Plácli si s Čínou. Pak v Pacifiku začala blokáda lodí a šikana novinářů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rostoucí vliv Číny v Tichomoří? V záplavě událostí, které se za poslední měsíc odehrály na Šalamounových ostrovech, je těžké vybrat, která z nich je víc znepokojivá.

A tak jen namátkou:

– ostrovní vláda si od Číny půjčila téměř 70 milionů dolarů na financování stavby komunikačních věží společnosti Huawei;

– v platnost vešlo nařízení, že veřejnoprávní televize SIBC může informovat o vládě pouze v pozitivním světle;

– premiér Manasseh Sogavare se pokouší posunout volby až na konec roku 2023;

– jeho vláda pohrozila zahraničním novinářům, že pokud budou kritizovat její vazby na Čínu, zakáže jim vstup do země.

Překotný vývoj v tichomořském souostroví, korunovaný podepsáním bezpečnostní dohody s Pekingem, vyvolává obavy, že země spěje mílovými kroky k autoritářství. Obavy ze změny v rovnováze sil v Pacifiku se rozlily po celém světě – od Austrálie po Spojené státy.

V úterý oznámil úřad předsedy vlády, že Šalamounovy ostrovy pozastavily vplouvání lodí zahraničního námořnictva do svých vod. A to do doby, dokud kabinet nepřijme nový postup schvalování návštěv přístavů, a to „ve snaze lépe střežit své výlučné ekonomické zóny“.

Rozhodnutí přišlo po incidentu z minulého týdne, kdy plavidlo americké pobřežní stráže Oliver Henry žádalo o možnost zastavit a natankovat, ale nikdo mu neodpověděl. Podle americké Rady národní bezpečnosti šlo jen o „rutinní“ plavbu, loď měla namířeno směrem k Papuy Nové Guineji. Mluvčí Rady John Kirby nad neochotou Šalomounových ostrovů vyjádřil „zklamání“. Dodal však, že do budoucna očekává udělování povolení pro americké lodě.

Místo toho však přišlo „moratorium na všechny návštěvy námořnictva“.

„Požádali jsme naše partnery, aby nám dali čas na přezkoumání a zavedení nových postupů, než začneme posílat další žádosti o vstup vojenských plavidel do země,“ uvedl v prohlášení premiér Manasseh Sogavare.

Vztahy mezi USA a Šalamounovými ostrovy se zhoršují od nečekaného dubnového oznámení, že Sogavare podepsal bezpečnostní pakt s čínskou vládou. Jednalo se o první takovou dohodu v regionu a významné diplomatické vítězství Pekingu.

Stále přitom není jasné, co konkrétně je obsahem smlouvy. Na veřejnost nicméně v březnu unikl její návrh – a jižní Pacifik znervózněl. Pokud by se potvrdila byť jen část uniklého dokumentu, čínským vojákům a námořním válečným lodím by se otevřely dveře do tichomořského ostrovního státu, který hrál klíčovou roli ve druhé světové válce.

Čína by podle znění dokumentu měla mít možnost v celé řadě případů na ostrovy vysílat policii, ozbrojené síly, vojenský personál a další donucovací orgány. A například by čínská armáda mohla vybudovat přístav pro své válečné lodě dva tisíce kilometrů od australského pobřeží a využívat hlubokomořský přístav, kde mohou kotvit i těžkotonážní lodě.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin tehdy dodal, že spolupráce bude „transparentní a nepostihne žádnou třetí stranu“.

To však neuklidnilo Austrálii, Nový Zéland ani Spojené státy, které v uplynulých týdnech nešetřily varováními před bezpečnostními riziky dohody. Zejména první dvě zmiňované země pakt vidí jako hrozbu změny rovnováhy v Pacifiku.

Američané v posledních týdnech na ostrovy vysílali diplomatické delegace. V rámci Fóra tichomořských ostrovů pak s projevem vystoupila také americká viceprezidentka Kamala Harrisová. V čele americké delegace stál zástupce náměstka ministra zahraničí, který má na starosti východní Asii a Pacifik, Daniel Kritenbrink.

