Článek
Nová zpráva z Jihoafrické republiky nabídla první představu toho, jak by očkování mohlo obstát v boji proti koronavirové mutaci zvané omikron. Laboratorní experimenty, za kterými stojí experti z výzkumného ústavu Africa Health Research Institute, totiž ukázaly, že varianta otupuje účinek vakcíny z dílny společností Pfizer a BioNTech.
Studie, která zatím neprošla recenzním řízením, naznačuje, že setkání vakcíny Comirnaty s omikronem může vést až ke čtyřicetinásobnému poklesu hladiny neutralizačních protilátek ve srovnání s expozicí původnímu kmenu viru. Údaj se nejspíše změní poté, co institut provede další experimenty, prozatím však experti pracují s touto hodnotou.
Výsledky ovšem vakcínu neodepisují. Laboratoř se totiž zaměřila na celkem 12 lidí s ukončeným očkováním danou látkou a polovina z nich kromě vakcinace také již dříve prodělala covid-19. Krev pěti z těchto osob variantu omikron stále neutralizovala, což naznačuje, že řešením situace by mohla být aplikace posilující dávky vakcíny.
Profesor Alex Sigal, který se na nové zprávě podílel, již na Twitteru informoval, že výsledná data jsou mnohem lepší, než jaká ve spojení s omikronem očekával. „Vypadá to, že jde především o kvantitu – čím více protilátek, tím lépe,“ vysvětlil expert na sociální síti v jednom ze svých příspěvků.
Tým, který za zprávou stojí, však prozatím neměl možnost otestovat účinnost vakcíny po aplikaci třetí dávky. Látka společnosti Pfizer totiž k tomuto účelu dosud není v Jihoafrické republice dostupná. K dispozici zatím veřejnosti nejsou ani údaje spjaté s dalšími vakcínami, předpokládá se ale, že jejich výrobci zveřejní svá vlastní data během nadcházejících týdnů.
Vypadá to, že jde především o kvantitu – čím více protilátek, tím lépe.
První data ve středu nicméně poskytl právě Pfizer, který myšlenku jihoafrických expertů o posilující dávce potvrdil. Podle testů, které firma provedla, se zdá, že třetí dávka vakcíny vyrovná ochranu proti variantě omikron na úroveň, kterou vakcína po dvou aplikacích vykázala při kontaktu s dříve objevenými mutacemi.
S vědci z afrického institutu se však experti tandemu rozcházejí ohledně toho, jak moc ochrana vakcíny v boji s omikronem klesla. Tentokrát ve vzorcích krve těch, kteří obdrželi jen dvě dávky látky, vědci zaznamenali v průměru 25násobný pokles protilátek. Výsledky jsou však opět pouze předběžné a ještě je neměli možnost prozkoumat další vědci z oboru.
Nové údaje o vakcíně nicméně nenaznačují, že by látka pozbyla schopnosti zabránit vážnému průběhu onemocnění či dokonce úmrtí. „Myslíme si, že lidé nejspíš stále budou mít značnou ochranu před závažným onemocněním způsobeným omikronem,“ nechal se již na konci listopadu slyšet Ugur Sahin, generální ředitel společnosti BioNTech, která vakcínu distribuovanou Pfizerem vyvinula.
Tandem je však podle vlastních slov připraven reagovat i na scénář, podle kterého by bylo třeba složení vakcíny upravit. Společnosti prý přijaly opatření, aby v případě nové varianty byly schopné svou mRNA vakcínu přizpůsobit do šesti týdnů a její první šarže odeslat do sta dnů. Výhodou právě tohoto druhu vakcín má být fakt, že s nimi lze pracovat velmi rychle.
Fungování mRNA vakcíny
Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.
„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“
Ani podle Mikea Ryana, který stojí v čele týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) zabývajícího se pandemií covidu-19, nic nenasvědčuje tomu, že by omikron dokázal vakcíny obcházet lépe než jiné varianty. „Máme vysoce účinné vakcíny, které se dosud – pokud jde o závažné onemocnění a hospitalizaci – ukázaly jako účinné proti všem variantám. Není důvod očekávat, že by tomu tak nebylo i nyní,“ sdělil agentuře AFP.
WHO novou mutaci zaevidovala s datem 24. listopadu a k datu o dva dny později jí připsala i označení „varianty vzbuzující obavy“. Omikron spustil poplach na celém světě, přičemž jeho výskyt už hlásí více než dvě desítky zemí od Japonska až po Spojené státy. Ke středečnímu dopoledni svůj druhý případ potvrdilo i Česko.
Zatím stále není jasné, jaké vlastnosti mutace omikron má. Přední americký odborník na infekční choroby Anthony Fauci nicméně v úterý uvedl, že předběžné důkazy nasvědčují tomu, že varianta se sice mezi lidmi přenáší snadněji, je ale méně závažná. Na přesnější informace si však lidé ještě budou muset počkat.
Jednotlivé země na šíření nové varianty reagovaly převážně cestovními omezeními nejen vůči Jihoafrické republice, kde se mutace ukázala jako nejrozšířenější. Opatření se rychle setkala s kritikou afrických představitelů a nyní se proti nim vyslovila například také WHO. Podle organizace je mutace „již všude“, a zákaz cestování proto její šíření nezastaví.
Pomoci by však podle Hanse Klugeho, regionálního ředitele WHO pro Evropu, mělo rozšíření vakcinace nebo dodržování zakrytí úst i nosu. Kromě omezení pro cestování by se pak státy měly vyhnout například i zavírání škol a povinné očkování napříč populací by jednotlivé vlády měly zvažovat až jako poslední možnost.
