Počasí 2023. Čeká nás desátý horký rok v řadě, říkají britští meteorologové

Kaskáda extrémních jevů zhoršených klimatickými změnami letos páchala škody po celém světě. Léto 2022 bylo nejteplejší v historii Evropy: Vzpomeňte si na vlnu úmorných veder a sucha, která způsobila úhyn plodin, lesní požáry a pokles hladin velkých řek na minimum.

A podobné příběhy se psaly i na druhé straně zeměkoule: ať už v USA, Latinské Americe, nebo Austrálii.

Letošek si budou Spojené státy americké pamatovat kvůli ničivým záplavám a bouřím - a také kvůli extrémním vlnám veder a sucha.

Na podzim hurikány Ian a Fiona zaplavily Floridu a Portoriko smrtící, ničivou bouřkou. Ian se stal jedním z nejnákladnějších hurikánů v historii USA. Zatímco v některých regionech hrozilo příliš mnoho srážek, jinde se naopak rizika zvyšovala kvůli extrémním vedrům.

Podle údajů Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) Spojené státy americké v létě 2022 zaznamenaly tisíce nových teplotních rekordů, připomíná na svém webu Newsweek. Na základě údajů získaných do 5. srpna bylo jen během července zaznamenáno 7355 rekordně teplých denních maxim.

Jako příklad lze uvést centrum kalifornského Sacramenta, kde 6. září naměřili rekordních 46 stupňů Celsia, čímž byl překonán rekord, který platil od roku 1925.

Nejen USA pociťovaly horko. Také Evropa se letos potýkala s nezvykle vysokými teplotami. Francie, Švýcarsko, Rakousko, Německo, Belgie, Lucembursko a Slovinsko zaznamenaly nejteplejší říjen v historii.

I léto 2022 bylo nejteplejším v historii Evropy. Horký a suchý vzduch ze severní Afriky vyhnal teploty v některých částech Španělska až na 40 stupňů Celsia již v květnu letošního roku.

Program Evropské komise pro změnu klimatu Copernicus 8. září oznámil, že průměrná letní teplota na kontinentu byla letos nejteplejší v historii.

Povaha některých z těchto rekordů je pozoruhodná. Podle údajů meteorologické služby Met Office zaznamenala více než polovina aktivních meteorologických stanic ve Velké Británii v roce 2022 nejteplejší den v historii. Nová historická maxima naměřili během červencové vlny veder na 56 ze 109 nejdéle fungujících stanic.

„Nová rekordní maximální teplota ve Velké Británii (40,3 °C) překonala starý rekord o 1,6 °C, přičemž předchozí rekord byl stanoven teprve před několika lety. A to v kontextu souboru dat, který je dlouhý více než 350 let,“ uvedl pro Newsweek Brian Hoskins, profesor meteorologie na univerzitě v britském Readingu.

Historické vedro v Británii ve fotkách:

Německá meteorologická služba (DWD) na základě údajů z 2000 měřicích systémů po celém Německu uvedla, že rok 2022 byl do listopadu nejteplejším rokem v historii. „Nikdy od roku 1881 nebylo v Německu období od ledna do listopadu tak teplé jako v roce 2022,“ uvedl v prohlášení mluvčí DWD Uwe Kirsche.

Průměrná teplota za prvních jedenáct měsíců roku 2022 činila podle meteorologické služby v Offenbachu 11,3 °C. Předchozí maximum bylo za toto období stanoveno v roce 2020, a to 11,1 °C. Průměrná teplota za samotný podzim byla 10,8 °C, o celé dva stupně vyšší než v letech 1961-1990, které meteorologové na celém světě používají jako referenční bod.

I Francie letos zažila nejteplejší rok od počátku měření, uvedla národní meteorologická služba.

Od května do října Francie opakovaně zaznamenávala prudký nárůst teplot, který byl doprovázen extrémními jevy, jako jsou lesní požáry v oblastech, jako je severozápadní Bretaň. „Všechny měsíce v roce byly teplejší než obvykle, s výjimkou ledna a dubna,“ uvedl Meteo France ve svém prohlášení.

