Článek
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal v úterý zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Vojáci, jejichž stažení z Evropy se zvažuje, jsou mezi 20 tisíci příslušníky amerických ozbrojených sil, které vyslala administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v roce 2022 k posílení obrany zemí sousedících s Ukrajinou. O konkrétních počtech se stále jedná, ale podle návrhu by mohlo jít o až polovinu vojáků vyslaných Bidenem.
Interní jednání o snížení počtu amerických sil v Polsku a Rumunsku přicházejí na pozadí snah amerického prezidenta Donalda Trumpa přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina přistoupit na příměří.
Šest amerických a evropských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, popsalo řadu podrobností návrhu, o nichž NBC News dosud neinformovala. Pokud Pentagon návrh přijme, posílí to obavy, že Spojené státy opouštějí své dlouholeté spojence v Evropě, kteří považují Rusko za rostoucí hrozbu, uvedli evropští představitelé.
Rusko by podle Setha Jonese z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyhodnotilo snížení počtu příslušníků amerických sil v Evropě jako oslabení strategie odstrašení a „posílilo by to jeho snahu vměšovat se do evropského dění různými způsoby“.
Trumpova administrativa dala jasně najevo, že chce, aby její evropští spojenci převzali větší odpovědnost za svou obranu a umožnili tak Spojeným státům zaměřit své vojenské zdroje na Čínu a další priority.
Při své první zahraniční cestě ve funkci amerického ministra obrany Pete Hegseth v únorovém projevu v Bruselu řekl, že „tvrdá strategická realita brání Spojeným státům, aby se primárně soustředily na bezpečnost Evropy“. Místo toho se USA zaměří na zabezpečení své jižní hranice s Mexikem a na Čínu.
Elbridge Colby, kterého by měl Senát brzy schválit do funkce hlavního politického poradce Pentagonu a třetího nejvýše postaveného představitele resortu, se vyslovil proti vyčlenění dalších prostředků na pomoc Ukrajině a vyzval ke snížení počtu amerických vojáků v Evropě ve prospěch zaměření se na hrozby ze strany Číny.
Republikánský senátor Roger Wicker, který předsedá senátnímu výboru pro ozbrojené síly, tento přístup kritizoval. „Někteří se domnívají, že nastal čas drasticky omezit naši vojenskou přítomnost v Evropě,“ poznamenal. „Jsem znepokojen těmito hluboce zavádějícími a nebezpečnými názory některých úředníků ministerstva obrany,“ řekl, aniž jmenoval konkrétní osoby. „Pracují na tom, aby prosadili ústup USA z Evropy, a často tak činí bez koordinace s ministrem obrany,“ dodal.
Mluvčí Pentagonu na žádost NBC News o komentář neodpověděl a k věci se nevyjádřila ani armáda.
Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes NBC News sdělil, že Trump „neustále přezkoumává nasazení a priority, aby se ujistil, že Amerika zůstává na prvním místě“.
V Evropě je podle NBC News nasazeno přibližně 80 tisíc amerických vojáků. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zákonodárci z řad demokratů i republikánů podpořili posílení přítomnosti amerických sil na východním křídle NATO s tím, že to představuje důležitý signál pro Putina, že USA jsou odhodlány bránit své spojence v Alianci.
Co američtí vojáci v Evropě přinášejí USA?
Po druhé světové válce šlo jednoznačně především o odstrašení sovětské invaze a udržení stability v Německu a zároveň vlastní silné pozice v Evropě, což se nakonec podařilo. Už před finálním rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 se ale objevovaly pochyby, zda bude mít smysl v přítomnosti v Evropě pokračovat, když hlavní hrozba pro bezpečnost slábne.
Nálady z té doby přibližuje dodnes na internetu přístupný dokument ze září 1990 vypracovaný výzkumníkem Robertem A. Levinem pro americký think tank RAND. Jeho zpráva nese název „Ponechání amerických jednotek v Evropě: skutečný důvod proč“ a Levin v ní vysvětluje, proč se dle něj americká přítomnost vyplatí zachovat.
Levin mimo jiné uvádí, že ačkoliv riziko invaze tehdy už skomírajícího Sovětského svazu značně pokleslo, Spojené státy svou přítomností nadále mohou a mají přispívat ke stabilitě Evropy, což je v jejich nejvyšším zájmu.
Zdůvodňuje to tím, že jakákoliv nestabilita by nakonec dříve či později „překročila Atlantský oceán“ ekonomickými, politickými či kulturními kanály a dostala se do USA. Kromě toho dle Levina americká vojska v Evropě také Spojeným státům zajišťují i „místo u evropského stolu“ v mnoha klíčových ekonomických, politických a bezpečnostních oblastech, o něž by Washington neměl chtít přijít.
Absence přímé hrozby v podobě Sovětského svazu (a silně oslabené Ruské federace) a demokratizace východní Evropy nicméně nevyhnutelně vedly k tomu, že americká motivace držet vojáky a základny v Evropě (ale i jinde ve světě) slábla a jejich počet se postupem času začal významně snižovat.
