Po náletu se vrátili, aby dorazili raněné. Svědci popsali masakr v Myanmaru

Při armádním leteckém útoku na odpůrce vojenské junty v centrální části Myanmaru minulý týden v úterý zahynulo 186 vesničanů, z toho 40 lidí bylo mladších 18 let. Prohlásil to ministr pro lidská práva exilové vlády Aung Mjo Min. Informace ale kvůli restrikcím pro novináře a neziskové organizace zavedeným juntou není možné nezávisle ověřit.

Vesnice v Sakainské oblasti se nestala cílem náhodou. Celá oblast se staví proti juntě, která v únoru 2021 násilně převzala moc. Od té doby zemí zmítá občanská válka, ve které zahynuly tisíce lidí a na 1,4 milionu jich bylo vysídleno.

Sakainské vesnice vojenské vládě kladou silný odpor. Vytvořily si například vlastní milice, provozují školy a kliniky. K útoku na vesnici Pa Zi Gi došlo během slavnostního otevření úřadu veřejné správy zřízeného exilovou myanmarskou vládou Národní jednoty, kterou junta považuje za teroristy.

Armáda útok potvrdila a prohlásila, že pokud při něm zahynuli i civilisté, tak jen proto, že byli nuceni pomáhat „teroristům“. „Zasáhli jsme jejich zbrojní sklad, který explodoval, a v důsledku toho zahynuli lidé,“ řekl podle ČTK mluvčí junty Zo Min Tchun.

Na internetu kolují explicitní fotografie, které následek brutálního útoku vládních jednotek zaznamenaly, zejména pak těla civilistů v takovém stavu, že by ze snímků nebylo zemřelé možné identifikovat. Redakce Seznam Zpráv fotografie, jejichž pravost potvrdily místní neziskové organizace, viděla a vzhledem k jejich přílišné brutalitě se rozhodla je nezveřejňovat.

Novináři americké televize CNN hovořili s půltuctem očitých svědků a přeživších, kteří uvedli, že terčem útoku ve vesnici Pa Zi Gi byli neozbrojení civilisté, kteří se účastnili komunitní oslavy.

Podle jednoho z očitých svědků se sešlo asi 300 lidí. Děti jedly rýži a hrály si, dospělí pili čaj a povídali si, dodal svědek. Krveprolití začalo bez varování, když stíhačky junty shodily na dav dvě bomby.

Jen chvíli poté začal nad zraněnými kroužit vrtulník Mi35, který záhy zahájil palbu na zraněné a na ty, kteří se jim snažili pomoci, uvedl web CNN s odvoláním na vyjádření několika přeživších a aktivistických skupin, které na místě působí.

Těsně před západem slunce se vojenský vrtulník vrátil ještě jednou a opět začal střílet, tentokrát na ty, kteří přišli pomáhat s odklízením mrtvých těl, uvedli svědci. „Slyšeli jsme ránu. Dopadl jsem na zem, držel jsem se za hrudník a byl tam obrovský oblak kouře… Vstal jsem a zjistil, že moje dcera je nezvěstná,“ řekl jeden z místních, který útok přežil.

Muž, který si kvůli obavám z odvety přál zůstat v anonymitě, následně horečně hledal mezi mrtvými a zraněnými svou tříletou dceru a rodiče. „Jedna žena zemřela přímo přede mnou. Třásl jsem se a byl jsem vyděšený… proč by zabíjeli vlastní civilisty?“ ptal se podle CNN.

Přestože se při výbuchu zranil, pokračoval v pátrání po své rodině v hromadách zavalených těl a trosek. Své rodinné příslušníky skutečně našel, ale až po několika hodinách. Na radostné shledání bohužel nedošlo. „Tělo mé matky bylo k nepoznání… moje dcera byla bez hlavy,“ řekl a dodal, že při útoku přišel celkem o sedm členů rodiny.

Snaží se prý utěšovat vědomím, že jeho nejstarší sedmiletá dcera přežila. Někteří vesničané, které dobře znal, totiž přišli o celé rodiny.

„Kolik dětí musí zemřít, aby světoví vůdci začali jednat?“ zeptal se novinářů CNN další přeživší, který uvedl, že při útoku zahynula jeho roční neteř a tříletý synovec.