Kontinent postihla úmorná vedra a nejhorší sucho za poslední staletí, protože změna klimatu způsobuje stále delší a silnější období veder.

Lesní požáry, které v letošním roce zasáhly celou Evropu, sežehly rekordní plochu a rekordně také zvýšily emise uhlíku. Agentura Evropský informační systém o lesních požárech (EFFIS) uvedla, že v roce 2022 byl počet požárů v Evropě pravděpodobně nejvyšší od roku 2006.

„Délka a intenzita vln veder, které zasáhly Evropu během léta, v kombinaci s celkovým suchem na kontinentu v roce 2022 přispěly k rekordnímu počtu lesních požárů,“ uvedla služba pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS).

Obrovské požáry, které zuřily ve Španělsku a Francii, znamenaly, že v těchto zemích byly od června do srpna zaznamenány nejvyšší emise uhlíku od roku 2003, od kdy se začaly záznamy vést.

„Lesní požáry zuřící od západu na východ a napříč zeměmi severní, střední a jižní Evropy nabízejí jasné důkazy o účincích změny klimatu,“ uvedla agentura ve své zprávě o požárech v roce 2021, která byla zveřejněna v listopadu a obsahovala podrobnosti o spálené ploše v roce 2022.

EFFIS uvedl, že bude nutné připravit obyvatelstvo na „život s lesními požáry, které jsou v důsledku změny klimatu stále častější a intenzivnější“.

Momentálně se lesní požáry rozhořely například v Chile.

Problémy se týkají i vody. V roce 2022 klesla hladina vody v některých největších řekách světa - včetně Rýna v Evropě a Jang-c'-ťiang v Číně - na historicky nejnižší úroveň. V polovině října klesla hladina řeky Mississippi v americkém státě Tennessee tak nízko, že lodě nebyly schopny plout, stejné problémy se v menší míře objevovaly i v Evropě.

Podmínky na dolním toku Mississippi se nyní poněkud zmírňují díky brzkým zimním dešťům. Ale jako vědci z Memphiské univerzity vnímáme letošní dramatický pokles hladiny vody jako předzvěst budoucnosti, k níž dojde v důsledku klimatických změn.

Austrálie dosáhla nejteplejší spolehlivě zaznamenané teploty u západoaustralského města Onslow, kde bylo naměřeno 50,7 °C.

Správa mořského parku Velký bariérový útes oznámila, že letecký průzkum parku z března 2022 ukázal, že 91 % korálových útesů vykazuje „určité bělení“, přičemž vzorce bělení „do značné míry odpovídají prostorovému rozložení akumulace tepelného stresu“.

UNESCO letos opět doporučilo zařadit útes na seznam ohrožených druhů, přičemž jako vážnou hrozbu pro budoucnost útesu uvedlo dopady změny klimatu, jako je časté bělení korálů a špatná kvalita vody.

Studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change dospěla k závěru, že sucho na jihozápadě Severní Ameriky, které začalo v roce 2000, bylo nejsušším 22letým obdobím na jihozápadě Severní Ameriky nejméně od roku 800 n. l.

S potížemi spojenými s klimatem se ale potýkala téměř každá část naší planety. Ničivé požáry zasáhly v květnu i některé části Pákistánu a Indie, země se potýkaly s teplotami dosahujícími 51 °C.

A může to být ještě horší. Podle předpovědi britského meteorologického úřadu bude příští rok teplejší než ten letošní a opět jeden z nejteplejších v historii. Bude to desátý rok v řadě, kdy bude globální teplota nejméně o 1 °C vyšší, než je průměr.

Přece jen ale nejsou všechny zprávy negativní. Vyspělé země světa se letos poprvé rozhodly zaplatit za škody, které přehřívající se svět způsobuje chudým zemím. Na listopadovém summitu OSN o klimatu země přijaly rozhodnutí o pomoci chudým zemím postiženým změnou klimatu.

I tam se ale představitelé těchto zemí setkali s kritikou. Letošní konference COP27 totiž skončila bez nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů. Dříve přijatý závazek ke snížení emisí skleníkových plynů je ale podle řady environmentálních organizací málo ambiciózní.