Diplomat prý tlumočil premiérovi Šalomounových ostrovů americké obavy. „Premiér Sogavare naznačil, že z pohledu Šalomounových ostrovů má dohoda čistě domácí dopady. Dali jsme jasně najevo, že to potenciálně bude mít bezpečnostní dopady i na region, nejenom pro nás, ale i pro naše spojence a partnery v regionu,“ prohlásil Kritenbrink podle listu The Guardian.

Čína zvládala na dohodě se Šalomounovými ostrovy pracovat, aniž by jí západní média věnovala větší pozornost. V průběhu války na Ukrajině mimo jiné stihla plně vyzbrojit tři umělé ostrovy v Jihočínském moři, a rozjet tak mocenský boj i o vody Pacifiku.

Australský ministr obrany Peter Dutton v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině a čínskou rozpínavostí v Pacifiku nedávno uvedl, že „jediný způsob, jak můžete zachovat mír, je připravit se na válku“.

Vicepremiér Barnaby Joyce pak varoval Šalomounovy ostrovy, že „pokud si do země pozvou totalitní režim, samozřejmě to bude mít vliv na jejich suverenitu“.

Od uzavření bezpečnostní dohody mezi oběma zeměmi kritikou nešetří nejen okolní státy, ale i ostrovní opoziční politici.

Celsus Irokwato Talifilu, poradce premiéra provincie Malaita Daniela Suidaniho, řekl na začátku tohoto roku deníku The Guardian: „Nejvíce se obávám toho, že čínští vojáci nebo policisté dosadí Sogavareho na dlouhou dobu k moci.“

Vzhledem k tomu, že se na Šalamounovy ostrovy valí celosvětová pozornost a zvýšená pozornost mezinárodních médií, Sogavare se snaží kritiku potlačit.

Vláda Šalomounových ostrovů minulý týden ve čtvrtek pohrozila zahraničním novinářům, že jim zabrání ve vstupu do země, pokud budou kritizovat její vazby na Čínu. Novináři se tímto dopouští „rasového profilování“, dodala vláda.

Hned v pátek Georgina Kekeaová, předsedkyně Asociace médií Šalamounových ostrovů, na Twitteru napsala, že média mohou „poměrně svobodně dělat svou práci“ a že je vládě „vděčná“.

Dorothy Wickhamová, redaktorka a zakladatelka Melanesian News Network, však namítla, že za Sogavareho vlády zaznamenala oslabení důvěry ve veřejnoprávní televizi i místní tisk.

Novináři nemají přístup k vládním úředníkům, což jim ztěžuje možnost hnát je k odpovědnosti. Zejména mladší reportéři se na internetu čím dál častěji setkávají se zastrašováním, píše server Nikkei Asia.

„Vláda na ně neustále útočí a tvrdí, že jejich fakta jsou špatná a že nejsou vyvážená a spravedlivá. Pohání mě to, že stále existuje spousta obyvatel Šalomounových ostrovů, kteří naši práci podporují, chtějí správné informace a nelíbí se jim, že jsou novináři šikanováni. To mi dodává optimismus, naději a chuť pokračovat a dělat to, co dělám,“ dodala Dorothy Wickhamová.

Podle asijsko-pacifické pobočky organizace Reportéři bez hranic se Šalomounovy ostrovy během několika měsíců „změnily z regionálního vzoru svobody tisku“ v pravý opak.

Veřejnoprávní televize se pak stala „hlásnou troubou vlády“.

„Jsme v souboji mezi demokraciemi na celém světě a vzestupem autoritářských a autokratických států, které demokracie a tyto hodnoty oslabují,“ řekl pro Nikkei Asia australský labouristický poslanec a spolupředseda IPAC Australia Peter Khalil.

„V mnoha částech světa vidíme lidi, kteří za tyto svobody bojují a umírají, ať už jde o Myanmar, Ukrajinu, nebo demokratické aktivisty v Hongkongu. Chápou, že jde o to, kdo jsme, jak žijeme, jak se vzájemně angažujeme a v jakém světě chceme žít,“ dodal. „Součástí toho je i suverenita, celistvost a svoboda tichomořských ostrovů. Je to pro nás všechny velmi důležité.“