Kvůli brutálnímu útoku z minulého týdne se opět k dění v Myanmaru přesunula světová pozornost, přestože si řada místních aktivistů dlouhodobě stěžuje, že svět pro tuto východoasijskou zemi nedělá dostatek.

USA vyzvaly režim k zastavení „strašlivého násilí“. „Tyto násilné útoky ještě více zdůrazňují neúctu režimu k lidským životům a jeho odpovědnost za hrozivou politickou a humanitární krizi v Barmě, která trvá od únorového převratu v roce 2021,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Vedant Patel. Použil při tom název Myanmaru používaný před prvním nástupem vojenské junty k moci. Spojené státy totiž změnu neuznávají.

„K Myanmaru: EU je hluboce otřesena zprávami o nejnovějším zvěrstvu spáchaném vojenským režimem, které připravilo o život desítky nevinných civilistů. Budeme i nadále usilovat o to, aby se odpovědné osoby za své činy plně zodpovídaly,“ reagovala v obdobném duchu Nabila Massraliová, mluvčí pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU.

Útok odsoudili také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk nebo generální tajemník OSN António Guterres.

V minulých týdnech dostali víza do Myanmaru novináři BBC, přestože v dopise, jímž jim bylo vízum uděleno, bylo také upozornění, že nesmí mluvit s žádnou „zakázanou skupinou“, což je v současnosti kategorie, která zahrnuje velký počet lidí.

„Není možné nevnímat, v jakém je Myanmar napětí, a to i v místech, která armáda považuje za nejbezpečnější. Téměř všichni policisté v ulicích nosí automatické zbraně. Většinou se zdržují za opevněními z pytlů s pískem a jsou si dobře vědomi nebezpečí pokusů o atentát. Delší cesty po silnici jsou nyní loterií kvůli průjezdům skrze vojenská kontrolní stanoviště. Může se stát, že vás pustí, nebo také ne,“ popsal situaci na místě Jonathan Head z BBC.

Head také naznačil, že vládní a policejní složky přitvrzují a budou chtít veškeré vznikající snahy o odpor rychle potlačit, aby se vládě v příštím roce povedlo aspoň v nějaké formě pořádat volby. Junta totiž letos v únoru prodloužila v celé zemi výjimečný stav, což znamená další odklad voleb původně ohlášených na srpen.

Vojenská vláda také v neklidných částech země před měsícem vyhlásila stanné právo, informovala agentura AP. Jde o 37 lokalit, kde armáda svádí intenzivní boje s povstalci, kteří se hlásí k etnickým menšinám nebo prodemokratickým silám.

Incident v Sakainské oblasti nebyl ojedinělý. Režim často podniká nálety i v dalších oblastech, které jsou známé jako bašty protirežimních rebelů. Bomby svržené ve Falamu v Čjinském státě minulý týden zabily nejméně devět civilistů.

Až 80 lidí zahynulo na severu země při loňském náletu, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů v hornickém městě Hpakant. Při náletu přišli o život civilisté, přední místní zpěváci, hudebníci a také příslušníci Armády kačjinské nezávislosti, v níž působí povstalci z řad etnika Kačjinů.

V květnu 2022 vládní vojenské jednotky povraždily v jedné z vesnic v centrální části země 37 vesničanů. Mezi mrtvými, kteří nesli známky mučení, byli podle agentury ČTK zejména buddhističtí mniši nebo prodemokratičtí aktivisté.

Podle analýzy BBC došlo v období od vojenského převratu v únoru 2021 do ledna 2023 k nejméně 600 leteckým útokům armády. Exilová vláda Národní jednoty, která vznikla po převratu, uvádí, že při těchto útocích bylo v období od října 2021 do září 2022 zabito 155 civilistů.

Zmíněný převrat ukončil krátké období částečně civilní vlády nad Myanmarem započaté v roce 2016. V parlamentních volbách v roce 2015 i 2020 získala většinu v parlamentu Národní liga pro demokracii (NLD) disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru Su Ťij.

Největším soupeřem jí byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty. Podle armády hlasování v roce 2020 doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků.

Na začátku února 2021, těsně před tím, než mohla vláda Su Ťij zahájit druhý pětiletý mandát, ale armáda provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky a vyhlásila v zemi výjimečný stav. Do čela státu se postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain.