Článek
Evropská komise v úterý zveřejnila plán, jak se zbavit energetické závislosti na ruském plynu. Kvůli ruské invazi volají mnozí po tom, aby Unie zcela přestala od Rusů kupovat plyn, to ale některé státy v čele s Německem odmítají.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tak oznámil, že EU během roku sníží závislost na ruském plynu o dvě třetiny a zcela ji ukončit „mnohem dříve než v roce 2030“. Nahradit by ho měl dovoz zkapalněného plynu, rychlý růst obnovitelných energií a snížení poptávky snížením energetické náročnosti budov. Připustil nicméně, že některé země budou muset spalovat uhlí déle než plánovaly.
To by ale nemělo ohrozit plány tzv. Zelené dohody, v níž se Unie zavázala o snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 a o tzv. uhlíkovou neutralitu do roku 2050.
Rusko nyní pokrývá potřeby EU zhruba ze 40 procent, zvláště závislé je na ruském plynu Německo, Itálie a země střední Evropy. Z Ruska také pochází čtvrtina evropských dovozů ropy. Německo už přitom hned na začátku ruské invaze na Ukrajinu rozhodlo o zmrazení plynovodu Nord Stream 2, u něhož se čekalo jen na certifikaci vlády, Rusové už ho plnili plynem.
Nejlepší je mít vlastní zdroj
Unijní plán přichází v době, kdy ceny plynu šplhají na maximum kvůli rostoucí světové poptávce a možnosti, že Rusko kohoutky s plynem Evropanům zavře. Unie tak plánuje dvojnásobně rychlejší odchod od ruského plynu, než s jakým počítala Evropská agentura pro energii.
Eurokomisař Timmermans řekl, že kombinací rychlejšího přechodu na obnovitelné zdroje, diverzifikací a zvýšením účinnosti je možné dvoutřetinového snížení dovozu dosáhnout už do konce roku. „Vytvoření vašich vlastních zdrojů energie je nejchytřejší volbou,“ prohlásil v rozhovoru pro několik evropských médií.
Některé členské státy včetně Česka přitom až dosud počítaly právě s plynem jako přechodným palivem, díky němuž mohou postupně přecházet od uhlí k solární a větrné energii. „Umím si představit, že zůstanete u uhlí o něco déle, ale jen když urychlíte přechod k obnovitelným zdrojům,“ dodal Timmermans.
Trasa plynovodu Nord Stream 2.
Jednou ze zemí, která je na plynu zvláště závislá, je Bulharsko. Tamní premiér Kiril Petkov proto v pondělí řekl, že pokud by Evropská unie v rámci dalšího kola protiruských sankcí sáhla po zákazu dovozu ropy a plynu, požádal by v Bruselu o výjimku.
„Bulharsko by podpořilo jakákoliv opatření, protože my jsme skutečně proti válce, u těchto dvou (ropa a plyn) bychom požádali o výjimku… Nemáme teď žádné alternativy, jsme příliš závislí,“ citoval Petkova server Euractiv.
LNG, uhlík i bioplyn
Na ruském plynu je nyní Bulharsko zcela závislé a tamní jedinou rafinerii, která zajišťuje 60 procent dovezené ropy, vlastní ruská společnost Lukoil. Vláda už ale podle Petkova jedná s Ázerbájdžánem o navýšení dovozů plynu a také chce využívat řecké přístavy k dovozům zkapalněného plynu.
V úterý zveřejněný plán, do něhož měl s předstihem možnost nahlédnout deník Financial Times, volá také po tom, aby byly do 1. října naplněny na nejméně 90 procent evropské zásobníky s plynem, momentálně je to na 27 procent. Unie povolí vládám, aby za skladování plynu platily soukromým společnostem.
V rámci zmíněné diverzifikace EU zvýší dovoz plynu z dalších států. Z Ázerbájdžánu a dalších států by tak měla nakoupit o 10 miliard kubíků více, z Kataru, Egypta a Austrálie by pak měla dovézt o 50 miliard kubíků více zkapalněného plynu (LNG). Timmermans vysvětlil, že Unie má kapacitu dovážet až 160 miliard kubíků LNG, nyní je ale na pouhých šesti miliardách. Důvodem je pochopitelně cena, zkapalněný plyn je podstatně dražší než ten, který přichází potrubím z Ruska.
V loňském roce koupila EU z Ruska 155 miliard kubíků plynu.
Do roku 2030 plánuje Unie také zvýšit produkci bioplynu vyráběného ze zemědělského a potravinářského odpadu ze 17 miliard na 35 miliard kubíků. Kromě toho se má také zčtyřnásobit produkce vodíku – tato opatření by měla snížit poptávku po plynu až o 50 miliard kubíků.
Ještě letos chce Evropská komise snížit poptávku po ruském plynu například novými projekty na větrnou a solární energii, ale i snížením teplot v budovách o 1 stupeň Celsia, píše agentura Reuters. Jen tato dvě opatření by podle plánu měla snížit spotřebu plynu o 30 miliard kubíků.
