Článek
Klimatické konference OSN by neměly pořádat země, které nepodporují postupný odklon od fosilních energií, domnívají se signatáři otevřeného dopisu adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN a výkonnému tajemníkovi sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Dopis podepsali přední experti na klimatickou politiku i někdejší významní politici jako bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun, irská exprezidentka Mary Robinsonová nebo bývalá eurokomisařka pro klimatickou akci Connie Hedegaardová.
Autoři reagují na aktuální konferenci COP29 konanou v ázerbájdžánské metropoli Baku. Tamní autoritářský vůdce a hostitel Ilham Alijev řekl tento týden světovým lídrům, kteří se v jeho zemi sešli, že zemní plyn a ropa jsou „dar od Boha“. On sám by prý proto neměl být obviňován, že je uvedl na trh.
Stalo se tak několik dní poté, co britská BBC upozornila, že vysoký ázerbájdžánský představitel zřejmě využil své role na COP k uspořádání schůzky, na níž se projednávaly potenciální dohody o fosilních palivech.
Ačkoli jednání OSN o klimatu v posledních letech výrazně pokročila, k přijetí opatření je zapotřebí jednomyslné shody téměř 200 zemí. Například Pařížská dohoda o klimatu, podepsaná v roce 2015, nastiňuje dlouhodobý plán, který má zabránit oteplování, státy se ale také dohodly na odklonu od fosilních paliv v energetických systémech a na ztrojnásobení podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.
Autoři zmíněného dopisu tyto úspěchy sice uznávají, ale domnívají se, že pomalý proces COP „již není vhodný“ pro řešení rychle se vyvíjející klimatické krize.
„Jeho současná struktura jednoduše nedokáže zajistit exponenciální rychlost a rozsah změn, které jsou nezbytné pro zajištění bezpečí v oblasti klimatu,“ uvedli signatáři.
Letošní rok bude pravděpodobně nejteplejším v historii, přičemž emise plynů způsobujících oteplování planety stále rostou, zatímco dopady oteplování často předčí schopnost zemí se s ním vyrovnat, píše BBC.
„Planeta Země je v kritickém stavu,“ uvedl přední klimatolog Johan Rockström, další ze signatářů. „Třicet let vyjednávání přineslo velmi významné výsledky. Není to zpochybňování procesu COP, naopak, potřebujeme ho více než kdy jindy, ale musíme přejít do akčního režimu,“ dodal.
Pokusů o změnu povahy klimatických konferencí se obávali zástupci malých ostrovních států. Bojí se, že pokud budou rozhodnutí přijímána mezi velkými producenty emisí, jako je skupina bohatších zemí G20, bude hlas malých ostrovů z konferencí vyloučen.
„Nejsme součástí těchto diskuzí,“ řekl Micahi Robertson, který je poradcem Aliance malých ostrovních států na těchto jednáních.
Kdo by měl konference hostit?
Důvodem sepsání dopisu jsou i rostoucí obavy ohledně toho, jaké země by měly COP hostit. Těsně před zahájením poslední konference byla totiž pořízena tajná nahrávka, na níž šéf ázerbájdžánského týmu COP29 Elnur Soltanov diskutuje s mužem o „investičních příležitostech“ ve státní ropné a plynárenské společnosti.
Ázerbájdžán a jeho rostoucí vliv po ruské invazi
Strategická poloha a přírodní zdroje získaly této středoasijské zemi výsadní pozici v dnešním geopolitickém uspořádání. Paradoxně k tomu ovšem Ázerbájdžánu napomohla i probíhající válka na Ukrajině.
„Každý přírodní zdroj, ať už je to ropa, plyn, vítr, slunce, zlato, stříbro, měď, to všechno jsou přírodní zdroje,“ řekl pak ve svém projevu ázerbájdžánský prezident. Dodal, že by země neměly být obviňovány z toho, že je mají, a neměly by být obviňovány z toho, že tyto zdroje přinášejí na trh. „Trh je potřebuje, lidé je potřebují,“ dodal.
Ázerbájdžán navázal na dalšího významného producenta ropy – Spojené arabské emiráty konferenci uspořádaly loni v Dubaji. „Na poslední konferenci COP převažovali lobbisté za fosilní paliva nad zástupci vědeckých institucí, domorodých komunit a zranitelných národů,“ uvedla bývalá šéfka OSN pro klima Christiana Figueresová, která se pod dopis podepsala.
„Nemůžeme doufat, že dosáhneme spravedlivého přechodu bez významných reforem COP, které by mohly zajistit spravedlivé zastoupení těch, kterých se to nejvíce týká,“ dodala Figueresová.
Autoři dopisu také uvádějí, že hostitelské země „musí prokázat svou vysokou míru ambicí dodržovat cíle Pařížské dohody“. Dále pak chtějí menší a častější COP s jasnou odpovědností za sliby, které země dávají.
