Pelosiová ostře odsoudila smrtící útok Ázerbájdžánu na Arménii

Cílem cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové do Arménie bylo zdůraznit „pevný závazek Spojených států vůči mírové, prosperující a demokratické Arménii a stabilnímu a bezpečnému kavkazskému regionu“.

K Pelosiové se připojili demokratičtí zákonodárci, které na twitteru označila za „hrdé a dlouholeté zastánce Arménie”: Byli to Frank Pallone z New Jersey, Jackie Speierová z Kalifornie a Anna Eshooová z Kalifornie, kteří jsou všichni součástí Kongresového výboru pro řešení arménské otázky. Speierová i Eshooová jsou navíc arménského původu.

Delegace amerického Kongresu v čele s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou v sobotu dorazila do Arménie, kde po střetech s Ázerbájdžánem z minulého víkendu již čtyři dny platí příměří. Při střetech zahynulo více než 200 vojáků. Americké velvyslanectví uvedlo, že součástí návštěvy bylo setkání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem.

V neděli na společné tiskové konferenci v Jerevanu s předsedou arménského Národního shromáždění Alenem Simonyanem Pelosiová odsoudila „nezákonné a smrtící útoky“ Ázerbájdžánu na arménské hranici. Vyjádřila také odhodlání Spojených států podporovat suverénní arménský stát.

„Důrazně odsuzujeme tyto útoky, které ohrožují vyhlídky na tolik potřebnou mírovou dohodu,“ uvedla Pelosiová, která rovněž poznamenala, že návštěva byla naplánována ještě před současným kolem bojů.

Pelosiová uvedla, že Kongres se „brzy“ bude zabývat rezolucí, která odsoudí „nevyprovokovaný vojenský útok Ázerbájdžánu na Arménii“. Rezoluce byla v Kongresu předložena tento týden a postoupena zahraničnímu výboru Sněmovny reprezentantů.

„Je morální povinností nás všech nikdy nezapomenout. Tato povinnost nabyla na naléhavosti s tím, jak jsou po celém světě páchána zvěrstva, včetně zvěrstev páchaných Ruskem na Ukrajině,“ uvedla Pelosiová ve svém sobotním prohlášení.

V pátek během návštěvy Berlína Pelosiová uvedla, že cesta „je především o lidských právech a respektování důstojnosti a hodnoty každého člověka“. Podle Pelosiové je návštěva „silným symbolem pevného odhodlání Spojených států podporovat mírovou, prosperující a demokratickou Arménii a stabilní a bezpečný kavkazský region“.

Pelosiová je nejvýše postaveným činitelem USA, který do Arménie přijel od chvíle, kdy se země v roce 1991 osamostatnila. Pelosiová je členkou Sněmovny reprezentantů za Kalifornii, která má jednu z největších arménských diaspor na světě.

Nedávno podnikla další významnou zahraniční cestu, když v srpnu navštívila Tchaj-wan, aby vyjádřila podporu tomuto samosprávnému ostrovu - tento krok značně rozzlobil Peking a přispěl k napjatým vztahům mezi USA a Čínou.

V reakci na návštěvu Pelosiové na Tchaj-wanu Čína vyhlásila sankce proti předsedkyni parlamentu a její nejbližší rodině, pozastavila spolupráci s USA v několika otázkách, včetně jednání o změně klimatu, a provedla několik vojenských cvičení v okolí ostrova.

Ázerbájdžán je autokratický stát, který se ve Světovém indexu svobody tisku (World Press Freedom Index) umístil na 167. místě ze 180 a dlouhodobě se dopouští válečných zločinů a porušování lidských práv.

Arménie je součástí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), což je jakási obdoba NATO, v níž je zastoupeno Rusko. Arménie požádala Rusko o pomoc, ale Rusko ji ignorovalo. Na papíře je Arménie spojencem Ruska, ale Arménie je demokratický stát, který se snaží vstoupit do EU a NATO. Rusko tak nechce dovolit, aby USA nebo EU zasahovaly do ruské sféry vlivu.

„Naši zakladatelé v Den ústavy v roce 1787 upřednostnili demokracii před autokracií. Po celé generace jsme tuto volbu chránili a bránili. Dnes, od USA přes Ukrajinu až po Tchaj-wan a Arménii, stojí svět před volbou mezi demokracií a autokracií - a my musíme opět zvolit demokracii,“ řekla v Arménii Nancy Pelosiová.

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem se vyostřil během minulého víkendu. O intenzivním ostřelování arménského území ze strany Ázerbájdžánu informovalo v noci z pondělí na úterý arménské ministerstvo obrany s tím, že protivník využil také drony. Při střetech zahynulo více než 200 vojáků.

Útoky se v pondělí podle informací na sociálních sítích odehrály také mimo oblast Náhorního Karabachu, který je již desítky let předmětem sporu obou zemí.

Ázerbájdžán a Arménie se ve středu po dvou dnech bojů dohodly na příměří. Pašinjan uvedl, že během střetů bylo zabito nejméně 135 arménských vojáků. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že jich ztratilo 77.

Arménie a Ázerbájdžán se z vyhrocení nepřátelských akcí obviňují navzájem. Jerevan a Baku vedly dvě války o oblast Náhorního Karabachu, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem.

V roce 1988 se mezi Arménií a Ázerbájdžánem spustila krvavá válka, po níž de facto nezávislý stát Náhorní Karabach zůstal v rukou etnických Arménů.

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach se znovu vyostřil v roce 2020. Ve válce zahynulo 6500 vojáků, v roce 2020 skončila příměřím, které zprostředkovala Moskva. Podle dohody z roku 2020 se Arménie vzdala území, které získala během první války v 90. letech.

Washington spolu s Francií a Ruskem spolupředsedá Minské skupině zprostředkovatelů, která dlouhodobě vede mírové rozhovory mezi Baku a Jerevanem. Prezident Joe Biden se loni stal prvním americkým prezidentem, který oficiálně uznal masakr Arménů za Osmanské říše během první světové války za genocidu.

Americká Sněmovna reprezentantů i Senát schválily rezoluci, která „připomíná genocidu Arménů prostřednictvím oficiálního uznání a připomínání vyvraždění 1,5 milionu Arménů Osmanskou říší v letech 1915 až 1923“, v roce 2019.

Turecko trvá na tom, že o genocidu se nejednalo, a tvrdí, že šlo o válečné události a ztráty byly na obou stranách. Turecko rovněž zpochybňuje údaje o počtu mrtvých a uvádí číslo blížící se 300 000.