narušit jednání o dodávkách západní pomoci. Byť v nedávném rozhovoru pro list Ukrajinská pravda uznal, že odpovědnost za to, že protikorupční oddělení na ministerstvu selhalo, nese právě on jakožto šéf resortu.

Reznikov oznámil, že v reakci na četné aféry ministerstvo obrany plánuje restart protikorupční správy a zavedení mechanismu veřejné kontroly.

„V současné době postupujeme v následujících směrech. Za prvé restartujeme protikorupční oddělení ministerstva obrany. Hledáme personál. Za druhé tvoříme veřejný protikorupční mechanismus, který se zabývá problematikou korupce,“ napsal na facebooku.

Rychlý a nečekaný obrat událostí na ukrajinské politické scéně tak znovu otevřel témata, o kterých se na pozadí války moc nemluvilo. Korupční aféry vyvolaly pobouření mezi Ukrajinci a ještě více připoutaly pozornost Západu.

Vypořádat se s korupcí, která je na Ukrajině dlouhodobým problémem, je pro Kyjev důležité z mnoha důvodu. Zejména proto, že skandály mohou podkopat ochotu západních partnerů poskytovat vojenskou i finanční pomoc. Zelenského administrativa musí prokázat, že miliardy dolarů jednoduše nepřijdou nazmar.

V době, kdy debaty kolem aféry na ministerstvu obrany neutichají, do Kyjeva zamířili i američtí auditoři, jejichž úkolem bylo zjistit, jak země nakládá s pomocí, které jí Spojené státy jakožto klíčový spojenec poskytují.

V návaznosti na příjezd kontrolorů výkonný ředitel Transparency International Ukrajina Andrij Borovyk prohlásil, že tato návštěva byla spíš seznamovací. Nevyloučil ale, že jde o varovný signál pro zkorumpované úředníky.

Ministr zahraničí Dmytro Kuleba pak uvedl, že nedávné korupční incidenty nemají s pomocí, kterou Kyjev dostává od USA, nic společného.

„Úroveň důvěry mezi Bidenovou administrativou a ukrajinskými úřady je extrémně vysoká, v USA ale existuje vnitropolitický aspekt, kde skupina politiků neustále nastoluje tuto otázku kontroly,“ podotkl diplomat v rozhovoru pro BBC. Reakce ukrajinských úřadů na incidenty podle něj byla jasná a tvrdá a odpovídala nejlepším světovým standardům. Dodal také, že spojenci Kyjeva jsou s odhodláním prezidenta Zelenského bojovat s korupcí a úplatkářstvím spokojeni.

Korupce dlouhodobě zůstává jedním z největších problémů Ukrajiny a je tématem neustálých diskuzí jak pro samotnou zemi, tak pro mezinárodní společenství.

V posledních letech provedla ukrajinská vláda řadu reforem; jednou z nich bylo například vytvoření Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) pro vyšetřování případů korupce i na nejvyšších mocenských patrech. Úřad vznikl rok po Revoluci důstojnosti v roce 2014, po níž Ukrajina zvolila cestu evropským směrem a začala psát novou kapitolu svých dějin.

Vzpomeneme-li na rok 2019, boj proti korupci byl také jedním ze slibů Zelenského v rámci jeho volební kampaně. I v návaznosti na výše zmíněné skandály prezident Ukrajiny slíbil přísnější postup vůči korupci a prohlásil, že se k praktikám obvyklým v minulosti jeho země nevrátí.

Narážel tím na skutečnost, že korupce není něčím, co se na Ukrajině objevilo až během ruské invaze. Podle indexu Transparency International byla Ukrajina v roce 2021 druhou nejzkorumpovanější zemí v Evropě.

Válka v boji proti korupci dvakrát nepomáhá. Jak si nedávno posteskl šéf ukrajinské protikorupční agentury Oleksandr Novikov, i mezinárodní zkušenost ukazuje, že během válek má korupce tendenci spíše narůstat.

A na tom se shodují i ukrajinská média: K obvyklým protikorupčním výzvám, kterým země musela čelit během mnoha uplynulých let, teď přibyly též vojenské.

„Úředníci, kteří využívají situace pro své sobecké zájmy, se velmi často drží zásady, že ‚válka před vším zavře oči‘. A série korupčních skandálů, které zasáhly Ukrajinu na začátku roku 2023, je toho jasným potvrzením,“ napsal ve svém komentáři pro list Ukrajinská pravda historik a politický komentátor Mychajlo Dubynjanskyj.

Stejný princip podle něj fungoval i na začátku ruské invaze, když „osud země visel na vlásku“ a nejhlavnějším úkolem ukrajinské vlády bylo vytlačit agresora a chránit civilní obyvatelstvo. Problém korupce tak logicky ustoupil do pozadí.

Později přetlačily zprávy o korupčním chování mocných články o triumfu ukrajinské armády, přešlapy zůstávaly skoro bez povšimnutí, napsal historik. Narážel tím na úspěšnou protiofenzivu v Charkovské oblasti nebo osvobození Chersonu. V zimě však podle jeho slov vstoupila válka do fáze, kdy už jen „zavřít oči“ nejde.

Boj proti korupci je také jednou z hlavních podmínek vstupu Ukrajiny do EU nebo NATO.

Po získání statusu kandidátské země v červnu minulého roku je ambicí Ukrajiny vstoupit do této evropské struktury během dvou let. Někteří evropští lídři ale hovoří o tom, že cesta ke skutečnému členství může trvat až desítky let.

O tom, zda se Ukrajině daří vymýtit korupci během válečného stavu, se ještě rozhodne. Písemné hodnocení pokroku země chystá Evropská komise na podzim. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová však během nedávného summitu v Bruselu ukrajinské protikorupční reformy ocenila.