Po chaosu obrat. Trussová vyděsila finanční trhy, teď poníženě mění plány

Začátek září byl pro Velkou Británii obzvláště náročný. Poté, co Boris Johnson po sérii skandálů začátkem července rezignoval na post šéfa britské Konzervativní strany, ho 6. září na premiérském křesle nahradila dosavadní ministryně zahraničí Liz Trussová.

Jen o dva dny později pak Spojené království ztratilo další postavu v čele – královnu Alžbětu II., kterou nahradil její nejstarší syn Karel III. Kromě smutku ale země upadla také do většího chaosu.

Oficiální období truchlení o něco oddálilo začátek záchranného plánu připraveného Trussovou. Hned po konci smutnění ale vláda spustila vlnu rázných opatření, která mají podpořit hospodářství zasažené dopady války na Ukrajině.

Například předminulý pátek kabinet oznámil dotace ve výši zhruba 60 miliard liber (1,7 bilionu Kč), které by měly domácnostem i podnikům snížit účty za plyn a elektřinu.

Dále chce kabinet Trussové také zrušit plánované zvýšení daně z příjmů právnických osob, snížit daň z nákupu nemovitostí nebo vytvořit síť investičních zón, ve kterých budou podnikům nabídnuty daňové úlevy a budou tam platit volnější regulace.

Velkolepé představy nové premiérky se ovšem měsíc po jejím nástupu do funkce nenaplňují. Plán vládních daňových škrtů vyděsil trhy a způsobil pád britské libry. Ta minulý týden klesla na nejnižší úroveň za téměř čtyřicet let a v jednu chvíli se téměř rovnala dolaru. Aby stabilizovala finanční trhy, zahájila britská centrální banka neomezené nákupy státních dluhopisů.

V úterý si pak nové britské finanční plány vzal na mušku i Mezinárodní měnový fond (IMF). Ten varoval, že „rozsáhlé a necílené fiskální balíčky“ pravděpodobně zvýší nerovnost v Británii a mohly by ohrozit měnovou politiku. Vyzval proto ke zvážení cílenější podpory rodin a podniků namísto výrazného snížení daní a prudkého zvýšení vládních výdajů.

I přes nutnost mimořádného zásahu ze strany Bank of England ale Trussová ještě minulý týden trvala na tom, že hospodářská politika její vlády je na správné cestě. Jakožto premiérka je prý také „připravena přijmout obtížná rozhodnutí“ a svůj přístup měnit nebude.

„To, co jsme si stanovili, je správný plán,“ uvedla Trussová v sérii rozhovorů pro lokální rozhlasové stanice BBC. Šlo o její první veřejná prohlášení od varování IMF. „Samozřejmě se vždy najdou lidé, kteří budou proti určitému opatření. A nemusí to být nutně jednoduché. Ale musíme to udělat.“

Pondělní ráno ovšem přineslo první obrat, který mnozí již označují za „obrovský“ a „ponižující“. Vláda totiž změnila názor na plánované zrušení nejvyšší sazby daně z příjmů a snížení základní sazby. Zrušit se tím měla dodatečná sazba 45 procent z příjmů nad 150 000 liber za rok, tedy 4,2 milionu Kč.

Po vlně kritiky, podle které byl plán snížení daní výhodný především pro bohaté, ale Trussová a její vláda od tohoto bodu ustupují. „Pochopili jsme to a poslouchali jsme,“ napsal na Twitteru na vysvětlenou britský ministr financí Kwasi Kwarteng.

Ostatní části plánu na oživení ekonomiky podle něj ale zůstávají v platnosti a vláda jimi chce pomoci britské ekonomice v boji s aktuálními problémy.

Momentální chaos však nemohl přijít v lepší dobu pro opoziční Labouristickou stranu, která se minulý týden setkala na stranické konferenci v Liverpoolu a už předtím se těšila náskoku v průzkumech veřejného mínění neviděnému od dob posledního labouristického premiéra, který vyhrál parlamentní volby – Tonyho Blaira.

Nejnovější průzkum společnosti YouGov ukázal, že labouristé před vládnoucími konzervativci mají nově náskok v podobě 33 procentních bodů, čímž se jejich vedení za velmi krátkou dobu zdvojnásobilo. Po pondělních novinkách se navíc dá očekávat, že se rozdíl mezi stranami ještě o něco zvýší.

