Článek
Rusko pozastavilo plavbu lodí s potravinami bezpečnostním koridorem v Černém moři, oznámilo v pondělí ruské ministerstvo obrany. Moskva se tak rozhodla v reakci na sobotní útok proti své Černomořské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. Z incidentu viní Ukrajinu.
„Do objasnění situace okolo teroristické akce, spáchané Ukrajinou 29. října proti vojenským i civilním lodím v Sevastopolu, se plavba v bezpečném koridoru, vytyčeném černomořskou iniciativou, pozastavuje,“ uvedlo ruské ministerstvo.
Za stávajících podmínek nelze podle něj zaručit bezpečnost plavby, a to až do doby, než ukrajinská strana přijme dodatečné závazky, že nevyužije tuto plavební trasu k „vojenským cílům“. Ukrajina se zatím k útoku nevyjádřila.
Odstoupení od červencové dohody, která zajistila námořní vývoz ukrajinského obilí zastavený ruskou invazí, oznámila Moskva už o víkendu. Navzdory tomu v pondělí z ukrajinských černomořských přístavů vyplulo 12 lodí s nákladem 354 500 tun potravin, včetně obilí, cituje ukrajinské ministerstvo infrastruktury britská veřejnoprávní BBC.
V úterý pak Ukrajina v koordinaci s Tureckem a OSN, garanty obilné dohody, vypravila další tři lodě se zemědělskými produkty. Rusko o tom bylo informováno, uvedlo koordinační centrum se sídlem v Istanbulu. Pořád tak není vyloučená možnost, že cesta po moři nebude zcela uzavřená.
Anatomie ukrajinského útoku na přístav v Sevastopolu
Rozsah škod sobotního útoku na ruské lodě v Sevastopolu zatím zůstává v mlze. Už teď je ale jasné, že se akce silně zapíše do historie námořního válečnictví – plovoucí drony se stávají její nedílnou součástí.
Opět se tak dostává do popředí otázka, jaké existují pro jednoho z největších vývozců obilí na světě jiné možnosti vývozu než přes moře.
Po kolejích
Alternativní cesty pro export svého obilí byla Ukrajina nucena hledat již po vypuknutí války. Jednou z možností jsou vlaky. Mezi Ukrajinou a jejími pěti západními sousedy (Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem) je 12 hraničních přechodů pro nákladní vlaky.
První logistickou „noční můrou“ je přesun vagonů nebo jejich nákladu z kolejí širokého rozchodu (1525 mm širokých) používaných v bývalém Sovětském svazu, na užší evropský rozchod (1432 mm široký), přibližuje britská BBC úskalí tohoto způsobu dopravy.
S železniční dopravou se pojí i další problémy – zchátralé koleje, nedostatek vagónů, jeřábů, dopravních pásů i vyškoleného personálu. Vyvézt tímto způsobem tak lze při nejlepším třetinu ukrajinského potravinového exportu, uvádí BBC.
Válka na Ukrajině očima českého velitele
Zážitky z frontové linie líčí tak detailně, že si člověk snadno představuje záběry, které přitom nikdy neviděl. A kde fantazie nestačí, ukazuje Tango fotografie. Seznam Zprávy se znovu setkaly s českým bojovníkem na Ukrajině.
Po silnici
Komplikovaná je i silniční doprava. Některé ukrajinské kamiony například nesplňují evropské ekologické normy, popsali jsme již dříve v článku Seznam Zpráv úskalí cesty přes Polsko.
„Přijatelným řešením je doprava obilí do polského příhraničního města Zámostí. Tam ho vyložit do meziskladu, odkud by si ho polská strana následně převezla dál,“ řekl v červenci Viktor Šeremeta z Ukrajinské zemědělské asociace.
Možnosti pozemního exportu přes Polsko a Rumunsko teď přezkoumává Francie, oznámil tamní ministr zemědělství. Na jaře ale tato možnost také narazila na kapacitní problémy a na hranicích se tvořily fronty kamionů o délce desítek kilometrů.
Před válkou se obilí z Ukrajiny vyváželo také přes Bělorusko, ale ani to teď není možné, protože z Minsku se stal věrný spojenec Moskvy.
Po řece
Ukrajinské obilí putuje do světa i přes deltu Dunaje a rumunské přístavy. „Rumuni mohou denně přijmout šest lodí. Hovořilo se o navýšení kapacity o další dvě lodě,“ uvedl v červenci Vitalij Lavrov, který je jedním z exportérů ukrajinského obilí.
Potraviny jako zbraň
„Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila,“ řekla na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 německá ministryně Svenja Schulzeová. „Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války,“ varovala.
„Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ řekla.
Rumunské přístavy tak nápor nad rámec běžného provozu nestíhají. Například největší přístav v celém Černém moři Constanta vyváží za rok 65 milionů tun zboží. Pro kontext: dvojnásobek zboží co ukrajinská Oděsa.
Problémem je, že se přístav v posledních letech rozvíjel jako hlavní odbytiště rumunského, bulharského, srbského, maďarského a slovenského obilí na světový trh. Ti všichni tak teď soupeří o své místo v docích, přestože se Rumuni snaží provoz v přístavu zrychlit a společně s EU také usilují o navýšení kapacit, píše BBC.
Podle zprávy OSN od 1. srpna, kdy vyplula první loď s obilím humanitárním koridorem, do 28. října, bylo přes Černé moře vyvezeno přes 9,3 milionů tun potravin. Jen v září Ukrajina vyvezla čtyři miliony tun. Před začátkem invaze jich přitom vyvážela každý měsíc pět milionů tun.
O usnadnění proudění obilí a dalších základních plodin z Ukrajiny usiluje EU přes iniciativu „Solidarity lanes“ (Jízdní pruhy solidarity) ve spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem. Jen v srpnu díky tomu Ukrajina vyvezla 4,3 milionů tun obilí, informuje Evropská komise.
