Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) bije na poplach. Podle nové studie, která zanalyzovala přes 2 590 odborných prací na téma dopad plastů na živočichy a ekosystémy v oceánu, se plast dostal do všech částí světového oceánu.
Vlivem plastového znečištění je negativně ovlivněno 88 procent mořských živočichů – od miniaturního planktonu po gigantické velryby. Minimálně 2 144 druhů živočichů se potýká s plastovým znečištěním v jejich přirozeném prostředí. Až 90 procentům druhů mořských ptáků a asi polovině mořských želv se plasty dostávají především do zažívacího traktu.
S hromadným umíráním želv v důsledku přemíry plastů v moři se momentálně potýkají i Spojené arabské emiráty. Především pak pláže na východě země v blízkosti města Kalba. Podle tamního mořského biologa Fadiho Yaghmoura a jeho týmu, který zkoumal těla uhynulých druhů želv, až 75 procent všech uhynulých karet obrovských a 57 procent karet obecných mělo v zažívacím traktu předměty jako plastové sáčky, víčka nebo části lan a sítí.
Zatímco studie ze stejného regionu z roku 1985 informuje o nulové přítomnosti plastů v trávicích traktech želv, v současnosti jsou jejich běžným obsahem. „Pokud má většina mořských želv v těle plasty, víte, že máte závažný problém,“ dodává Yaghmour. „Čas na záchranu želv je právě teď,“ cituje jeho slova americká televize ABC.
Plasty jsou dle studie WWF všude. Na hladině, mořském dně, v blízkosti pólů i na pobřeží těch nejodlehlejších území. Realitou se také staly plovoucí „plastové ostrovy“ v Atlantském i Tichém oceánu.
„Všechny důkazy nasvědčují tomu, že znečištění plasty je nevratné. Jakmile se (plast) dostane do moře, je skoro nemožné ho dostat pryč. Pomalu se rozkládá, a tak bude do budoucna přibývat množství mikroplastů a nanoplastů. Zaměřit se na příčiny znečištění plasty je tak mnohem účinnější než se soustředit na jeho odstraňování. Pokud budou vlády, průmyslové podniky a společnost jednat společně, stále je možné omezit rozsah plastové krize,“ tvrdí ředitelka mořského programu WWF v Německu Heike Vesperová.
Podle experta WWF Eirika Lindebjerga může za nárůst plastu v oceánu především spotřeba jednorázových plastů. „Protože plast zlevňuje, vyrábí se ho kvanta. To vede k produkci jednorázových plastových produktů, které se následně stávají odpadem,“ vysvětluje.
Varuje také před hrozícím „kolapsem ekosystému“, který by mohl narušit podmořský potravinový řetězec. Kapacita oceánu podle něj navíc není nafukovací.
Nejvíce v ohrožení jsou podle WWF Žluté a Východočínské moře na pobřeží Číny a Středozemní moře. Tyto oblasti podle expertů již dosáhly maximálního množství mikroplastů, které dokáží pojmout.
K podpisu mezinárodní dohody ošetřující plasty by podle WWF mohlo dojít na blížícím se Environmentálním shromáždění OSN na konci února v keňském Nairobi. Pokud se to nepovede, situace by se mohla nadále zhoršovat. Jen do roku 2040 by se výroba plastů mohla zvýšit dvakrát, což později zvýší jejich přítomnost v oceánu až čtyřikrát.