Konzervativní poslanec Charles Walker se nechal slyšet, že pokud se náskok z průzkumu zopakuje i ve volbách, konzervativci „přestanou jako politická strana existovat“. V rozhovoru pro Times Radio pak uvedl, že strana příští všeobecné volby vlastně již prohrála, a otázkou je tak nyní spíše to, s jakým rozdílem.

Příští řádné parlamentní volby by se v Británii měly konat v roce 2024. Že Labouristická strana má nejlepší šanci na získání vládní moci po čtyřech volebních porážkách, zdůraznil na stranické konferenci i lídr labouristů Keir Starmer.

O situaci, která v Británii nyní panuje, mluvily Seznam Zprávy přímo s obyvateli Spojeného království, a to v době, kdy si země procházela deseti dny smutku po úmrtí královny Alžběty II. Jednou z oslovených byla například Sally, která přijela do Londýna se svou kamarádkou z anglického hrabství Devon.

„Na lidi s nižšími příjmy má tohle masivní dopad. My jsme na periferii tohohle všeho a samozřejmě jsme si v jistých oblastech museli utáhnout opasky. Máme ale štěstí, pro některé to jsou s rostoucími cenami paliva a dalších věcí opravdu těžké časy. Někteří lidé se potýkají s velkými problémy,“ vyprávěla žena ve středním věku.

„Pracuji pro charitu, takže dopady aktuální krize vídám každý den,“ dodala Sallyina společnice Carrie. „Je to opravdu velké a myslím si, že vláda zareagovala ohledně poskytování podpory velmi pomalu. Je to doba zkoušek a něco se musí změnit. Doufám, že to bude změna k lepšímu.“

Ani jedna z žen o nové premiérce nemluvila příliš pochvalně. „Nová předsedkyně vlády není úplně můj šálek kávy, máme odlišné politické názory,“ vysvětlila Carrie. Kromě nezvládnutí ekonomické situace její kamarádka vládě vyčítá i přístup k některým environmentálním problémům.

Britská vláda totiž v průběhu září například oficiálně zrušila zákaz takzvaného frakování. Tedy metodu využívanou při těžbě břidlicové ropy, jež má řadu odpůrců, kteří poukazují na její ekologická rizika.

„Je to katastrofa a doufám, že nový král dokáže využít své znalosti k tomu, aby vládu přesvědčil k obratu,“ sdělila během rozhovoru Sally. To, že je Karel III. environmentálně založený a v průběhu života se vášnivě věnoval charitě, prý považuje za velké plusy. „Myslím, že ve spolupráci s novou premiérkou bude dobrým lídrem.“

Ne všichni však britské monarchii přikládají takovou váhu a vzhledem k ekonomické krizi se odpor vůči ní objevuje čím dál tím častěji. Několikrát se to stalo i během období smutku a důvodem byla třeba krize spojená s rostoucími životními náklady.

„Zatímco se snažíme vytápět domovy, musíme platit za vaši parádu,“ konfrontoval nového krále kvůli „rozhazování“ peněz daňových poplatníků jeden z občanů velšské metropole Cardiffu.

Sally a Carrie ale problém spatřují i v odchodu Británie z Evropské unie. „Lidé byli hodně rozdělení kvůli brexitu a velká část lidí chtěla zůstat v Evropské unii, včetně mě. Náš odstup od Evropy se mi opravdu nelíbí a myslím si, že jde o obrovský krok zpět,“ vysvětluje Sally. Sama Trussová v době brexitového referenda lobbovala za setrvání, postupem času se ale přesunula do tábora druhého.

„Místo toho, abychom se neustále snažili jít kupředu a dělat tohle a tamto, bychom se nyní měli vrátit k základním hodnotám a ujistit se, že spolu lidé spolupracují a respektují se,“ dodává dále žena a s kamarádkou se shodují,  že se ve vyhlídkách na budoucnost snaží být pozitivní.

Stejně je tomu nakonec i v případě postarší Alice z Tauntonu na jihozápadě Anglie: „Aby přišel nový začátek, musí vždy skončit předchozí éra, musí dojít k přechodu. V mém věku už vím, že to, co nyní probíhá, je evoluce – možná ne úplně skvělá pro následujících šest měsíců nebo rok, ale pak možná přijde nějaká stabilita. Pokud lidé budou mít na stole jídlo a lásku a dobrotu v srdcích, dostaneme se přes to.“