Po Íráncích a Saúdech i Palestina? Čína se hlásí jako mírotvůrce

Čínský vliv na Blízkém východě posiluje, a to nejen ekonomický. Poté, co Čína zprostředkovala normalizaci vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií, má ambice dohodnout mír i mezi Izraelci a Palestinci.

„Hlavním řešením palestinské otázky je vznik nezávislého palestinského státu založeného v hranicích z roku 1967 s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ prohlásil ve středu čínský prezident Si Ťin-pching při setkání se svým palestinským protějškem Mahmúdem Abbásem.

Abbásova třídenní návštěva v Pekingu vyústila v podpis dohody o strategickém partnerství, což označil Si za „důležitý mílový krok v čínsko-palestinských vztazích“. Dvoustátní řešení konfliktu ostatně Čína prosazuje dlouhodobě, stejně jako většina světa.

Podle Abbásova poradce Muhammada Mustafy by Čína měla v rámci dohody financovat instalaci solárních panelů, továrnu na jejich výrobu, ocelárnu a rozvoj silniční sítě na okupovaném Západním břehu Jordánu. Číňané zároveň nabízejí svůj mírový plán a zprostředkování mírových rozhovorů.

Plán do značné míry odráží předchozí čínské iniciativy z uplynulého desetiletí, píše server The Times of Israel. Vyzývá k vytvoření mezinárodní konference na podporu mírových rozhovorů zaměřených na vytvoření suverénního palestinského státu v hranicích z roku 1967 a nasměrování velkého množství mezinárodní pomoci na jeho udržení.

Zatímco pro krajně pravicovou vládu Benjamina Netanjahua bude beze sporu nepřijatelný - pro extremisty jsou jakékoliv územní ústupky Palestincům nepředstavitelné -, Palestinci vidí v Číně serióznějšího partnera než ve Spojených státech.

Ministr sociální péče palestinské samosprávy Ahmad Madždalání si myslí, že je Čína nyní v lepší pozici než USA k vytváření tlaku na Izrael: „Nemyslíme si, že osud světa je v amerických rukou. Na světě jsou další rozvíjející se mocnosti,“ řekl pro The Times of Israel.

Z vlády amerického prezidenta Joea Bidena neskrývají Palestinci zklamání. Po předchozích čtyřech letech Trumpovy administrativy, kdy Bílý dům jasně stranil Izraeli, měli přitom velká očekávání.

Biden sice obnovil vztahy s palestinským vedením i humanitární pomoc, kterou Trump zastavil, v dalších otázkách však Palestincům vstříc nevyšel - Američané neotevřeli ani kancelář Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu, ani americký konzulát v Jeruzalémě sloužící pro potřeby Palestinců. Na konci června má také skončit zmrazení výstavby osad a izraelská vláda už má plány na výstavbu tisíců nových bytů na okupovaných územích.

Ministr Madždalání si v rozhovoru postěžoval, že řešení izraelsko-palestinského konfliktu už pro Američany není prioritou – zvláště po vypuknutí války na Ukrajině.

„Co nás na USA nejvíce frustruje, je dvojí metr, který uplatňují na palestinský lid. Zaplatili miliardy, aby podpořili Ukrajinu, aby čelila ruské okupaci, a to vše při podpoře izraelské okupace Palestinců,“ prohlásil.

Spojené státy ztratily podle palestinského ministra legitimitu k tomu, aby byly jediným zprostředkovatelem mírového procesu. Palestinci dávají Američanům za zlé i zablokování takzvaného blízkovýchodního kvartetu, tedy OSN, Evropské unie, USA a Ruska, kvůli snaze o izolaci posledně jmenované země. A tvrdí, že Američanům víc záleží na osudu izraelské justiční reformy než na jednání s Palestinci.

Nyní tak palestinská samospráva upírá své naděje k Číně a také k Rusku.

Ministr Madždalání poukázal na Čínou zprostředkovaný mír mezi Saúdskou Arábií a Íránem, který je podle něj „začátkem úpadku americké hegemonie v regionu“. Čína má díky svým investicím v Izraeli větší páky na izraelský kabinet než Washington, věří.

Zatím však Pekingu schází v regionu delší zkušenosti, normalizace saúdsko-íránských vztahů je jen první vlaštovkou. Na mírové smlouvě si už vylámalo zuby několik amerických administrativ, další - jako ta Bidenova - se o to raději ani nepokoušely.

Američané se nyní snaží jen o to, aby nedošlo k další eskalaci. A ani tam není zdaleka jisté, zda budou úspěšní.