Článek
Dohoda zemí OSN o řešení problému s plastovým odpadem v celém světě přešla do další fáze zrodu. Státy se minulý týden shodly, že do listopadu má vzniknout „nultý návrh“. Od něj by se země k finálnímu znění dohody měly dopracovat do konce roku 2024.
Závěru ale předcházel ostrý spor ohledně jednacího řádu, tedy pravidel, podle kterých se budou řídit samotná jednání. Konkrétně šlo o neshodu v otázce, jak se bude o jednotlivých rozhodnutích hlasovat.
„V mezinárodních smlouvách se většinou rozhoduje konsenzem. Bývá tam ale klauzule, že v okamžiku neřešitelné patové situace se dá přejít k přijetí rozhodnutí dvoutřetinovou většinou, což si několik zemí přálo vyškrtnout,“ popsala Seznam Zprávám jádro problému Karolína Brabcová, odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží, která na jednání v Paříži byla v roli pozorovatelky z české neziskové organizace Arnika.
Nejhlasitěji proti možnosti obejít případné „zaseknutí“ jednání po nesouhlasu třeba jen jediné země vystoupila Saúdská Arábie. Přidalo se k ní nicméně i několik dalších zemí včetně Ruska, Číny, Indie, Brazílie a Íránu.
Spor blokoval další jednání víc jak dva dny a nakonec se ho ani nepodařilo vyřešit. Aby se mohlo pokročit k dalším bodům, bylo toto dilema odloženo.
Odpadková skvrna
V hromadách odpadků tvořících velkou tichomořskou skvrnu žije mnoho pobřežních druhů bezobratlých, které by v širém oceánu obyčejně nemohly přežít, zjistila nová studie.
„Dohady trvaly celou noc a nakonec se to vyřešilo tak, že se jede dál podle provizorního jednacího řádu, ke kterému se přidal dodatek, že řada členských států nesouhlasí s možností hlasovat dvoutřetinovou většinou,“ dodala k tomu Brabcová.
Další jednání se má odehrát na podzim v keňském hlavním městě Nairobi, kde sídlí Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Právě OSN má nyní mandát na přípravu prvního návrhu dohody, o kterém se v Keni bude vyjednávat.
Souhlas s tím, že by měla vzniknout legálně závazná dohoda regulující plastovou „časovanou bombu“, jak hrozbu v podobě plastového odpadu nazval minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron, daly státy poprvé loni v březnu.
O tom, co by v dohodě mělo být, mají různé strany různé představy. Obecně by měla řešit prohlubující se problém hromadění plastového odpadu v životním prostředí. Produkce plastů se má podle projekcí do roku 2060 až ztrojnásobit, přičemž až polovina má končit na skládkách a jen pětina být recyklována.
„Nejdřív se hovořilo primárně o řešení plastového znečištění v oceánech a vybudování nové odpadové infrastruktury v rozvojových zemích. To ale nestačí, je potřeba se zaměřit na celý životní cyklus plastů,“ řekla Brabcová k otázce, jakou mají UNEP a nevládní organizace zhruba představu o obsahu smlouvy.
Mluví se podle ní o tom, že by dohoda měla zahrnovat určitou formu omezení produkce plastů, regulaci konkrétních problematických látek v plastech i zákaz exportu plastového odpadu, na který doplácejí zejména chudé státy v Africe a jihovýchodní Asii.
„My se snažíme prosadit, aby v úmluvě bylo mezi hlavními cíli zaneseno řešení negativních dopadů plastů na zdraví lidí, životní prostředí i biodiverzitu. Chceme také, aby vznikl článek zakazující určité skupiny toxických látek, na jejichž rizika neustále upozorňujeme,“ uvedla Brabcová příklady priorit nejdůležitějších konkrétně pro Arniku.
