Ploty na hranicích nebo stopka hokejistům. Finsko se odstřihává od Ruska

V pondělí vyvolala pozornost zpráva, že ruská státní společnost Rosatom přišla o kontrakt na výstavbu finské jaderné elektrárny Hanhikivi. Projekt byl ohrožen už od začátku ruské invaze na Ukrajinu a nebyla šance, že dostane povolení od finské vlády.

Finsko, které tento měsíc společně se Švédskem pravděpodobně požádá o vstup do NATO, současně chystá i další kroky k odpoutání se od Ruska. Snaží se lépe zajistit vůči bezpečnostním rizikům, ale i celkově omezit silné vazby, které s mocným sousedem udržovalo v minulých desetiletích.

Symbolické je chystané budování bariér na některých úsecích hranic, hlavně na hraničních přechodech a v jejich okolí.

Finsko má společnou hranici s Ruskem dlouhou 1 340 kilometrů. V současnosti ji odděluje pouze plot z ostnatého drátu, který však podle finské pohraniční stráže dokáže zabránit nejvýš útěku domácích zvířat.

Ministryně vnitra Krista Mikkonenová uvedla, že podle nové zprávy o bezpečnosti země spadá budování hraničních bariér do operační přípravy Finska.

„K zachování bezpečnosti hranic je třeba posílit výkonnost Finska a zlepšit připravenost na krize,“ citovala ze zprávy stanice MTV Uutiset. Soubor navrhovaných opatření zahrnuje mimo jiné kybernetickou studii, zajištění infrastruktury a pořízení kontrolních technologií v rizikových oblastech východní hranice.

Jiný charakter mají opatření směrem k Rusku, která se dotknou finských sportovců.

Finská hokejová asociace v pondělí oznámila, že hráči, kteří budou v příští sezoně působit v ruské KHL, nebudou moci nastupovat za finskou reprezentaci. Stejný krok oznámil také švédský hokejový svaz.

Stanovisko následovalo po veřejné kritice působení členů finského národního týmu v ruské kontinentální lize. Po útoku ruských jednotek na Ukrajinu mnozí zahraniční hráči KHL opustili, například reprezentační obránce Mikko Lehtonen však nastupoval za SKA Petrohrad až do nedávného ukončení sezony. Hráčův agent to údajně zdůvodňoval tím, že při okamžitém odchodu by musel Lehtonen platit pokutu v řádu milionů eur.

Helsinky se také chystají na odvetné akce Kremlu, který Finsko dlouhodobě považuje za součást své zájmové sféry.

Aktuální je hrozba, že ruská plynárenská společnost Gazprom přestane dodávat do Finska zemní plyn – stejně jako to nedávno udělala v případě Polska a Bulharska.

Rusko požaduje, aby odběratelé zemního plynu platili jen v rublech. Tomu se však některé evropské země vyhýbají. Finská státní plynárenská společnost Gasum se má k tomuto požadavku vyjádřit do 20. května. Z dosavadních prohlášení finské strany vyplývá, že platby v ruské měně odmítne.

Podle listu Helsingin Sanomat se proto finské úřady i firmy připravují na přerušení toku v plynovodu z Ruska, který byl postaven v 70. letech minulého století a ústí u finského města Imatra.

Finsko nebude schopné výpadek ruského plynu plně nahradit. Naštěstí zemní plyn hraje v jeho ekonomice mnohem menší roli než v některých zemích střední a jižní Evropy, loni se podílel na celkové energetické spotřebě asi jen pěti procenty.

Problémy mohou podle finských novin nastat v průmyslových podnicích, kde se plyn používá jako surovina pro výrobní procesy. Dvě třetiny plynu ve Finsku odebírají právě firmy. Pokud Rusové zastaví přísun suroviny, budou podniky muset najít náhradu nebo snížit produkci.

Některé firmy se už na přerušení dodávek plynu přichystaly. Rafinérská společnost Neste, jeden z největších finských uživatelů zemního plynu, testovala použití propanu jako náhrady ve své rafinerii Porvoo. Podle generálního ředitele Petera Vanackera testy pokročily slibně.

Finsko má navíc i jiné zdroje zemního plynu. Od konce roku 2019 je v provozu plynovod Baltic Connector z Estonska. Přes Estonsko je Finsko napojeno na zásobník plynu v Lotyšsku a terminál zkapalněného zemního plynu (LNG) v Litvě.

Kapacita Baltic Connectoru je však podstatně nižší než kapacita plynovodu z Ruska. Z Estonska loni přitekla do Finska pouze čtvrtina dovezeného plynu.