Článek
Od roku 2017 až dosud obsahují americké dodávky zbraní Ukrajině následující dodatek: „Žádný z prostředků poskytnutý tímto zákonem nesmí být použit k poskytování zbraní, výcviku ani žádné další asistenci pluku Azov.“
Zákaz přitom USA zavedly kvůli víc jak deset let staré historii pluku spojené s pravicovým extremismem a neonacismem.
Dodatek nezmizel ani poté, co stávající velitel pluku Denys Prokopenko, který v roce 2022 vedl obranu oceláren Azovstal v Mariupolu, před schválením nové americké pomoci Ukrajině zákaz kritizoval na sociálních sítích.
„Takové dodatky a zákazy nejenže omezují schopnost pluku plnit jeho bojové mise tím nejefektivnějším možným způsobem, ale jsou ranou pro celou obranyschopnost naší země,“ napsal na sociální síť X.
Za nespravedlivý zákaz podle deníku The Times považují i řadoví vojáci pluku, kteří si stěžují, že přetrvávající spojování pluku s extremismem odráží spíš narativy ruské propagandy než realitu.
O kontroverzním pluku:
V současnosti podle nich v tomto dobrovolnickém uskupení bojují lidé z různých etnických i náboženských skupin, včetně židů, pod vedením bez politické ideologie.
„Jak by mohl být Azov neonacistická jednotka, když má ve svých řadách tolik židů?“, řekl britskému listu 36letý židovský knihkupec z Dnipra, který je nyní členem dělostřelecké jednotky Azov a bojuje nedaleko města Lyman. „Do jednotky jsem se přidal kvůli její profesionalitě a vojenskému étosu a nikdy jsem se nesetkal s žádnými předsudky vůči mně ze strany mých bratrů ve zbrani,“ dodal muž, kterému říkají přezdívkou Mýval.
„Přihlásil jsem se, abych se stal věrným bojovníkem Ukrajiny. Inspirovaly mě činy Azovu v Mariupolu,“ uvedl další voják patřící ke stejné jednotce jako Mýval. „Jsou tu lidé z pravé i levé strany politického spektra, stejně jako tomu je třeba i v americké armádě. Mezi vojáky bojujícími v této válce není rasa, náboženství ani politická ideologie důležitá,“ dodal.
Historie pluku, jeho napojení a následné distancování se od extremismu, je tématem na dlouhé čtení (komplexně ho pokrývá například tento článek). V krátkosti řečeno Azov v roce 2014 skutečně vznikl jako uskupení, kde se potkala řada krajně pravicových a nacionalistických skupin a jeho prvním velitelem byl extremista a rasista známý pod přezdívkou „Bílý vůdce“ Andrij Bileckyj.
Kyjev později pluk zařadil do Ukrajinské národní gardy a od té doby se snaží pluk od vlivů extremismu vyčistit.
Jeho současné vedení se od idejí neonacismu a pravicového extremismu distancuje. Na začátku ruské invaze, kdy pluk zuřivě bránil město Mariupol, už Azov podle The Times nebyl ozbrojenou silou vedenou krajně pravicovým ideologem, ale spíš multikulturní vojenskou elitou.
Rozhovor s důstojníkem pluku Azov
V pluku Azov je Arsen Dmytryk už deset let. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu bránil Mariupol. „Munici jsme měli ještě na několik měsíců,“ vzpomíná pro Seznam Zprávy na chvíle před kapitulací. K ní nakonec velitele přiměl vysoký počet raněných.
„Někteří z podivínů a temných živlů z dob založení Azova si možná opravdu mysleli, že ukrajinskou nezávislost lze manifestovat skrze neonacismus, což bylo idiotské,“ řekl štábní důstojník Azova Ilja Samoljenko. Pluk podle něj s těmito lidmi nemá už „vůbec nic společného“.
„Ironií je, že zatímco Azov nadále doplácí za své dřívější spojení s osobou Andreje Bileckého, on sám žádným sankcím nečelí,“ dokresluje článek The Times celý příběh.
Bileckyj totiž momentálně velí třetí samostatné útočné brigádě, do níž přešlo i mnoho bývalých členů pluku Azov, a která žádným sankcím nečelí. „Zdá se, že vynecháním slova Azov v názvu se brigáda americkému zákazu vyhnula,“ napsal deník.
