Článek
Zdlouhavé stisky rukou, poplácávání po ramenou, úsměvy od ucha k uchu a vzájemné lichotky.
Tak na první pohled vypadala pondělní schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho francouzského protějšku Emmanuela Macrona.
„Jsme osobní přátelé, protože se nám spolu velmi dobře pracuje,“ vzkázal Macron z Bílého domu. „Spojené státy a Francie vždycky stály na stejné straně - řekl bych na správné straně historie,“ dodal.
Blízké vztahy akcentoval i Trump. „Prezident Macron je u mě zapsán jako velmi výjimečný muž,“ pravil po setkání.
Ani okázalé projevy ovšem nedokázaly zakrýt rostoucí rozkol mezi Spojenými státy a Evropou, který se týká dalšího postupu ohledně tři roky trvající ruské války na Ukrajině, jak napsal deník The New York Times.
Kolik kdo zaplatil?
Macron dal během schůzky najevo, že s Trumpem v některých zásadních otázkách nesouhlasí.
Když americký prezident odpovídal na otázky ohledně poskytování pomoci Ukrajině a řekl, že evropské země dostaly zpětně zaplaceno za 60 procent pomoci napadené zemi, Macron mu položil ruku na předloktí a opatrně ho přerušil. „Ne, upřímně řečeno, zaplatili jsme. Zaplatili jsme 60 procent celkového úsilí: bylo to prostřednictvím - stejně jako USA - půjček, záruk, grantů,“ opravil ho. „A poskytli jsme skutečné peníze, aby bylo jasno,“ dodal.
„Pokud tomu věříte, tak v pořádku,“ odvětil se smíchem Trump.
Záběry z tiskové konference v Oválné pracovně. Video: AP
Propast mezi státníky byla zřejmá i ve chvíli, kdy byl Trump dotázán, zda je ruský prezident Vladimir Putin diktátorem. „Tato slova nepoužívám lehkovážně,“ reagoval prezident, který jen před pár dny nazval diktátorem demokraticky zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Macron reagoval úsměškem.
Dle britské veřejnoprávní stanice BBC ovšem francouzský prezident během setkání učinil jeden důležitý ústupek a vzkázal, že Trump udělal správně, když se rozhodl obnovit vztahy s ruským prezidentem. To je v ostrém kontrastu s dosavadní strategií Evropy šéfa Kremlu na mezinárodní scéně izolovat.
„Diplomatické divadlo“
Návštěva francouzského prezidenta ve Washingtonu se konala v době rostoucího napětí mezi Spojenými státy a jejími evropskými spojenci.
Rozdílné postoje, které se prohloubily po Trumpově nástupu, odhalilo mimo jiné pondělní hlasování Valného shromáždění OSN. Spojené státy se v něm odchýlily od linie evropských spojenců a hlasovaly stejně jako Rusko nebo Severní Korea.
Přestože mnozí evropští lídři hledají s Trumpem shodu jen těžko, mnohým se dle všeho zdá strategie lichocení a opatrných pobídek, s níž do Washingtonu vyrazil Macron, efektivnější a s kritikou amerického prezidenta šetří.
Stanice CNN píše, že lídři hrají „diplomatické divadlo“, jelikož si uvědomují, že Trump zoufale touží po uzavření dohody o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, což si předsevzal ještě předtím, než byl loni v listopadu zvolen prezidentem. Pro uznání doma i v zahraničí je dle nich ochotný nebrat ohledy na okolnosti.
Zahraniční média si všímají, že Macron pravděpodobně vyrazil do Washingtonu s cílem přesvědčit Trumpa, že jakákoliv dohoda, která posílí Putina, bude z historického hlediska vnímána jako špatná a mohla by tudíž pošramotit jeho odkaz.
Zda se mu to podařilo, není jasné. Trump dle náznaků během schůzky příliš nejevil zájem o to, že by mírová dohoda bez dostatečných bezpečnostních záruk mohla Rusko motivovat k zabírání dalšího území a začínání dalších konfliktů. Co přesně šéf Elysejského paláce v Bílém domě slyšel, by se měli evropští partneři dozvědět během středeční videokonference.
Další na řadě: Starmer
Apelovat na Trumpa se v tomto ohledu bude zřejmě snažit i britský premiér Keir Starmer, který s ním bude jednat ve čtvrtek. Ten byl dosud ve svých výrocích na Trumpovu adresu spíše opatrný. Jiná dle odhadů nebude ani jeho strategie.
„Nechceme Trumpa popudit, to by bylo naprosto kontraproduktivní pro naše zájmy i zájmy ukrajinské a evropské bezpečnosti,“ prohlásil dle deníku The Guardian jeden ze Starmerových poradců. „Mnohem více, než co říká, nás zajímá, co skutečně dělá. Dosud máme za to, že je v tom rozdíl,“ dodal.
Dle něj se ministerský předseda bude během své návštěvy snažit snižovat napětí mezi Washingtonem a Londýnem. Například tím, že nebude komentovat Trumpovy nedávné výpady proti Zelenskému nebo obvinění, že evropští lídři neudělali nic pro to, aby ruskou agresi zastavili.
BBC návštěvy státníků označuje za známku částečného návratu Evropy k jednacímu stolu poté, co ji Trump separátním vyjednáváním s Moskvou odsunul na druhou kolej.
„Emmanuel Macron si připsal bod už tím, že jako první evropská hlava státu navštívil Donalda Trumpa od jeho zvolení. Dostal se do hry,“ uvedlo v návaznosti na návštěvu veřejnoprávní rádio France Info.
Je otázkou, zda budou Macrona a Starmera ve snaze vydobýt starému kontinentu místo u jednacího stolu následovat i ostatní evropští lídři . Po Trumpově nástupu se spekulovalo o tom, že prostředníkem mezi EU a Washingtonem by se mohla stát italská premiérka Giorgia Meloniová, která má k americké hlavě státu názorově blízko.
Server Financial Times napsal, že Meloniová je nyní rozpolcena mezi podporou Ukrajiny, k níž se hlásí od samého začátku ruské invaze, a snahou zůstat v Trumpově přízni. Nedávno se ho zastala a spekulace o tom, že se odvrací od Evropy, označila za plané.
„Znám ho - je silný a efektivní,“ vzkázala během konzervativní konference CPAC. „Vsadím se, že je vyvede z omylu. Někteří možná Evropu vnímají jako vzdálenou nebo ztracenou, já vám ale říkám, že to tak není. S Trumpovým vítězstvím se podráždění levice změnilo v hysterii,“ dodala.
